Levočská patka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Detail levočské patky v gotickém ambitu starého minoritského kláštera v Levoči

Levočská patka[1][2] je ojedinělý architektonický prvek gotické architektury, který se vyskytuje pouze v Levoči a na Spiši.[3][4] Jedná se o charakteristickou špičatou patku zakončenou pětinásobným podlomením nebo dělenou konzolí.[1][2]

Levočská patka je pravděpodobně odvozena od architektonické morfologie mendikantských staveb z počátku 14. století v Podunají, jako je chór dominikánského kostela v Kremži (první čtvrtina 14. století), chór bývalého minoritského kostela ve Steinu an der Donau (cca 1320), bývalý kostel klarisek v Sankt Veit an der Glan (druhá čtvrtina 14. století) či kaple svaté Kateřiny v Bratislavě.[1] Podle Juraje Žáryho se na přelomu 13. a 14. století používaly ostře podříznuté zkrácené přípory, např. v klášteře klarisek v Dürnsteinu (1289–1304) nebo v cisterciáckém klášteře Zlatá Koruna (1300). Později se staly součástí morfologického repertoáru cisterciáckých stavebních hutí v německém prostředí.[5]

Různé varianty levočské patky se nacházejí především v presbytáři, ambitu a ve východním křídle bývalého staroměstského minoritského kostela v Levoči,[3][6] dále v bazilice svatého Jakuba a v jednom případě na severní straně sakristie v kostele svatého Serváce ve Vrbově (1350),[5] kde již nedosahuje kvality levočské patky.[7]

Termín levočská patka poprvé použil Jaroslav Bureš v roce 1965 ve své disertační práci Středověké stavby slovenských mendikantů. Příspěvek k charakteristice slovenské gotiky.[8][2] Termín byl později převzat i do odborné literatury.[2][4]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Pole křížových kleneb v chóru dominikánského kostela jsou zakončena štípanými a podříznutými konzolami, první čtvrtina 14. století, Krems an der Donau, Rakousko
    Pole křížových kleneb v chóru dominikánského kostela jsou zakončena štípanými a podříznutými konzolami, první čtvrtina 14. století, Krems an der Donau, Rakousko
  • Pole křížových kleneb v lodi bývalého klaretinského kostela jsou zakončena štípanými a podseknutými konzolami, druhá čtvrtina 14. století, Sankt Veit an der Glan, Rakousko
    Pole křížových kleneb v lodi bývalého klaretinského kostela jsou zakončena štípanými a podseknutými konzolami, druhá čtvrtina 14. století, Sankt Veit an der Glan, Rakousko
  • Pole křížových kleneb v kapitulní síni kláštera Zlatá Koruna jsou zakončena zkroucenými konzolami, 1300, Zlatá Koruna, Česko
    Pole křížových kleneb v kapitulní síni kláštera Zlatá Koruna jsou zakončena zkroucenými konzolami, 1300, Zlatá Koruna, Česko
  • Levočské patky v presbytáři starominoritského kostela, první polovina 14. století, Levoča
    Levočské patky v presbytáři starominoritského kostela, první polovina 14. století, Levoča

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Levočská pätka na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ a b c POMFYOVÁ, Bibiana. Levoča, bývalý Minoritský kláštor, Rím. Kat. kostol sv. Ladislava. In: Gotika: Dejiny slovenského výtvarného umenia.. [s.l.]: Slovart, 2003. ISBN 80-8059-080-X. S. 629. (slovensky) 
  2. ↑ a b c d POMFYOVÁ, Bibiana. Rímskokatolícky Kostol Panny Márie Kráľovnej anjelov a sv. Ladislava (zv. tiež gymnaziálny, bývalý františkánsky – minoritský, neskôr jezuitský) In: Arslexicon [online]. Arslexikon. Dostupné online. (slovensky) 
  3. ↑ a b KUCHARÍK, Juraj. Spiš. [s.l.]: Dajama S. 127. 
  4. ↑ a b WALCZAK, Marek. Dekoracja rzeźbierska kapitularza przy klasztorze oo. Dominikanów w Krakowie.. S. 406. Folia historica Cracoviensia [online]. Roč. 10, čís. 1, s. 406. ISSN 2391-6702. (polsky) 
  5. ↑ a b ŽÁRY, Juraj. Dvojloďové kostoly na Spiši.. Bratislava: Tatran, 1986. Kapitola Kapitola II. Spiš a jeho architektúra v druhej polovici 13. a v 14. storočí, s. 32–33. (slovensky) 
  6. ↑ Slovensko: ilustrovaná encyklopédia pamiatok: historická architektúra, pamiatky výtvarného umenia, pamätihodnosti.. [s.l.]: Simplicissimus, 2009. ISBN 978-80-969839-0-2. S. 768. (sj) 
  7. ↑ ŽÁRY, Juraj. Dvojloďové kostoly na Spiši.. Bratislava: Tatran, 1986. Kapitola Kapitola II. Spiš a jeho architektúra v druhej polovici 13. a v 14. storočí, s. 297. (slovensky) 
  8. ↑ BUREŠ, Jaroslav. tředověké stavby slovenských mendikantů. Příspěvek k charakteristice slovenské gotiky.. S. 246 – 256. Ars: časopis Ústavu dejín umenia Slovenskej akadémie vied [online]. Roč. 5, čís. 1–2, s. 246 – 256. Dostupné online. ISSN 0044-9008. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Norma Urbanová. Starý kláštor minoritov. In: HUSOVSKÁ, Ľudmila, et al. Levoča. Ed. Zita Ročkárová. Diel 3. Bratislava : Pamiatkový úrad Slovenskej republiky, Slovart, 2016. (Národné kultúrne pamiatky na Slovensku.) ISBN 978-80-556-2449-5. S. 200 – 212.
  • Norma Urbanová. Starý kláštor minoritov v Levoči – novšie poznatky o jeho stavebnom vývoji. In: Najnovšie poznatky z výskumov stredovekých pamiatok na Gotickej ceste II. Rožňava, Bratislava : Občianske združenie Gotická cesta, Pamiatkový úrad Slovenskej republiky, 2018. ISBN 978-80-972544-0-7. S. 127 – 144. (Zborník príspevkov z 2. ročníka konferencie Najnovšie poznatky z výskumov stredovekých pamiatok na Gotickej ceste konanej 11. a 12. augusta 2016 v Rožňave)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Levočská_patka&oldid=23885206“