Lopud

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lopud
Přístav na Lopudu

Lopud je ostrov v Jaderském moři o rozloze 4,6 km², který se nachází poblíž Dubrovniku a je součástí Chorvatska.

Na ostrově se nachází františkánský klášter. Dne 14. května 1931 při koupání v moři zemřel na srdeční mrtvici český spisovatel a politik Viktor Dyk. K připomenutí této události byl tady postaven památník, obnovený v 90. letech.Od pevniny je Lopud oddělen Koločepským průlivem (Koločepski kanal). od ostrova Koločep Koločepskou úžinou (Koločepska vrata), od Šipanu Šipanskou úžinou (Šipanska vrata). Při jeho severozápadní straně je útes Sveti Mihajlo, na jihovýchodě jsou ostrůvky Skupio.

Nejvyšší bod na ostrově dosahuje výšky 216 m. Středem ostrova se táhne úrodné vápencová polje, slunné a chráněné, kde se pěstuje vinná réva, olivovníky a jižní ovoce.

Na severozápadě je velký Lopudský záliv (Lopudski zaljev), při kterém leží Lopud, jediná obec na ostrově. Zde je i přístav. Druhý velký záliv je Šunj na jihovýchodě ostrova. Lopud má velmi příznivé klimatické podmínky a značnou insolaci (2584 hodin slunečního svitu za rok). Má vlastní zdroje vody. Díky těmto podmínkám se vyznačuje velmi bujnou vegetací; daří se tu i dovezeným subtropickým rostlinám (palmám, citrusům a dalším). Zdejší olivovníky dávají podle odborníků spolu s olivovníky na Šipanu nejkvalitnější olej. Právě zdejší bohatá flóra přispívá k oblibě ostrova.

Zdejší řecká osada se nazývala Delaphodia. Římané, kteří ostrov ovládli ve 2. stol. př. Kr. jej nazývali Lafota. Již od 11.stol. byla historie ostrova sjata s Dubrovnickou republikou, jejíž součástí byl až do zániku republiky začátkem 19.stol. Dubrovník ovlivnil jak historický vývoj Lopudu, tak i jeho architektonickou tvářnost a hospodářské zaměření.

Nejstarší památky na ostrově jsou zříceniny několika středověkých kostelíků na různých místech ostrova: kostelíku sv.Petra, sv. Mikuláše, sv. Eliáše, sv.Jana. Osud Lopudu byl úzce spjat s Dubrovníkem i tím, že veškerou zdejší architektonickou nádheru a umělecké bohatství zničilo v pár minutách stejně jako v Dubrovníku osudové ze zemětřesení v r.1667, které zejména město Lopud téměř srovnalo se zemí. Ale Lopud na rozdíl od Dubrovníka neměl již síly a prostředky na to, aby se vzchopil. Nebyla příznivá ani celková ekonomická situace: těžiště světového obchodu se stále výrazněji přesouvalo ze Středomoří na břehy Atlantského oceánu, a tak Lopud zůstal v troskách.

Někdejší rozkvět Lopudu byl spojen s mořeplavbou a s postavami věhlasných mořeplavců, kteří pocházeli z Lopudu a ve španělských službách získávali pohádkové jmění a vysoké hodnosti a úřady. Primát patřil boháči M. Pracatovi, který své obrovské jmění odkázal Dubrovnické republice, a majiteli lodí a válečníkovi jménem Vice Bune, který Španělům vybojoval se svou flotilou nejedno vítězství. Ostrov Lopud si již začátkem 20. stol. začal získávat oblibu návštěvníků Jadranu. Zejména období mezi oběma světovými válkami přineslo ostrovu velkou návštěvnost, mj. z Československé republiky. Tehdy tu již byly dva hotely a několik penzionů. Lopud byl oblíbeným místem českého básníka, spisovatele a politika Viktora Dyka; ten se v r.1931 v zátoce Šunj při koupání v důsledku selhání srdce utopil. Při cestě z města Lopudu do zátoky Šunj (30 minut) mu byl vybudován pomník, který není v současné době v dobrém stavu. Válka v 90.letech a následující násilné přerušení příznivého trendu ve vývoji cestovního ruchu na Jadranu narušilo i další rozvoj Lopudu jako letoviska. Dnes je situace již stabilizovaná, ale stále není v provozu dříve velmi oblíbený hotel Grand v krásné subtropické zahradě. Nový vlastník však připravuje obnovu devastovaného hotelu. V současné době nabízejí služby pouze dva hotely v obnovených historických budovách na nábřeží (Villa Vilina, Glavović). Hotel Lafodia je kvůli rekonstrukci mimo provoz (2009) a devastovaný hotel Grand na ni již dlouhá léta čeká. Možnost ubytování je i v soukromí.

Ostrov Lopud má lodní spojení s Dubrovníkem. Turisté jej často navštěvují k jednodenním výletům.

Lopud je ostrov bez automobilového provozu (trajekty sem nejezdí), stejně jako sousední Koločep.



Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 42°41′ s. š., 17°56′ v. d.