Malinche

Malinche
Malinche a Hernán Cortés
Narození	Oluta
Úmrtí	Kastilská koruna nebo Ciudad de México
Bydliště	Tabasco (od 1519) Údolí Mexika
Občanství	Místokrálovství Nové Španělsko
Povolání	tlumočnice, překladatelka a rádce
Partner(ka)	Alonso Hernández Portocarrero Hernán Cortés
Děti	María Jaramillo Malintzin Martín Cortés
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

La Malinche (jiné názvy Malintzin, Doña Marina, pejorativně La Chingada) (asi 1496/1501, Coatzacoalcos – asi 1527/1529, Mexiko) byla domorodá indiánka, která provázela Hernána Cortése při dobývání Aztécké říše. Původně ji dostal od domorodců s dalšími ženami a dárky. Díky svým jazykovým schopnostem začala pro Cortéze tlumočit. Jako jeho poradkyně, informátorka a posléze i milenka zažila dobývání aztéckého území včetně Tenochtitlanu.

V novodobých dějinách se stalo její vnímání značně protichůdné. Na jednu stranu byla (a je) vnímána jako matka novodobého Mexika, protože její syn Martín Cortés měl snad být prvním mesticem. Na druhou stranu se kolem ní vytvořila negativní legenda, kdy se stala zrádkyní vlastního národa jako „la chingada“, nebo „la madre violada“ (znásilněná žena). Stala se zosobněním zrady vůči vlastnímu národu. Ale i přes tento úhel pohledu, je spojována například s kultem mexické světice Panny Marie Guadalupské. Během let se vytvářely legendy, v nichž byla spojována s křesťanskými ideály i s původními aztéckými bohy.

V zemi existují termíny „malinchismo“ a „malinchista“, které znamenají popření vlastních kořenů nebo dávání přednosti „cizím před vlastními“. Tato představa vznikla počátkem 19. století při prvních projevech místního nacionalismu. Například Manuel Orozco y Berra ji vinil z masakru v Cholule. V polovině 20. století Octavio Paz věnoval značnou část své tvorby „dětem Malinche“. Její postavu spojoval s domorodými ženami, které byly fascinovány, ale i znásilňovány španělskými dobyvateli. Zároveň se však snažil vyjádřit averzi a opovržení, kterou stále řada Mexičanů vidí v neloajálnosti La Malinche.

V druhé polovině 20. století z ní mexické feministky vytvořily symbol ženských hodnot a matku mexického národa. Rosario Castellanos se inspirovala postavou La Malinche ve své feministické frašce Věčná ženskost (1973) nebo Carmen Tafolla v básni La Malinche. La Malinche se stala pro místní feministické hnutí aktivní a pozitivní postavou.

V Mexiku stojí několik jejích soch a je po ní pojmenována sopka Malintzin ve státě Puebla.

Domorodé jméno Malinalli

symbol Malīnalli

Jméno nebo pojem Malinalli je v aztéckém kalendáři Tonalpohualli dvanáctým symbolem. Aztékové považovali toto jméno za znamení neštěstí. Význam samotného slova lze vykládat jako „tráva, kroucená šňůra, regenerace nebo proplétání“. Může být symbolem změny, protože země, lidské tělo i život obecně se neustále mění. Nahuatlské jméno Malintzin lze odvodit na základě toho, že Nahuatl je aglutinační jazyk a slovo Malintzin je tvořeno kořenem „Malin“ z původního jména Malinalli a „tzin“ je sufix, jehož význam zde není jednoznačný. Může být použit k vytvoření zdrobněliny nebo mít zdvořilostní význam. Z dobových kronik je zřejmé, že Malinche byla velmi mladá, tak by používání jména odpovídalo první možnosti. Ale jako průvodkyně Hernána Cortése, který vzbuzoval přirozenou úctu, ho bylo možno použít i jako zdvořilostní formu. Jméno Marina získala při svém křtu. Oslovení doña (paní) získala ve španělských službách.

Život

Cortés a Malinche jako tlumočnice, neznámý umělec – kolem roku 1550

Na místo, kde se narodila se názory historiků různí, pravděpodobně se jedná o provincii Coatzacoalcos (stát Veracruz). Její život před setkáním s conquistadory také není jednoznačně zdokumentovaný. Pravděpodobně pocházela ze vznešené rodiny a jejím otcem byl bohatý muž v Olutě (jižní oblast Veracruzu) jménem Tenépal nebo Teotingo. Otec zemřel, když byla ještě dítě a její matka se znovu provdala. Do druhého manželství se narodil syn, který měl získat dědictví. Proto snad byla velmi mladá prodána do otroctví.

Po srážce mezi Aztéky a Mayy se dostala do mayské společnosti. Vedle rodného jazyka nahuatl se naučila maysky. V roce 1519 byla spolu s dalšími ženami a několika zlatými mincemi darována náčelníkem Tabascanů Hernánu Cortésovi, když byli Tabascanští bojovníci poraženi v „bitvě u Cently“. Malinche byla využívána jako tlumočnice z nahuatlštiny do mayštiny. Záhy se naučila i španělsky. S ostatními ženami byla pokřtěna a dostala jméno Marina.

Postupně seznamovala Cortése s aztéckými zvyky, vysvětlila mu strategie domorodých válečníků a poskytla řadu informací o Aztécké říši. Byla jeho poradkyní a informátorkou během bitev v letech 1520 až 1521. Přežila La Noche Triste, kdy byly zabity stovky Španělů a tisíce jejich tlaxcaltéckých spolubojovníků. V průběhu roku 1521 Španělé znovu obléhali Tenochtitlán. Po dobití města, stála po boku Cortése a tlumočila, když se vzdal poslední císař Aztécké říše, Cuauhtémoc.

Malinche, část sousoší Monumento al Mestizaje v Ciudad de  México

Byla si vědoma, že španělští dobyvatelé od ní získali důležité informace, které použili proti jejímu vlastnímu lidu. Jejím prostřednictvím byly uzavírány dohody, jejichž cílem bylo získat podporu dalších národů, které byly znepřáteleny s Aztéky. V roce 1522 porodila Cortésovi syna, který dostal jméno Martín Cortés. Ale Cortés se o ní ve svých dopisech císaři Karlu V. zmiňoval pouze jako o tlumočnici, která ho vždy doprovázela, aby se mohl domluvit s domorodými obyvateli.

Mezi lety 1524–1526 ji Cortés znovu využil jako tlumočnici při výpravě na území Hondurasu. Během výpravy se provdala za kapitána Juana Jaramilla. Do manželství se narodila dcera María. Existují různé zdroje o poslední expedici v letech 1524–1526, které se zúčastnila jako tlumočnice. Cílem výpravy bylo prozkoumání a dobytí honduraských území v tehdejším Las Hibueras. Datum a místo jejího úmrtí nejsou známy. Není znám žádný důkaz o příčině její smrti, ale snad to byly neštovice, nebo byla dokonce zavražděna na Cortézův příkaz.

Historie nebo legenda

Doña Marina (La Malinche) v knize „ Ovládnutí Mexika “ Kate Stephensové (1916)

Na výpravu do Hondurasu (Las Hibueras) cestoval s Cortésem také poslední aztécký vládce Cuauhtémoc. Během cesty byl za plánování vzpoury popraven. V některých kronikách je Marina vedena pouze jako tlumočnice, ale podle jiných historických záznamů překládala nejen výslechy vladaře, ale i jeho poslední rozhřešení. Tuto verzi měl změnit v roce 1592 vnuk Mariny a Cortése, Fernando Cortés y Porras, který sepsal zprávu na obranu svých prarodičů. Ve své správě se vyjádřil, že aztécký vládce chtěl zabít Cortése a jeho muže. Vše řekl Marině, aby ji zachránil. Ona ho však prozradila Cortésovi. Podobně je událost popsána v historických Análech z Tlatelolca. Marinu měl o vzpouře informovat některý z indiánů. I zde je postavena Marina – Malinche do pozice naprosté loajality vůči Španělům, která se pro budoucí zápornou roli v legendách stala tak podstatnou. Španělé nakonec získali město Cholula i vzbouřené indiánské obyvatelstvo.

Naprostá oddanost nepřátelům zda potvrzená či nikoli, způsobila, že byla Malinche nějakou dobu v Mexiku považována za zrádkyni a z jejího jména vznikl pojem malinchismo, což znamená přehnaný obdiv ke všemu cizímu. Později byla její účast na historických událostech přehodnocena. Protože Mexiko jako stát v té době neexistovalo a zemi obývala řada různých kmenů, jako byli například Totonakové, Olmékové, Tlaxcaltekové a další, kteří mezi sebou vedly tzv. „květinové války“.

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Malinche na Wikimedia Commons
• Osoba Malinche ve Wikicitátech
• DE GALINDO, Jana. Malinche [online]. Kyberbabička [cit. 2014-04-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-29. 

Autoritní data	NKC: jo20231209633 BIBSYS: 90667247 GND: 119074222 ISNI: 0000 0001 1950 2316 LCCN: n50040844 NLA: 49784364 NLI: 987007378210105171 NLP: a0000002632174 NTA: 113513585 PLWABN: 9810567021705606 SELIBR: 260813 Trove: 1531242 VIAF: 57416895