Malý mlýnek (Dejvice)
Malý mlýnek (Dejvice) | |
---|---|
Základní informace | |
Výstavba | po 1700 |
Poloha | |
Adresa | V Šáreckém údolí 44/17, Praha 6 - Dejvice, Česko |
Ulice | V Šáreckém údolí |
Souřadnice | 50°7′2,52″ s. š., 14°22′36,34″ v. d. |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Malý mlýnek (Malej mlejn) je bývalý vodní mlýn v Praze 6-Dejvicích, který stojí na Šáreckém potoce v Šáreckém údolí.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vodní mlýn byl založen pravděpodobně krátce po roce 1700 Pavlem Malým, který je k roku 1721 uveden jako majitel okolních pozemků, a rodině Malých patřil až do roku 1784. Mlýnskou strouhu, dle zápisu z roku 1770, „měl mlynář dobře čistit, aby přespříliš zadržovaná voda nepřetékala a nezaplavovala sousední panské louky.“
S vlastníkem sousední usedlosti Šatovka, královským účetním radou Jiřím Josefem Frankem, vedl Malý spor o vodu, protože Frank ji z Šáreckého potoka nechal odvést k zavlažování své štěpnice a loučky. Rada Frank při tomto sporu údajně zbil španělkou[p. 1] mlynáře Moce, majitele mlýna v Podbabě.
Roku 1784 byl mlýn připsán manželovi Kateřiny Malé, který jej o sedm let později prodal za 1010 zlatých spolu s ovocnou zahradou o výměře 540 sáhů a menším polem o velikosti 195 sáhů.
Stabilní katastr zaznamenává kolem roku 1840 při mlýnu jedno pole (260 sáhů), dvě pastviny (225 a 115 sáhů), dvě zahrady (245 a 405 sáhů), zahrádku (30 sáhů) a dvě cesty (20 a 40 sáhů). Jedna z těchto cest vedla k mlýnu ze severu po můstku přes Šárecký potok a zřídil ji Vojtěch Dvořák v roce 1834, protože stará cesta byla často stržena povodněmi.
Ve 2. polovině 19. století mlýn svou činnost zastavil pro nedostatek vody.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Původně nevelká obdélná budova na půdorysu písmene „L“ byla postavena na klesajícím terénu na malé základně. Mlýn poháněla voda z vlastního náhonu, který začínal u usedlosti Duchonská, a za mlýnem vedla zpět do Šáreckého potoka.
V 19. století byla budova mlýna značně rozšířena; k původnímu jádru bylo přistavěno kolmé křídlo pravděpodobně ve 2. polovině 19. století. Obytná část má segmentová francouzská okna a střechu s polovalbou, ve které jsou prolomena střešní okna. Další část stavby je patrová s jednoduchými lícovými okny s pásovou šambránou.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Pravděpodobně vycházková hůl nebo kord.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Malý mlýnek. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, Helena Špůrová, 1.10.2012. [cit. 2021-06-23]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. III., Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 263 s. ISBN 80-7277-051-9. Kapitola Malý mlýn v Šárce. S. 138
- LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 184-185
- VLČEK, Pavel a kol. Umělecké památky Prahy. Velká Praha. Vydání první. Praha: Academia, 2012-2017. 3 svazky. ISBN 978-80-200-2107-6. Kapitola Dejvice. S. 253-254