Ménas
| Svatý Ménas | |
|---|---|
 | |
| Narození | Alexandrie |
| Úmrtí | 25. srpna 552 nebo srpen 552 Konstantinopol |
| Svátek | 25. srpen |
| Státní občanství | Byzantská říše |
| Vyznání | katolická církev |
| Uctíván církvemi | římskokatolická církev a církve v jejím společenství, pravoslavná církev |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatý Ménas (řecky Μηνάς, uváděn i jako Minas nebo Mennas; kolem 500, Alexandria – 24. srpna 552 Konstantinopol) byl konstantinopolský patriarcha v letech 536 až 552.[1] Katolickou i pravoslavnou církví je uctíván jako svatý. Martyrologium Romanum ho připomíná 25. srpna, synaxář 24. srpna. Během jeho pontifikátu byly vysvěceny nejvýznamnější konstantinopolské a byzantské chrámy, Hagia Sofia a Chrám svatých apoštolů.[2]
Život[editovat | editovat zdroj]
Ménas se narodil v egyptské Alexandrii. V Konstantinopoli působil jako kněz a xenodochos. Spravoval hospic (xenodocheion) Hagios Samson. Podle legendy měl ze závažné nemoci vyléčit císaře Justiniána I.[3] V roce 536 byl papežem Agapetem I. vysvěcen na biskupa, Agapetus mu předložil k vyznání vyznání víry s Hormizdovou formulí a klauzulí o primátu Říma. Biskupem byl Ménas jmenován 13. března. Krátce poté, co Ménas spolu s Agapetem svolali synod, který měl řešit případ předchozího patriarchy Anthima a monofyzitů, Agapetus zemřel. Synodu proto předsedal Ménas. Synod za účasti západních biskupů a papežských legátů Anthima exkomunikoval a uvalil na něj a jeho přívržence kletbu.
Poté, co vypukl spor o Třech kapitolách, předsedal Ménas synodu, který je v duchu císařského ediktu v roce 543 odsoudil. Proti tomu se postavil papež Vigilius, v důsledku čehož Ménas na Justiniánův nátlak odstranil papežovo jméno z konstantinopolských diptychů (přímluv při bohoslužbách). Ke smíru došlo v červnu 547, kdy se papež Vigilius zavázal Tři kapitoly odsoudit.
V roce 550 však Vigilius svůj výrok odvolal a Ména znovu exkomunikoval. V roce 551 vydal Justinián druhý edikt, kterým Tři kapitoly zakázal a Ménas císařovu náboženskou politiku odsouhlasil. Smír nastal v roce 552, kdy Ménas přijal vyznání víry uznávající první čtyři ekumenické koncily. Ménas zemřel 24. srpna 552 během pobytu římského biskupa Vigilia v Konstantinopoli.[4] Druhého konstantinopolského koncilu se už nedožil.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Ménas je autorem několika dopisů: Libellus fidei, Mandatum, Epistula ad Anthimum, Sententi contra Anthimum, Sententi contra Severum et Petrum Aapamaeensem, Epistula ad Petrum Hierosolymitanum, Libellus professionis ad Vigilium papam.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ménas (konštantínopolský patriarcha) na slovenské Wikipedii.
- ↑ CZERWIEŃ, J. MENAS. In: Encyklopedia katolicka. Tom XII. MARYJA – MODLITWA. Lublin : Towarzystwo Naukowe Katolickiego Uniwersytetu Lubelskiego, 2008. ISBN 978-83-7306-390-7. S. 524 – 525.
- ↑ STIERNON, D. MENAS. In: Encyclopedia of Ancient Christianity. Downers Grove : InterVarsity Press, 2014. ISBN 978-0-8308-9717-9. S. 2:764.
- ↑ KAZHDAN, A. MENAS. In: The Oxford Dictionary of Byzantium. Ed. Alexander P. Kazhdan. New York : Oxford University Press, 1991. 2338 s. ISBN 0-19-504652-8. S. 1339 – 1340
- ↑ STIERNON, D. MENA. In: DI BERARDINO, Angelo. Nuovo dizionario patristico e di antichità cristiane. 2. vyd. Vol. 2. F – O. Genova : Marietti 1820, 2008. ISBN 978-88-211-6741-6. S. 3204 – 3805.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ménas na Wikimedia Commons
