Diktafon

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Diktafon

Diktafon je přístroj pro záznam zvuku, především mluvené řeči.

První diktafony fungovaly na principu fonografu.

Pozdější modely využívaly magnetické médium (drát nebo pásku), šlo o magnetofon vybavený pouze těmito základními funkcemi: mikrofonem, záznamovou a čtecí jednotkou a malým reproduktorem; většinou měly také vstup pro přídavný mikrofon. Starší typy měly možnost napájení z elektrické sítě nebo z baterií, novější pouze z baterií.

Záznamovým médiem byl magnetofonový pásek, od 70. let 20. století uložený v kazetě o rozměrech 100 × 64 × 8 mm. Postupná miniaturizace vedla k zavedení speciálních mikrokazet pro diktafony o rozměrech asi 50 × 33 × 7 mm. Pro zvýšení záznamové kapacity mohly některé diktafony pracovat s poloviční rychlostí posuvu; pro usnadnění orientace v záznamu měly určité modely mechanické počitadlo otáček.

Diktafony s analogovým záznamem na magnetofonový pásek byly postupně na přelomu 21. století vytlačeny diktafony digitálními bez mechanicky pohyblivých dílů. V nich je zvuk přeměňován na binární data a komprimován, např. do formátu MP3 či AMR. V tomto formátu je uložen do paměti a může být nejen přehráván, ale i přenesen, např. pomocí rozhraní USB. K výhodám digitálních diktafonů patří nižší spotřeba elektrického proudu a vyšší záznamová kapacita.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]