M7 Priest

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
M7 Priest
Původní verze s dělem
Původní verze s dělem
Země původuSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Historie
VýrobceAmerican Locomotive Company
Období výroby1942-1945
Vyrobeno kusů3 490
Základní charakteristika
Posádka7
Délka5,92 m
Šířka2,87 m
Výška2,95 m
Hmotnost22,97 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování51 mm
Hlavní zbraň105mm houfnice M1/M2, 60 nábojů
Sekundární zbraně1 x kulomet M2 Browning (ráže 12,7 mm)
Pohon a pohyb
MotorContinental R-975-C1
Síla motoru400 nebo 340 hp (298 nebo 254 kW)
Odpruženíspirálová pružina
Max. rychlost40 km/h
Dojezd193 km
Některá data mohou pocházet z datové položky.
M7 Priest během korejské války

M7 Priest (oficiálně 105 mm Howitzer Motor Carriage M7) byla americká 105mm samohybná houfnice montovaná na podvozek tanku M3 Lee, od varianty M7B1 pak na podvozek tanku Sherman. Za druhé světové války tvořila standardní výzbroj jednotek samohybného dělostřelectva obrněných divizí americké armády po roce 1942. Poprvé bylo vozidlo M7 bojově nasazeno britskou armádou v bitvě u El Alameinu.

Varianty

Priest Kangaroo na italské frontě.

V některých případech bylo pro účely převozu vojáků dělo odstraněno a vozidlo bylo využíváno jako obrněný transportér, pod názvem Priest Kangaroo. Rychle získalo přezdívku „Defrocked Priest“ což v překladu znamená „Kněz bez sutany“. Uvezlo 12 pěšáků. Prvního nasazení v Evropě se dočkal v Normandii, kde ho použili Kanaďané. Další vozidla byla upravována přímo na frontě (Itálie v letech 1944-1945).

Externí odkazy

Šablona:Americká vozidla za druhé světové války