Luc Courchesne

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Luc Courchesne
Narození1952 (71–72 let)
Saint-Léonard-d'Aston
Alma materMassachusettský technologický institut
NSCAD University
Povoláníumělec, hudební skladatel, scenárista, filmový režisér, střihač, production sound mixer, filmový producent, sound editor a mistr zvuku
OceněníPrix Paul-Émile-Borduas (2019)
Governor General's Award in Visual and Media Arts (2021)
Webová stránkacourchel.net
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luc Courchesne (* 20. května 1952) je kanadský umělec a akademik známý svou prací v interaktivním umění.[1]

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Luc Courchesne se narodil 20. května 1952 v Saint-Léonard-d'Aston v Quebecu.[2] V roce 1974 získal bakalářský titul v oboru designu na Vysoké škole umění a designu v Novém Skotsku. V 80. letech získal magisterský titul z vizuálních studií na Massachusetts Institute of Technology.[3][4] Courschene byl členem Mediální laboratoře MIT od jeho založení v roce 1985.[5]

Courschene byl profesorem průmyslového designu na Université de Montréal.[6][7]

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

Courschene je známý svými interaktivními video instalacemi a prostředím. Ve svých raných dílech, jako je Family Portrait a Portrait One (1989),[5][8] divák interaguje s lidským obrazem naprogramovaným tak, aby se zapojil do živého rozhovoru s divákem.[9][10] Jeho pozdnější práce Landscape One (1997)[5][11] obklopuje diváka 360stupňovou působivou a interaktivní videoprojekcí parku.[12][13][14]

Dne 11. září 2001, když byl v New Yorku na kulturní akci „Québec – NewYork“, Courchesne náhodou natáčel doutnající severní věž Světového obchodního centra, když druhé letadlo zasáhlo jižní věž. 23minutové video o jeho zkušenosti v ten osudný den je k dispozici v archivech CBC / Radio-Canada.[15]

Sbírky[editovat | editovat zdroj]

Jeho práce jsou součástí stálé sbírky Kanadské národní galerie.[2][16]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

V roce 1997 jeho instalace Paysage no. 1 získala hlavní cenu na prvním bienále Interkomunikačního centra NTT v Tokiu.[17] V roce 1999 získal Courschene čestné uznání v kategorii „Interaktivní umění“ na Ars Electronica v Linci.[18]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luc Courchesne na anglické Wikipedii.

  1. Artist/Maker Name "Courchesne, Luc" [online]. [cit. 2016-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-24. 
  2. a b Luc Courchesne 1952 - [online]. [cit. 2016-06-10]. Dostupné online. 
  3. Luc Courchesne (Montreal, Quebec, Canada) [online]. [cit. 2016-05-31]. Dostupné online. 
  4. Luc Courchesne [online]. [cit. 2016-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-24. 
  5. a b c Hartmut Koenitz. Interactive Digital Narrative: History, Theory and Practice. [s.l.]: Routledge, 10 April 2015. Dostupné online. ISBN 978-1-317-66868-8. S. 41–. 
  6. Unesco Digital Arts Portal [online]. Georgia Tech University. 
  7. Louise Poissant; PIERRE TREMBLAY. Prolife ́ration Des E ́crans. [s.l.]: PUQ, 2008. Dostupné online. ISBN 978-2-7605-2196-4. S. 131–. 
  8. Timothy Scott Barker. Time and the Digital: Connecting Technology, Aesthetics, and a Process Philosophy of Time. [s.l.]: UPNE, 2012. Dostupné online. ISBN 978-1-61168-301-1. S. 136–. 
  9. Michael Heim. Virtual Realism. [s.l.]: Oxford University Press, 13 April 2000. Dostupné online. ISBN 978-0-19-535009-8. S. 33–. 
  10. Raivo Kelomees; CHRIS HALES. Expanding Practices in Audiovisual Narrative. [s.l.]: Cambridge Scholars Publishing, 16 October 2014. Dostupné online. ISBN 978-1-4438-6906-5. S. 129–. 
  11. Harrison, Dew. Handbook of Research on Digital Media and Creative Technologies. [s.l.]: IGI Global, 31 March 2015. Dostupné online. ISBN 978-1-4666-8206-1. S. 6–. 
  12. Stephen Wilson. Information Arts: Intersections of Art, Science, and Technology. [s.l.]: MIT Press, 2002. Dostupné online. ISBN 978-0-262-73158-4. S. 826–. 
  13. Margot Lovejoy. Digital Currents: Art in the Electronic Age. [s.l.]: Routledge, 2 August 2004. Dostupné online. ISBN 978-1-134-39729-7. S. 172–. 
  14. Steve Dixon. Digital Performance: A History of New Media in Theater, Dance, Performance Art, and Installation. [s.l.]: MIT Press, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-262-04235-2. 
  15. Archivovaná kopie. archives.radio-canada.ca [online]. [cit. 2019-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-26. 
  16. Martin Rieser; ANDREA ZAPP. New Screen Media: Cinema/art/narrative. [s.l.]: BFI Pub., 2002. Dostupné online. ISBN 978-0-85170-865-2. 
  17. Examination result [online]. NTT Inter Communications Centre, Tokyo [cit. 2016-05-31]. Dostupné online. 
  18. 1992 Prix Winners: Interactive Art [online]. [cit. 2016-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-08. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]