Lyda Salmonova
| Lyda Salmonova | |
|---|---|
 Lyda Salmonova na fotografii Rudolfa Dührkoopa | |
| Narození | 14. července 1889 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 7. listopadu 1968 (ve věku 79 let) Praha  Československo |
| Aktivní roky | 1913–1923 |
| Choť | Paul Wegener |
| Děti | Peter Wegener |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lyda Salmonova, křtěná Ludmila Vilemina Anna, po sňatku též Lyda Wegener(ová) (14. července 1889 Praha[1] – 7. listopadu 1968 Praha[2][3][pozn. 1]) byla česká herečka němého filmu, avšak v žádném českém filmu nikdy nehrála. Celou svou desetiletou kariéru zasvětila německé kinematografii a nejčastěji ztvárňovala role v hororových filmech. Mezi její nejznámější filmy patří například horory Jak Golem na svět přišel (1920) a Pražský student (1913) nebo drama Žena faraonova (1922).[7]
Život[editovat | editovat zdroj]
Po dokončení taneční školy v Praze, pokračovala ve studiu herectví na škole při Německém divadle v Berlíně, kde měla roku 1910 svůj herecký debut. V roce 1915 vystupovala v Norsku a ve Švédsku ve Strindbergově Tanci smrti. Od roku 1918 byla stálou členkou hereckého souboru Německého divadla pod vedením Maxe Reinhardta.
V letech 1913 až 1923 účinkovala ve všech němých snímcích svého pozdějšího manžela Paula Wegenera, jehož se stala třetí ženou. Rozvedli se v říjnu 1924.[8] Jejich syn Peter Wegener se podílel jako fyzik na německém válečném projektu V-2 v Peenemünde.
Po ukončení filmového roku 1923 působila Lyda Salmonova jako učitelka herectví na škole pro dospělé filmové společnosti UFA. Svá poslední vystoupení odehrála na začátku 30. let 20. století, poté založila a vedla své vlastní herecké studio „Schauspielstudio Lyda Wegener“. Po druhé světové válce žila v Praze až do své smrti v roce 1968.
Filmografie[editovat | editovat zdroj]
Kompletní filmografie podle filmových databází ČSFD a IMDb:[9][10]
- 1913 Evinrude (režie Stellan Rye)
- 1913 Der Verführte (režie Max Obal a Stellan Rye)
- 1913 Pražský student (režie Hanns Heinz Ewers, Stellan Rye a Paul Wegener)
- 1913 Die ideale Gattin – Krátkometrážní film
- 1914 Kadra Sâfa (režie Stellan Rye)
- 1914 Der Schatz des Abdar Rahmann (režie Max Obal)
- 1914 Die Löwenbraut (režie Max Obal)
- 1915 Golem (režie Henrik Galeen a Paul Wegener)
- 1915 Die Rache des Blutes (Emil Albes a Paul Wegener) – Krátkometrážní film
- 1916 Peter Lump (režie William Wauer)
- 1916 Der Yoghi (režie Paul Wegener a Rochus Gliese)
- 1916 Rübezahls Hochzeit (režie Paul Wegener a Rochus Gliese)
- 1917 Der Golem und die Tänzerin (režie Paul Wegener a Rochus Gliese)
- 1917 Hans Trutz im Schlaraffenland (režie Paul Wegener)
- 1918 Der fremde Fürst (režie Paul Wegener)
- 1918 Der Rattenfänger (režie Paul Wegener)
- 1918 Apokalypse (režie Rochus Gliese) – Krátkometrážní film
- 1919 Gegen den Bruderkrieg (režie Paul Wegener) – Krátkometrážní film
- 1919 Malaria (režie Rochus Gliese)
- 1919 Der Galeerensträfling (režie Paul Wegener a Rochus Gliese)
- 1919 Der Galeerensträfling. 2. Teil (režie Paul Wegener a Rochus Gliese)
- 1920 Die Tänzerin Barberina (režie Carl Boese)
- 1920 Jak Golem na svět přišel (režie Paul Wegener a Carl Boese)
- 1920 Steuermann Holk (režie Rochus Gliese a Ludwig Wolff)
- 1920 Der fliegende Tod (režie Alfred Tostary)
- 1920 Ztracený stín (režie Rochus Gliese)
- 1921 Irrende Seelen (režie Carl Froelich)
- 1921 Brennendes Land (režie Heinz Herald)
- 1921 Der Wahn des Philipp Morris (režie Rudolf Biebrach)
- 1921 Die Diamentenkonkurrenz (režie Trude Santen)
- 1921 Žena faraonova (režie Ernst Lubitsch)
- 1922 Jenseits des Stromes (režie Ewald Daub)
- 1922 Das Liebesnest 1 (režie Rudolf Walther-Fein)
- 1922 Herzog Ferrantes Ende (režie Paul Wegener a Rochus Gliese)
- 1922 Lucrezia Borgia (režie Richard Oswald)
- 1922 Monna Vanna (režie Richard Eichberg)
- 1923 S.O.S. Die Insel der Tränen (režie Lothar Mendes)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lyda Salmonova na německé Wikipedii.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulic na Novém Městě pražském
- ↑ Ludmila Wegenerová-Salmonová. Filmový přehled [online]. [cit. 2024-04-20]. Dostupné online.
- ↑ a b MALINOV, Helena. Wegenerová-Salmonová Ludmila (1889–1968). Národní filmový archiv [online]. [cit. 2024-04-22]. Dostupné online.
- ↑ AUT - Úplné zobrazení záznamu. Databáze Národní knihovny ČR [online]. 2014 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Lyda Salmonova. filmportal.de [online]. [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Notice de personne. Bnf Catalogue général [online]. 2007-01-09 [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Lyda Salmonova. European Film Star Postcards [online]. 2014-04-18 [cit. 2024-04-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Filmwelt-Telegramme, Die Filmwelt, Nr. 34, Wien, 17. oder 24. Oktober 1924, S. 2
- ↑ Lyda Salmonova. ČSFD.cz [online]. [cit. 2024-04-20]. Dostupné online.
- ↑ Lyda Salmonova. IMDb [online]. [cit. 2024-04-20]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lyda Salmonova na Wikimedia Commons - Lyda Salmonova v Česko-Slovenské filmové databázi
- Lyda Salmonova v Internet Movie Database (anglicky)
- Lyda Salmonova ve Filmové databázi
- Lyda Salmonova Biografie na film-zeit.de (německy)
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Salmon, Josef *1844 s rodino, otec Ludmily Salmonvé
