Lubomír Brožek
Lubomír Brožek | |
---|---|
Narození | 7. července 1949 (75 let) Praha |
Povolání | redaktor, publicista, básník, překladatel a spisovatel |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Lubomír Brožek (* 7. července 1949[1] Praha[2]) je český spisovatel, publicista, překladatel z angličtiny[3][4] a básník.[5][6]
Život
[editovat | editovat zdroj]Pochází z rodiny ministerského úředníka. V letech 1964–1967 se vyučil v odborné učilišti Tesly Hloubětín radiomechanikem.[3] Základní vojenskou službu absolvoval v letech 1968–1970 v Karlových Varech a v Mariánských Lázních. Poté pracoval v Tesle Hloubětín. Nejdříve zde byl technikem a od roku 1980 se stal redaktorem závodního časopisu Mladá Tesla. V roce 1988 začal být ve svobodném povolání. Od února 1989 byl vedoucím tiskového oddělení Svazu českých spisovatelů, který se později přejmenoval na Sdružení. Po jeho zániku v květnu 1990 byl postupně redaktorem deníku Demokrat, měsíčníku F revue a vydavatelství Studio dobré nálady. Od roku 1992 byl redaktorem a poté šéfredaktorem televizního týdeníku pro děti Obražofka. Dále byl od roku 1993 ve svobodném povolání, kdy spolupracoval s reklamními agenturami a televizními stanicemi. V letech 1994–1997 byl předsedou Klubu českých spisovatelů.[7][8] V letech 2003–2004 byl vedoucím redaktorem internetového zpravodaje České obce sokolské. Poté opět působil ve svobodném povolání jako principál kočovné divadelní společnosti při občanském sdružení Ars forum.[9][7]
Tvorba
[editovat | editovat zdroj]Své první trojverší uveřejnil v Mladém světě v roce 1976. Poté své básně, glosy a recenze dále publikoval v Mladé frontě, Práci, Literárním měsíčníku, Tvorbě, Kmeni, Dikobrazu, A–Almanachu autorů, Listech Klubu přátel poezie, Rudém právu, Občanském deníku, Květech, Betty, Britských listech,[10] Právu a dalších periodikách. V roce 1999 vystavoval své výtvarné práce v galerii Pražský kabinet. V roce 2008 uvedlo Divadlo 90 – U Valšů Brožkovu divadelní hru Perlová svatba, kterou režíroval Martin Houska.[11] Pro své publicistické články a aforismy používal šifru „lub“, či výjimečně psal pod pseudonymy Ludvík Zrzavý a Jacob van Blom.[9] Vydal knihy Minutu před přílivem (1980), Návrat sokola (1983), Kolotoč aneb Malá Grand prix (1985), Nebajky (1987), Vlaštovky na dně jezera (1990), Rozhovory s nesmrtelnými (1994), Do větru (1999),[3] Paměť ohně (2008) a Kuks (2021)[2] aj. Přebásněním textů z maďarštiny se podílel na antologii Verše proti smrti. [3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BROŽEK, Lubomír. Kuks. Praha: Klub českých a slovenských spisovatelů, 2021. ISBN 978-80-270-9680-0.
- ↑ a b Lubomír Brožek – Životopis [online]. pribehynasichsousedu.cz [cit. 2023-12-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Překladatelé – Lubomír Brožek (* 1949) [online]. Databáze českého uměleckého překladu [cit. 2023-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Lubomír Brožek citáty [online]. citaty.net [cit. 2023-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Lubomír Brožek [online]. odmaturuj.cz [cit. 2023-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Osobnost: Lubomír Brožek [online]. Příjmení.cz [cit. 2023-12-30]. Dostupné online.
- ↑ a b KAŠPAROVÁ, Jana. Lubomír Brožek: Jaká místa mám v Praze rád [online]. prazsky.denik.cz, 2017-04-12 [cit. 2023-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Rada Klubu českých a slovenských spisovatelů [online]. Klub českých a slovenských spisovatelů [cit. 2023-12-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Lubomír Brožek životopis [online]. databazeknih.cz [cit. 2023-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Lubomír Brožek [online]. Britské listy [cit. 2023-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Perlová svatba [online]. i-divadlo.cz [cit. 2023-12-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Lubomír Brožek