Liberecký jírovec
 Památný strom (chráněný)Liberecký jírovec | |
|---|---|
 | |
| Druh | jírovec maďal Aesculus hippocastanum |
| Evidenční č. | 105971 (14228) |
| Vysazen | ~1867[1] |
| Přesazen | jaro 2007 |
| Ochrana | od 20. listopadu 1995[1] |
| Význam ochrany | ekologický, estetický, historie[2] |
| Poloha | |
| Kraj | Liberecký |
| Okres | Liberec |
| Obec | Liberec |
| Katastr | Liberec |
| Poloha | Perštýn, u správy CHKO JH |
| Nadmořská výška | 360 m n. m. |
| Souřadnice | 50°45′52,96″ s. š., 15°3′15,09″ v. d. |
  Liberecký jírovec | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Liberecký jírovec, též zvaný Jírovec stěhovavý, je zhruba 150 let starý památný strom, v městské části Perštýn blízko Krajského úřadu Libereckého kraje. Do obecného povědomí se dostal především v souvislosti s přesazením roku 2007 z důvodu výstavby obchodního centra Fórum. Tehdy byl chráněný jako registrovaný významný krajinný prvek. Dne 5. března 2014 byla registrace zrušena a s platností k tomuto datu byl vyhlášen památným stromem ze zákona.[2]
Základní údaje[editovat | editovat zdroj]
- název: Liberecký jírovec, Jírovec Blažkova[1], Jírovec stěhovavý[2]
- výška: 20 m (1995)[3], 16,5 m (2014)[2]
- obvod: 310 cm, 327 cm[1], 360 cm (2014)[2]
- průměr kmene: 113 cm (1995)[3]
- věk: 130 let, 150 let[1], 157 let (aktuálně)
- původní poloha: 50°45'56.5"N, 15°3'22.4"E
- aktuální poloha: 50°45'52.9"N, 15°3'15.0"E
Strom rostl ve dvoře objektu KORD Liberec, který od roku 1867 sloužil jako vojenská a později policejní kasárna. Tomuto datu odpovídá i výsadba stromu.[1] Roku 1995 byl objekt odstraněn, jírovec se stal dominantou otevřeného prostoru uprostřed parkoviště, čímž zaujal tehdejší pracovníky odboru životního prostředí.[3] Strom byl registrovaný jako významný krajinný prvek z důvodu svého stáří, vzrůstů, a hlavně proto, že šlo o solitérní strom uprostřed městské zástavby.[4]
Výstavba komplexu Fórum a možnosti řešení[editovat | editovat zdroj]
Pozemek bývalých kasáren od města koupil investor s úmyslem výstavby obchodně společenského centra - Fórum Liberec. S chráněným stromem ale projekt nového komplexu nepočítal, a tak bylo nutné začít hledat řešení. Pro město bylo poražení stromu, jehož hodnota byla vyčíslena na částku přesahující 1,3 milionu Kč, neakceptovatelné. Magistrát ale vydal souhlasné stanovisko k přesazení stromu zhruba o 350 metrů směrem k budově správy CHKO Jizerské hory.[3]
Náklady na přesazení byly vyčíslené na 7 miliónů korun, s jejichž úhradou investor souhlasil. Rovněž složil městu kauci ve výši ceny stromu (1,3 milionu Kč) pro případ, že by strom nepřežil.[4] Poté začaly přípravy. Do čela akce byl vybrán Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D. ze společnosti Safe Trees, s.r.o., přípravné práce měla na starost firma Baobab - péče o zeleň, s.r.o., samotný přesun realizovala společnost APB Plzeň, a.s.[3] a přípravu transportní konstrukce dostala k realizaci společnost Zakládání staveb, a. s.[5]
Přesazení[editovat | editovat zdroj]
Přípravné práce začaly v roce 2006, kdy firma Baobab vytvořila kořenovou clonu kolem budoucího kořenového balu. Koruna byla upravena prosvětlovacím a symetrizačním řezem.[3]
Přípravy na samotné přesazení započaly 20. února 2007. Původní návrh realizovat přesun po kolejích se ukázal jako nevhodný, a tak bylo rozhodnuto dopravit strom na nové stanoviště vzduchem - na jeřábu. Vyjmutí stromu začalo výkopem startovací jámy pro vytvoření manipulačního prostoru. Vytěžením obvodové rýhy a obedněním vznikl kořenový bal o rozměrech 8 × 8 × 2 metry. Manipulační prostor byl využit k podsunutí trubkové transportní konstrukce pod bal a následně strom podříznut. Následovala montáž nosníků na vyčnívající části trubkové konstrukce, ke kterým byl následně strom zafixován.[3]
Protože trasu přesunu dělila komunikace a nebylo možné na nezbytně nutnou dobu přerušit provoz, byl přesun rozdělen na dvě fáze. V první došlo na přípravu dráhy z písku a panelů, montáž jednoho z největších jeřábů, který je v České republice k dispozici, a vyzvednutí 247 tun těžkého stromu s balem (uváděn je i údaj 320 tun[5]). Ten byl následně pomocí jeřábu převezen až ke komunikaci, kde pracovníci zajistili kořenový bal geotextilií před vysycháním.[3]
Během týdne došlo k demontáži jeřábu, jeho opětovnému sestavení na druhé straně komunikace a přípravě jámy o rozměrech 10 × 10 metrů v cílovém stanovišti. Dno vyplnilo lože z propustného materiálu, na které po odstranění konstrukce dosedl kořenový bal stromu, zbytek byl doplněn vhodnou zeminou.[3]
Následná péče[editovat | editovat zdroj]
Po přesazení došlo k ukotvení stromu a instalaci automatického zavlažovacího zařízení, které mělo kompenzovat ztrátu asimilačních kořenů zodpovědných za přísun vody. Závěrem akce, dne 29. března 2007, provedli pracovníci opravný řez koruny a úpravu okolí. Následnou péči k adaptaci stromu na nové stanoviště měla na starost firma EKOFLORA LIBEREC s.r.o.[3]
Stavební práce v těsné blízkosti stromu vedly k poškozování kotvícího systému. Aby ocelová lana nepoškozovala větve a nezarůstala, bylo rozhodnuto o jejich odstranění. Poškozeno bylo i automatické zavlažovací zařízení, jehož úlohu dočasně převzala hadice pro povrchovou závlahu. Na opravu došlo až na konci července 2008.[3]
Adaptaci stromu narušovaly pokračující stavební práce (navážky, chemické znečištění ze stavebního náčiní, zhutňování okolní půdy), a tak bylo na základě posudku Ing. Jaroslava Kolaříka, Ph.D. rozšířeno ochranné pásmo stromu z původního rozsahu, který odpovídal obvodu kořenového balu, na průmět koruny rozšíření o 1,5 metru a oploceno.[3]
Kritika[editovat | editovat zdroj]
Před, během i po akci se zvedlo několik vln kritiky z řad laické i odborné veřejnosti. Laiky zaujala především první fáze přesunu a její přípravy, během nichž se rozdělili na několik táborů: Někteří nevěřili, že strom bude možné vůbec přestěhovat, další kritizovali využití finančních prostředků jako neúčelné a pravděpodobně nejpočetnější skupina nevěřila, že strom může takový zásah přežít.[3]
Podobný názor sdílela i řada odborníků, kteří se však lišili názorem na čas, po který strom po zásahu bude žít. Dále byly kritizovány konkrétní body jako:[6][7]
- ústup investorovi (významný krajinný prvek byl vyhlášen s ohledem na původní stanoviště stromu)
- neekonomické využití prostředků (částka 7 milionů stačí k výsadbě 700 vzrostlých stromů)
- krátkodobé přípravy stromu k přesazení na poslední chvíli (půl roku namísto několika let)
Nakonec bylo kritizováno i srovnávání akce s přesazením 120 let starého dubu na Floridě, protože pro dub je s ohledem na délku jeho života tento věk mládí, zatímco pro jírovec relativně vysoké stáří.[6]
Vývoj stavu stromu[editovat | editovat zdroj]
| „ | Rozhodnout o tom, zda strom přesun na nové místo skutečně akceptoval a že došlo k jeho aklimatizaci na nové stanoviště, nebude možné dříve než v roce 2010. | “ |
| — oficiální posudek, Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D.[3] | ||
V prvních letech po přesunu byl jírovec olistěn a kvetl, ale výrazně vzrostla defoliace.[3] Po čtyřech letech od přesunu se stromu stále dařilo, vytvořil sekundární korunu a bohatě obrážel, s čímž souvisely i lepší podmínky nového stanoviště. Přesto podle názorů některých odborníků není jisté, že dlouhodobě přežije.[6]
Poškození kořenů a kmene vede k otevření ran, které mohou snadno infikovat dřevokazné houby. Řada z nich, například dřevomor kořenový, může být po řadu let latentní a vnější stav stromu nevykazuje jeho přítomnost. Nakonec houba rozloží dřevo a strom se zpravidla na úrovni kořenů vylomí.[8][9]
V roce 2014 bylo přesazení vyhodnoceno jako úspěšné, strom stále prosperoval, kvetl, plodil a nebylo pozorovatelné zhoršení stavu oproti situaci před přesazením z původního stanoviště. Tento fakt, společně s výjimečnou historií stromu a jeho ekologickou a estetickou hodnotou, byl vyhodnocen jako důvod k vyhlášení stromu za památný s platností od 14. března 2014.[2]
Památné a významné stromy v okolí[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f HORNÍK, Karel. Statutární město Liberec - seznam VKP [online]. Liberec: Statutární město Liberec, 2009, rev. 2011-05-25 [cit. 2012-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-28.
- ↑ a b c d e f Magistrám města Liberec, odbor životního prostředí, oddělení ochrany přírody. rozhodnutí [online]. Liberec: AOPK ČR, 2014-02-10 [cit. 2015-09-29]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o RADKA, Frydrychová. Přesazení vzrostlého jírovce v Liberci [online]. zahrada-park-krajina.cz, 2010-03 [cit. 2012-03-28]. Dostupné online.
- ↑ a b iDNES.cz. V Liberci přestěhovali kvůli obchodům 150letý kaštan [online]. iDNES.cz, 2007-03-12 [cit. 2012-03-28]. Dostupné online.
- ↑ a b Bohuslav Bubník, Ing. Josef Šíp, Ph.D. Přemístění stromu jírovec maďal v Liberci [online]. Zakládání staveb, a. s. [cit. 2012-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-14.
- ↑ a b c DLOUHÝ, Bohdan. Přestěhování starého jírovce v Liberci [online]. Bohdan Dlouhý, rev. 2011-05-10 [cit. 2012-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-09.
- ↑ Náš Liberec (zum). Tlaku silného investora musí ustoupit i chráněný strom [online]. nasliberec.cz, 2006-08-24 [cit. 2012-03-29]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ kolektiv autorů. Dřevomor kořenový [online]. mezistromy.cz [cit. 2012-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-25.
- ↑ DLOUHÝ, Bohdan. Ustulina deusta - dřevomor kořenový [online]. Bohdan Dlouhý, rev. 2011-06-07 [cit. 2012-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-23.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Liberecký jírovec na Wikimedia Commons
