Lovecraftovský horor

Lovecraftovský horor je subžánr hororové beletrie, jenž klade důraz na psychologický strach z neznáma (v některých případech nepoznatelna) namísto krve a dalších prvků šoku, i když ty mohou být přítomny také. Je pojmenován po americkém spisovateli H. P. Lovecraftovi (1890 – 1937).

Původ

Lovecraft použil tento styl vyprávění příběhu ve svém vlastním mýtu, jenž zahrnoval spojení nadpřirozena, předlidských a mimozemských prvků. Jeho práce byla inspirována předchozími autory jako byli Edgar Allan Poe a Algernon Blackwood. Charakteristickým znakem Lovecraftovy práce je tzv. kosmicismus: pocit, že běžný život je tenkou oponou okolo skutečné reality, která je příliš cizí a abstraktní, než aby ji běžný člověk mohl snést bez ztráty příčetnosti nebo duševního otřesu.

Lovecraftovy práce se často odehrávají ve venkovské Nové Anglii a množství z jeho prací pokračuje v tom smyslu, že to, co člověk nechce poznat může být blíže k povrchu běžného života na místech daleko od přeplněných měst moderní civilizace. Nicméně, Lovecraftovský horor není v žádném případě omezen na venkov; Děs redhookské čtvrti se například odehrává v přelidněném etnickém ghettu.

Témata Lovecraftovského hororu

Některá témata nacházející se v Lovecraftově práci jsou považována za součást "lovecraftovské" práce.

Anti-antropocentrismus, misantropie obecně. Lovecraftova práce se zaměřuje na charakterizaci lidí v souladu s jeho pohledem na lidstvo, coby nedůležitý bod ve vesmíru a modernistický trend spisovatelství v době jeho spisovatelské činnosti.
Zaujatost útrobními strukturami. Hororové rysy Lovecraftových příběhů směřují k použití polorosolovitých substancí, jako je sliz, na rozdíl od standardních hororových prvků jako jsou krev, kosti a mrtvoly.
Archaický styl psaní. Často i při práci s moderní technologií, Lovecraft tíhl k anachronismu stejně silně jako k užívání staromódních výrazů pro některé věci. Například, používal výraz "men of science" (muž vědy) namísto moderního slova, "scientist" (vědec), a mnohdy psal "show" jako "shew".
Odloučenost. Lovecraftovští hrdinové (jak v původních spisech tak i v moderních adaptacích) mají sklon být izolovanými jedinci, obvykle s vědeckými nebo badatelským sklonem.
Bezmoc nebo beznaděj. I když mohou Lovecraftovi hrdinové způsobit problémy nepřátelským silám, jejich vítězství jsou dočasná a obvykle za ně zaplatí vysokou cenu. Jindy nedokáží jednoduše utéct pryč, místo toho jsou nasměrováni jinými silami ke svému zoufalému konci.
Nezodpovězené otázky. Postavy Lovecraftových příběhů vzácně nebo ne zcela úplně chápou, co se s nimi děje a obvykle se pomátnou, když se to pokusí pochopit.
Křehkost duševního zdraví a jeho zranitelnost. Postavy jsou neschopné se duševně vyrovnat s nepřiměřenými a téměř iracionálními pravdami, jichž byli svědky a nebo které slyšely. Snaží se vyrovnat duševní napětí, což jak Lovecraft ilustruje, je často příliš obtížné a vlády se ujímá nepříčetnost.

Spolupracovníci a následovníci

Mnoho z Lovecraftova vlivu je druhotné, neboť byl přítelem, inspirátorem a korespondentem dalších autorů, kteří se svými výtvory proslavili. Někteří z nich pracovali s Lovecraftem na společných příbězích. Mezi jeho nejslavnější přátele a spolupracovníky patří například Robert Bloch (autor Psycha); Robert E. Howard (stvořitel Barbara Conana) a August Derleth, jenž přispíval k Mýtu Cthulhu.

Pozdější autoři hororu také čerpali z Lovecraftova díla. Zatímco někteří autoři přímo odkazovali na elementy jeho mýtů, mnozí další použili tón a atmosféru jeho práce, aniž by převzali a odkazovali na samotné její prvky. Někteří lidé zastávají názor, že Lovecraft je spolu s Edgarem Allanem Poem nejvlivnějším autorem moderního hororu.

Do konce 20. století se Lovecraft stal čímsi jako ikonou populární kultury, v důsledku nespočetných interpretací a odkazů na jeho práci. Mnohé z nich vybočují z oblasti "Lovecraftovského hororu" a zde se o nich nehovoří.

Literatura a umění

Lovecraftova práce, ponejvíce publikovaná v pulp-magazínech, nikdy neměla stejnou míru vlivu na literaturu, jako práce jeho vrstevníků vysoké moderny jako byli Ernest Hemingway a F. Scott Fitzgerald. Nicméně je jeho dopad stále hluboce a silně cítit mezi nejslavnějšími autory současné beletrie. Fantazie argentinského spisovatele povídek a esejisty Jorge Luise Borgese obsahují jistou podobnost s Lovecraftovými sny nejvíce ovlivněnými povídkami a Borges věnoval svůj příběh There Are More Things Lovecraftovi. Kontroverzní francouzský prozaik Michel Houellebecq zmiňoval Lovecrafta jako svou inspiraci a napsal dlouhý esej o Lovecraftovi nazvaný H. P. Lovecraft: Against the World, Against Life, v němž odkazuje na cyklus Cthulhu jako na "velké texty". Taktéž dílo slovenského experimentálního spisovatele Jozefa Kariky je inspirováno Lovecraftem a jeho dílo je v Karikových knihách mnohokrát citováno.

Lovecraftův sklon k snovým pohledům a biologické morbiditě také hluboce inspiroval výtvarné umělce jako jsou Jean "Moebius" Giraud a H.R. Giger. Gigerova kniha maleb, které vedly přímo k mnoha designům pro film Vetřelec byla pojmenována Necronomicon, což je jméno fiktivní knihy objevující se v mnoha příbězích Lovecraftova mýtu. Dan O'Bannon - původní autor scénáře k filmu Vetřelec také zmínil Lovecrafta coby hlavní inspiraci pro film. Spolu s Ronalde Shussetem později napsal scénáře k hororům Dead & Buried a Hemoglobin, které byly uznány jako pastiše Lovecrafta.

Komiks

Lovecraft přes svět komiksu vrhá dlouhý stín. Ten nezahrnuje jen adaptace jeho příběhů jako jsou H. P. Lovecraft's Cthulhu: The Whisperer in Darkness, Graphic Classics: H.P. Lovecraft a MAXův Haunt of Horror, ale také začlenění mýtů do nových příběhů.

Alan Moore se nejzřetelněji dotkl Lovecraftovských témat ve svých The Courtyard a Yuggoth Cultures and Other Growths, ale také ve svém Black Dossier. Gordon Rennie se neomezil pouze na použití množství Lovecraftových výtvorů, jako jsou Čo-Čo, v příběhu Necronauts, ale také zahrnul samotného Lovecrafta jako postavu spolu s jeho inspirátorem Charlesem Fortem, tato kombinace se znovu objevila v Fort: Prophet of the Unexplained.Necronauts nebyli prvním zástupcem Lovecraftovského hororu v komiksu 2000 AD jako Morrisonův Zenith obsahující eponymního hrdinu, jenž se pokouší zastavit Lloigory, známé také jako Mnohoúhlí. Entity nazývané Mnohoúhlí se také vyskytují v dějové linii příběhu Realm of Kings, kde vládnou alternativní realitě.

Boom! Studios spustili množství řad postavených na Cthulhu a ostatních postavách mýtu, například Cthulhu Tales a Fall of Cthulhu.

Stvořitel Hellboye Mike Mignola označil za hlavní inspiraci svých knih Lovecrafta spolu s Robertem E. Howardem a legendou o Draculovi.

Nový webový komiks Lovecraft is Missing debutoval 1. října 2008. Odehrává se roku 1926 před publikací Volání Cthulhu a splétá prvky Lovecraftových dřívějších příběhů.

Umělec mangy Junji Ito byl silně inspirován Lovecraftem.

Fiktivní psychiatrická léčebna Arkham Asylum z komiksů o Batmanovi, byla pojmenována po fiktivním městě Arkhamu. Arkham je hlavní prvek v Mýtu a objevuje se v mnoha Lovecraftových dílech.

Film a televize

S příchodem filmu se lovecraftovský horor stal skutečným podžánrem, netvořícím pouze adaptace Poea a Lovecrafta, ale vytvářejícím základnu, z níž bylo vytvořeno mnoho hororových filmů z padesátých a šedesátých let. Jeden pozoruhodný tvůrce béčkových filmů Roger Corman, známý svým filmem z roku 1965 Die, Monster, Die! (volná adaptace Barvy z kosmu) způsobil, že tvůrci filmů znovu přehodnotili hodnotu lovecraftovského hororu.

Řady Night Gallery z let 1969-73 od Roda Serlinga, jsou adaptací dvou Lovecraftových příběhů, Pickmanův Model a Chladný Vzduch. Epizoda "Professor Peabody's Last Lecture", popisuje osud muže, který čte Necronomicon a objevuje se v ní student jménem "Mr.Lovecraft". Další pět minut dlouhá kapitola nese název "Ms. Lovecraft Sent Me", je o chůvě a jejím podivném klientovi. Peabody je také jméno, které Lovecraft použil ve svých Horách Šílenství.

V pozdních 70. letech bylo oživení hororového žánru založeno na úspěších filmu Carrie od Stephena Kinga a Briana de Palma, Halloweenu Johna Carpentera a Vetřelce od Dana O'Bannona a Ridleyho Scotta. Všechny tři filmy posouvají Lovecraftovský vliv na novou úroveň a jejich autoři byli hluboce ovlivněni Lovecraftovým dílem.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lovecraftian horror na anglické Wikipedii.