Mahádžanapada (v sanskrtu: महाजनपद) je původem sanskrtský termín, který se používá k označení malých státních útvarů na severu Indického subkontinentu, které zde existovaly za dob Buddhy Šákjamuniho (tedy kolem 5. století př. n. l.). Termín mahádžanapada je složeninou sanskrtských slov mahá, což je „velký“, a džanapada, což by se dalo přeložit jako „země“. Již sbírka starověkýchbuddhistických textůAnguttara-nikája se často zmiňuje o těchto královstvích, kterých uvádí šestnáct. Tradičně tedy bývají mezi mahádžanapady uváděny následující země:[1]