Magnetofon
Magnetofon je elektro-mechanický přístroj, který zachycuje informace na podlouhlý pás zmagnetovatelného materiálu, obvykle na speciální magnetofonové pásky. Nejčastěji je používán k záznamu zvuku, ale existují i digitální magnetofony pro záznam digitálních dat. Další obdobou jsou videorekordéry sloužící k záznamu videa.
První magnetofon byl představen již v roce 1899 dánským inženýrem Valdemarem Poulsenem. Záznam byl prováděn na kovový drát.
Později byly vyvinuty speciální magnetické pásky. První prakticky použitelný páskový magnetofon firmy AEG (Magnetofon K1), byl předveden v Německu v roce 1935. Cívkové magnetofony se postupně staly výbavou nahrávacích studií i domácností. V sedmdesátých letech 20. století byly cívkové magnetofony vytlačeny ze sektoru spotřební elektroniky magnetofony kazetovými. V současné době je záznam na magnetický pásek vytlačován záznamy na CD, DVD a digitální paměťové moduly.
Typy magnetofonů
U běžných výrobků z oblasti spotřební elektroniky se vyvinuly dva základní typy:
- cívkový magnetofon - max. výstupní napětí je 755 mV - 2 V, min. výstupní impedance je 1 - 47 kΩ
- kazetový magnetofon - max. výstupní napětí je 100 - 500 mV, min. výstupní impedance je 1 - 47kΩ
Obě varianty byly vyráběny v přenosném i stolním provedení.
cm/s | in/s |
---|---|
1.2 | 15/32 |
2.4 | 15/16 |
4.75 | 17⁄8 |
9.5 | 33⁄4 |
19 | 71⁄2 |
38 | 15 |
76 | 30 |
Užití
Cívkové magnetofony se rozšířily během 50. a 60. let 20. století[zdroj?]. Postupně se zvyšoval počet záznamových stop z původní jedné na dvě a pak 4. Velké cívkové magnetofony v HI-FI provedení se svými parametry částečně blížily profesionálním magnetofonům používaným v běžném rozhlasovém či televizním vysílání[zdroj?]. Cívkové magnetofony se kromě nahrávacích studií také používaly coby přenosná záznamová zařízení v rozhlasovém a televizním vysílání, jednalo se o tzv. reportážní magnetofony. Magnetofony se také běžně používaly pro speciální odposlechovou činnost v armádě, policii a v praxi různých tajných služeb (techniky špionáže). Ornitologové (a zoologové vůbec) je používali pro záznamy ptačího zpěvu (či různých zvukových projevů i u jiných zvířat). Magnetofony se také používaly pro „živé“ nahrávky koncertů, divadelních představení, improvizovaných řečnických projevů apod., dále též sloužily při natáčení zvuku k filmům. Dnes jsou starší klasické analogové techniky záznamu zvuku často nahrazovány novější technikou digitální.
Související články
Odkazy
Externí odkazy
- Slovníkové heslo magnetofon ve Wikislovníku
- České stránky o magnetofonech