Laura Ingalls Wilder
| Laura Ingalls Wilderová | |
|---|---|
 | |
| Narození | 7. února 1867 Pepin County |
| Úmrtí | 10. února 1957 (ve věku 90 let) Mansfield |
| Příčina úmrtí | rakovina |
| Místo pohřbení | Mansfield Cemetery |
| Občanství | Spojené státy americké |
| Povolání | spisovatelka, romanopiskyně, učitelka, reportérka, novinářka, autorka dětské literatury a autorka autobiografie |
| Ocenění | Cena za odkaz v dětské literatuře (1954) National Cowgirl Museum and Hall of Fame |
| Politické strany | Demokratická strana (do 1933) Republikánská strana (od 1933) |
| Nábož. vyznání | Kongregační církev |
| Choť | Almanzo Wilder (1885–1949) |
| Děti | Rose Wilderová Laneová[1] |
| Rodiče | Charles Ingalls a Caroline Lake Quiner Ingalls |
| Příbuzní | Mary Ingalls, Carrie Ingalls a Grace Ingalls (sourozenci) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Laura Ingalls Wilder (7. února, 1867 – 10. února 1957) byla americká farmářka, novinářka a spisovatelka, kterou proslavila její dětem určená autobiografická knižní série Domek v prérii (Little House on the Prairie, zfilmováno jako Domeček na prérii), založená na životě její rodiny na Středozápadě. Knihy série byly přeloženy do řady jazyků (včetně češtiny a slovenštiny) a posloužily jako předloha vícero filmům, seriálům a muzikálu. Její autobiografie Průkopnice (Pioneer Girl), která zahrnuje i části, které do verze pro děti nezahrnula kvůli nevhodnosti, vyšla až dlouho po její smrti v roce 2014.
Je považována za jednu z nejvýznamnějších amerických autorek dětské literatury, existuje několik muzeí, které připomínají ji a její dílo. Association for Library Service to Children po ní pojmenovala cenu, kterou od roku 1954 uděluje autorům a ilustrátorům dětské literatury a jíž je Laura Ingalls Wilder první nositelkou. V roce 2018 však společnost cenu přejmenovala s odůvodněním, že dílo Wilderové není v souladu s hodnotami společnosti, neboť její knihy údajně obsahují rasistické stereotypické charakteristiky nebílých obyvatel, zejména původních obyvatel Ameriky. Ty označovala výrazem Indiáni, který je v USA považován za urážlivý. Šlo především o větu, kterou hlavní postava knihy pronesla o stěhování do Kansasu: „...nebyli tam žádní lidé. Žili tam pouze Indiáni.“ Ovšem sama autorka se v 50. letech za tuto větu omluvila s tím, že neměla v úmyslu naznačovat, že Indiáni nejsou lidé a nechala větu opravit a slovo „lidé“ změnila na „osadníci“. I přesto se deník USA Today o jejím díle vyjádřil jako o znepokojujícím. Na obranu Wilder se postavil např. známý herec William Shatner, za což si následně vysloužil vlnu kritiky.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Německá národní knihovna: Gemeinsame Normdatei. Dostupné online. [cit. 2023-10-25].
- ↑ BILYEAU, Nancy. Stripping the name of Laura Ingalls Wilder from a children’s literature award causing anger [online]. thevintagenews.com, 2018-7-12 [cit. 2020-11-02]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Laura Ingalls Wilderová na Wikimedia Commons - Laura Ingalls Wilderová v Databázi knih
