Malá Libava

Malá Libava
	Nad soutokem s Velkou Libavou
Základní informace
Délka toku	13,2 km
Plocha povodí	18,4 km²
Průměrný průtok	0,19 m³/s
Světadíl	Evropa
Hydrologické pořadí	1-13-01-083
Pramen
	k. ú. Žitná u Březové; 50°3′28,76″ s. š., 12°37′25,32″ v. d.; 800 m n. m.
Ústí
	do Libavy u Libavského údolí; 50°7′25,62″ s. š., 12°33′10,66″ v. d.; 435 m n. m.
Protéká
	Česko (Karlovarský kraj – okres Sokolov)
Úmoří, povodí
	Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Ohře, Libava
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Malá Libava je vodní tok ve Slavkovském lese v okrese Sokolov. Je dlouhá 13,2 km, plocha jejího povodí měří 18,4 km².^[1] Správcem toku je státní podnik Povodí Ohře.^[2]

Potok pramení v katastrálním území zaniklé vesnice Horní Žitná asi jeden kilometr severozápadně od osady Lazy v nadmořské výšce kolem 800 m.

Průběh toku

Z malého bezpřítokového rybníčku teče potok k severozápadu mělkým údolím podél silnice II/212. Asi kilometr jižně od rozcestí u Studánky se stáčí od silnice k západu a zpět k severu. Za osadou Dvorečky teče podél západní hranice obory Studánka, u které také kříží dálnici D6 a vtéká do Sokolovské pánve. Širokým obloukem obtéká věznici v Kynšperku nad Ohří a dalším obloukem ostroh se zbytky středověkého městečka a hradu Kager, pod kterým se v nadmořské výšce 435 m vlévá zleva do Libavy. Má mnoho drobných přítoků.

Vodní režim

Průměrný průtok v ústí je 0,19 m³/s.^[1]

Okolí potoka

Na Malé Libavě bylo v minulosti vybudováno několik mlýnů. Tři z nich byly shodného jména Peintmühle. K rozlišení se proto uváděl katastr dnes již zaniklých obcí, tedy Peintmühle u Ostrova, Peintmühle u Smrkovce a Peintmühle u Studánky. Osud po skončení po 2. světové války však měly mlýny podobný. Nejprve došlo k opuštění mlýnů po odsunu německého obyvatelstva a jejich zkázu dokončilo začlenění území do vojenského výcvikového tábora v prostoru Slavkovského lesa.^{[pozn. 1]} Obdobně jako ostatní objekty ve vojenském prostoru sloužily budovy mlýnů jako cíl pro dělostřelectvo a zbytky srovnaly se zemí vojenské buldozery. Dalším mlýnem na Malé Libavě byl Libavský mlýn. Od potoka k němu vedl náhon dlouhý několik stovek metrů. U objektu mlýnice byl vyrovnávací rybník. Historické prameny o založení mlýna mlčí, mlýn však byl zanesen již v mapách I. vojenského mapování z let 1764 až 1768. Je možné, že doba založení mlýna souvisí s osídlením prvními kolonizátory. Po dobu své existence fungoval i jako pila. Prostor mlýna měl čtyři budovy, které tvořily uzavřený dvůr.^[3] Významným mlýnem byl tzv. Čertův mlýn. Nacházel se na okraji osady Kolová, nedaleko dnešní věznice Kynšperk. Patřil mezi novější mlýny, podrobná topografie z roku 1847 mlýn neuvádí. Jeho vznik lze odhadnout na druhou polovinu 19. století. Původní objekt tvořila zděná budova a stodola. V osmdesátých letech 19. století byla budova mlýnice přestavěna svým majitelem na výletní restauraci. Čertův mlýn proslavil spisovatel a novinář Egon Erwin Kisch, který si výletní místo oblíbil. Pobýval zde například od května do srpna 1929 a zde i napsal reportáž Brloh loupežníků na Chlumu. Svoji funkci přestal mlýn plnit v roce 1945 a počátkem šedesátých let 20. století byl zcela zničen.^[4] Nedaleko místa původního mlýna se nachází hostinec a pension U Čertova Mlýna.^[5]

Fotogalerie

Pramenný rybníček
Pramen potoka
Pod Dolní Žitnou
Rybníček nad Čertovo mlýnem
Pension U Čertova Mlýna
Pod hradištěm Kager
Soutok s Velkou Libavou

Odkazy

Poznámky

↑ Již v průběhu roku 1946 docházelo k přebírání katastrů obcí začleněných do vojenského prostoru. Civilní osoby včetně nových českých osídlenců musely danou oblast opustit. Katastry byly přebírány včetně staveb, lesů i vodních toků. I když vojenský výcvikový prostor vznikl již v roce 1946, zákon upravující zřizování vojenských újezdů byl schválen až v roce 1949.

Reference

↑ ^a ^b VLČEK, Vladimír. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. Heslo Malá Libava, s. 169.
↑ Digitální povodňový plán ORP Sokolov [online]. Sokolov: Městský úřad Sokolov, 2012-05-29 [cit. 2015-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
↑ JAŠA, Luděk. Mlýny Slavkovského lesa. Sokolov: Fornica Graphics, 2011. ISBN 978-80-87194-28-7. S. 127–130, 191–199.
↑ PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 469.
↑ Pension U Čertova Mlýna

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Malá Libava na Wikimedia Commons
Malá Libava na webu www.slavkovsky-les.cz

[3] Již v průběhu roku 1946 docházelo k přebírání katastrů obcí začleněných do vojenského prostoru. Civilní osoby včetně nových českých osídlenců musely danou oblast opustit. Katastry byly přebírány včetně staveb, lesů i vodních toků. I když vojenský výcvikový prostor vznikl již v roce 1946, zákon upravující zřizování vojenských újezdů byl schválen až v roce 1949.

[vlcek-1] VLČEK, Vladimír. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. Heslo Malá Libava, s. 169.

[2] Digitální povodňový plán ORP Sokolov [online]. Sokolov: Městský úřad Sokolov, 2012-05-29 [cit. 2015-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.

[Jaša-4] JAŠA, Luděk. Mlýny Slavkovského lesa. Sokolov: Fornica Graphics, 2011. ISBN 978-80-87194-28-7. S. 127–130, 191–199.

[Prokop-5] PROKOP, Vladimír; SMOLA, Lukáš. Sokolovsko: umění, památky a umělci do roku 1945. 1. vyd. Svazek 1. Sokolov: AZUS Březová, 2014. 2 svazky (878 s.). ISBN 978-80-905485-2-7, ISBN 978-80-904960-7-1. S. 469.

[6] Pension U Čertova Mlýna

[1]

[2]

[pozn. 1]

[3]

[4]

[5]