Mšené (zámek)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mšené
Novorenesanční štít
Novorenesanční štít
Základní informace
Sloh novorenesanční
Přestavba okolo roku 1600, 1798, konec 19. století
Stavebník páni z Illburka
Další majitelé Zajícové z Hazmburka
Boryňové ze Lhoty
Martinicové a Clam-Martinicové
Kinští
Poloha
Adresa Školní ulice, čp. 1, Mšené-lázně, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Mšené
Mšené
Další informace
Rejstříkové číslo památky 25111/5-2195 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Mšené stojí v obci Mšené-lázněokrese Litoměřice. Vznikl renesanční přestavbou starší tvrze a dochovaná podoba pochází z novorenesančních úprav na konci dvacátého století. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Přestože první písemná zmínka o Mšeném pochází již z roku 1262, tvrz zde založil některý z pánů z Illburka, jejichž rod vesnici získal na počátku patnáctého století. Je však možné, že Illburkové pouze přestavěli starší tvrz vladyků ze Mšeného. Posledním členem rodu Illburků, který zemřel roku 1538, byl Vilém z Illburka, ale je možné, že již před jeho smrtí Mšené získal Jan Zajíc z Hazmburka. V roce 1543 zdědili jeho majetek synové Václav, Mikuláš, Jiří a Kryštof. Poprvé zmíněnou tvrz se dvorem a dalšími vesnicemi na Budyňsku získal Jiří Zajíc z Hazmburka a panství mu patřilo až do smrti v roce 1580. Jiříkův syn mšenské panství zastavil a v roce 1599 prodal Janu Zbyňkovi Zajíci z Hazmburka a ten nechal tvrz přestavět na renesanční zámek.[2]

Zadlužený Jan Zbyněk roku 1607 Mšené prodal za dvacet tisíc kop míšeňských grošů Janu Davidu Boryňovi ze Lhoty. Roku 1613 zdědili panství jeho synové, kteří si majetek v roce 1628 rozdělili a Mšené dostal Jan David Boryně ze Lhoty. Již po dvou letech vesnici koupil za 78 tisíc kop míšeňských grošů Jetřich Malovec z Malovic a na Kundraticích. Po něm majetek přešel na syny Maxmiliána Lva a Bohuslava Blažeje, po jehož smrti Mšené zůstalo vdově Zuzaně Heleně z Golče. Od ní panství roku 1681 koupil Karel Jakerdovský ze Sudlic. Dalšími majiteli byli baron Leopold Sauer (1705–1717), Martinicové a od roku 1765 hrabata Kinští ze Zlonic, kterým zámek zůstal až do roku 1866, kdy jej Oldřich Kinský prodal K. Mautnerovi. Ve druhé polovině devatenáctého století se ve vlastnictví zámku vystřídal ještě bankéř Brandeis, J. Kirpal a František Toman starší, který nechal zámek upravit v novorenesančním slohu.[2]

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Podle vyobrazení zámku z devatenáctého století vznikla zámecká budova postupnými přístavbami, z nichž některé měly gotický charakter. Za Zajíců z Hazmburka vzniklo vysoké první patro se dvěma výstupky na krakorcích a Jan Zbyněk Zajíc nejspíše nechal vyzdobit první patro nástěnnými malbami. Kinští nechali roku 1798 přistavět jižní křídlo. V šedesátých letech devatenáctého století bylo zbořeno severní křídlo s nejstaršími stavebními fázemi a ve zbytku byly zřízeny byty.[2] Dochovaná budova má novorenesanční štíty a rizality s letopočtem 1797 na průčelí.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-01]. Identifikátor záznamu 136210 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b c ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Mšené-lázně – zámek. 
  3. POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech. K/O. Svazek II. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Mšené-lázně, s. 439. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]