Lukavec (zámek, okres Pelhřimov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zámek Lukavec
Zámek Lukavec
Zámek Lukavec
Základní informace
Sloh secesní
Architekt Ladislav Skřivánek
Výstavba před r. 1543
Přestavba před r. 1769 (barokní zámek), 1915-1917 (secesní)
Stavebník neznámý
Současný majitel městys Lukavec
Další majitelé Lukavečtí z Lukavce, páni ze Solopysk, páni z Pöttingu, Devaldové, Stockhammerové, Briffautové ze Slavětína, Thun-Hohensteinové, Löwensteinové
Poloha
Adresa Antonína Sovy 1, Lukavec, ČeskoČesko Česko
Ulice Antonína Sovy
Souřadnice
Lukavec
Lukavec
Lukavec, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky 45591/3-3134 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Lukavec stojí na okraji městyse Lukavec v okrese Pelhřimov. Součástí zámeckého parku je i altán zv. Hříbek, v němž je umístěn Památník Antonína Sovy. Od roku 1963 je zámek chráněn jako kulturní památka.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Lukavci pochází z roku 1360, kdy je zmiňován Dluhomil z Lukavce. Na přelomu 14. a 15. století je pak uváděn Zdeněk z Lukavce, předek Lukaveckých z Lukavce. Zda již v té době stála v městysu tvrz, není známo; s určitostí ji můžeme doložit k roku 1543, kdy došlo k dělení majetku mezi Adama a Štilfrýda Lukavecké. Ti ji ze začátku drželi společně, ovšem v roce 1544 je jako jediný majitel uváděn Štilfrýd. Po jeho smrti v roce 1578 zdědila Lukavec jeho manželka Dorota ze Solopysk a od ní jej roku 1582 zakoupil Adam Lukavecký. Ovšem už o rok později podstoupil statek svému strýci Štilfrýdovi Lukaveckému. V roce 1609 přešel na Mikuláše mladšího Lukaveckého, který pro účast na stavovském povstání v roce 1623 o třetinu majetku přišel. Tu získala královská komora. Té v roce 1578 připadl i zbytek Mikulášova majetku a ve stejném roce jej zakoupil Wolf Jiří z Pöttingu. Po jeho smrti v roce 1650 docházelo k rychlému střídání majitelů, až v roce 1707 zakoupil zadlužený Lukavec v dražbě od Devaldů Josef Stockhammer.

V držení Stockhammerů zůstal do roku 1769. Právě za jejich vlastnictví byla tvrz přestavěn na barokní zámek. Zároveň také rozšiřovali lukavecké panství – v polovině 18. století do něj spadalo kromě vlastního Lukavce další osm vsí. V roce 1769 jej zakoupil Štěpán Briffaut ze Slavětína, přičemž v majetku Briffautů zůstal do roku 1831. Ti nechali na konci 18. století postavit v zámeckém parku klasicistní pavilon zv. Hříbek. Roku 1831 zámek odkoupil Jan Thun-Hohenstein a ten jej roku 1841 postoupil Jiřímu Vilému Löwensteinovi. Od roku 1866 zde pobýval Antonín Sova, jehož otec pracoval jako úředník na lukaveckém velkostatku. Löwensteinové zámek drželi do roku 1899 a využívali jej jako kanceláře a byty úředníků. Následně docházelo k častému střídání majitelů, až jej v roce 1914 zakoupil Alois Brey, který v letech 1915–1917 nechal zámek přestavět v duchu secese podle plánů Ladislava Skřivánka. V roce 1948, kdy patřil Jiřímu Prylovi, byl zkonfiskován a využíval se pro školské potřeby. V letech 1960–1962 se úprav dočkaly interiéry, jejichž součástí bylo i zřízení obřadní síně v západním křídle podle návrhů Činčery. V letech 1972–1975 proběhla generální rekonstrukce zámku. Dnes je chátrající zámek prázdný a hledá se pro něj nové využití.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-12]. Identifikátor záznamu 158043 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]