Liminální prostor (estetika)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Photo of liminal space
Obrázek prázdné hotelové chodby, příklad liminálního prostoru

Liminální prostor je internetová estetika, zobrazující prázdná, či opuštěná místa, která působí děsivě, opuštěně a často surrealisticky. Liminální prostor je nejčastěji definován jako místo přechodu (týkající se konceptu liminality) nebo jako místo vyvolávající nostalgické pocity.

Výzkum z Journal of Enviromental Psychology poukázal na to, že liminální prostory mohou působit děsivě či zvláštně, jelikož zapadají do tísnivého údolí architektury a fyzických míst.[1] Článek z Pulse: the Journal of Science and Culture přirovnal tento děsivý pocit k povědomým místům, kterým chybí jinak viditelný kontext.[2]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Nejčastěji se termín liminální prostor používá k popisu místa nebo stavu změny nebo přechodu. Výraz může pospisovat buď něco fyzického (např. dveře - průchod mezi místnostmi) nebo psychologického (např. období dospívání - přechod mezi dětstvím a dospělostí).[3] Snímky liminálních prostorů často zobrazují tento pocit „mezi“ a zachycují přechodná místa (jako jsou schodiště, silnice, chodby nebo hotely) znepokojivě bez lidí.[4] Estetika může vyvolat nálady děsivosti, surrealismu, nostalgie nebo smutku a vyvolat reakce jak pohodlí, tak neklidu.[5]

Image of empty playground
Tento obrázek prázdného hřiště může vyvolat neklid tím, že je zbaven očekávaného kontextu (například očekávaná přítomnost dětí, které by tu za normálních okolností byly).

Výzkum Alexandra Diela a Michaela Lewise z Cardiffské univerzity připisuje znepokojivou povahu liminálních prostorů fenoménu tísnivého údolí. Termín, který se obvykle používá pro humanoidy, jejichž částečná podobnost s lidmi vyvolává pocity neklidu. Tento by mohl vysvětlit podobné reakce na liminální snímky. V tomto případě fyzická místa, která vypadají povědomě, ale jemně se odchylují od reality, vytvářejí pocity znepokojení typicky vyvolané liminálními prostory.[1]

Peter Heft z Pulse: Journal of Science and Culture tento pocit děsivosti dále zkoumá. Heft, čerpající z děl Marka Fishera, vysvětluje, že takový pocit znepokojení může být pociťován jednotlivcem, když se dívá na situaci v jiném kontextu, než který očekává. Například školní budova, od které se očekává, že bude rušným sloučením učitelů a studentů, se stává znepokojivou, když je zobrazena jako nepřirozeně prázdná. Tento „Neočekávaný nedostatek přítomnosti“ považoval Fisher za jeden z charakteristických znaků, proč dokáže být tato estetika děsivá.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

An image of the Backrooms. A large, open room with carpet, fluorescent lights and yellow wallpaper. A gap in the wall shows similar rooms extending without limits.
Typické zobrazení Backrooms, Digitálně renderované

Obrázky zobrazující liminální prostory získaly popularitu v roce 2019, kdy byla na stránce 4chan zveřejněna krátká creepypasta doteď neznámým uživatelem a stala se virální.[6] Příspěvek obsahoval obrázek znázorňující liminální prostor (prázdnou chodbu podobnou starým americkým kancelářím, se žlutým kobercem a tapetami) s popiskem, který tvrdil, že „Únikem za hranice reality“ lze vstoupit do Backrooms, místa plného prázdných chodeb s ničím jiným než „smradem starého vlhkého koberce, nepřestávajícího žlutého motivu, hluku fluorescenčních světel v maximální hlasitosti a přibližně šest set milionů čtverečních mil náhodně rozdělených prázdných místností ze kterých není úniku“.[7]

Komunita, která si Backrooms oblíbila, začala tento koncept zobrazovat s nadpřirozenými entitami, novými Levely s jiným vzhledem a jinými novými koncepty, kterými se snaží komunita udělat Backrooms zajímavějším místem. Mnoho lidí s tímto zobrazením ale nesouhlasí, jelikož detailní, či komplikovaný popis dělá horrorový koncept méně děsivým. Z tohoto důvodu mezi fanoušky horroru naleznete mnoho různých názorů na tento koncept.

Obrázky liminálníhch prostorů si brzy získaly na internetu popularitu a do listopadu 2022 měl subreddit s názvem /r/LiminalSpace více než 500 000 členů. Twitter bot zveřejňující liminální prostory @SpaceLiminalBot na Twitteru nasbíral více než 1,2 milionu sledujících a hashtag #tagliminalspaces na sociální síti TikTok měl přes dvě miliardy zhlédnutí.[5]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Liminal space (aesthetic) na anglické Wikipedii.

  1. a b Chybí název periodika! Diel, Alexander; Lewis, Michael (August 1, 2022). "Structural deviations drive an uncanny valley of physical places". Journal of Environmental Psychology. 82: 101844. doi:10.1016/j.jenvp.2022.101844. S2CID 250404379.
  2. a b www.pulse-journal.org. Dostupné online. Heft, Peter (2021). "Betwixt and Between: Zones as Liminal and Deterritorialized Spaces" (PDF). Pulse: The Journal of Science and Culture. Budapest: Central European University. 8: 1–20.
  3. NEUMANN, Kimberly Dawn. Liminal Space: What Is It And How Does It Affect Your Mental Health? [online]. 2022-09-06 [cit. 2023-01-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. XIAO, Madelyne. The Pleasant Head Trip of Liminal Spaces. The New Yorker. 2021-04-16. Dostupné online [cit. 2023-01-03]. (anglicky) XIAO, Madelyne. The Pleasant Head Trip of Liminal Spaces. The New Yorker. 2021-04-16. Dostupné online [cit. 2023-01-03]. (anglicky) 
  5. a b Dostupné online. (anglicky) Pitre, Jake (November 1, 2022). "The Eerie Comfort of Liminal Spaces". The Atlantic. Retrieved January 2, 2023.
  6. KOCH, Karl. Architecture: The Cult Following Of Liminal Space [online]. 2020-11-02 [cit. 2023-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. SANDAL, Michael L. 'The Backrooms Game' Brings a Modern Creepypasta to Life [What We Play in the Shadows] [online]. 2020-04-30 [cit. 2023-01-02]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]