Přeskočit na obsah

Latinská měnová unie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
5 švýcarských franků
20 francouzských franků

Latinská měnová unie byl jednotný systém mincí několika evropských států, který vytvářel do jisté míry měnovou unii. Odpovídající mince měly stejný obsah kovu o dané ryzosti a byly proto směnitelné v poměru 1:1, menší mince do hodnoty 5 franků byly raženy ze stříbra, mince v hodnotách 10, 20, 50 a 100 franků ze zlata. Unie byla formálně založena v roce 1865 a zanikla v roce 1927. Hlavními důvody jejího rozpadu byl pokles ceny stříbra a vzestup používání bankovek. Řada dalších států razila mince se stejnými specifikacemi, přestože nebyly formálně členy unie.

Unii formálně založily v roce 1865 Druhé Francouzské císařství, Italské království, Belgické království a Švýcarská konfederace. V roce 1868 se oficiálně přidalo Řecké království.[1][2] Své národní měny dle standardu této měnové unie upravily i Španělské království, Rumunské království, Srbské království, Bulharské knížectví, Venezuela a San Marino, třebaže nebyly oficiálními členy unie. Ve Spojeném království byl zvažován návrh na snížení obsahu zlata v jedné libře šterlinků, aby se její hodnota rovnala 5 frankům, nebyl však přijat.[3]

Unie se prakticky zhroutila v době první světové války. Formálně byla rozpuštěna 1. ledna 1927 po vystoupení Třetí francouzské republiky a Belgického království v roce 1926.

Obsah drahých kovů v mincích

[editovat | editovat zdroj]

Obsah drahého kovu v jednotce každé členské národní měny byl stanoven na 4,5 gramu stříbra, případně 0,290322 gramu zlata (9/31 gramu), poměr zlata ke stříbru byl tedy 1:15,5. Tyto parametry měl francouzský frank již od roku 1803. Ještě před oficiálním založením unie v roce 1830 přijala frank s danými specifikacemi Belgie a v roce 1848 Švýcarsko. Itálie se připojila v roce 1861, zachovala však název měny lira.[3]

Součástí dohody byly mince v hodnotách ½, 1, 2, 5, 10, 20, 50 a 100 jednotek (ve Francii, Belgii, Švýcarsku franky, v Itálii liry, v Řecku drachmy). Mince hodnot nižších než polovina jednotky neměly jednotnou specifikaci.

Příklad: francouzský frank (1878)[4]
Hodnota Materiál (ryzost) Hmotnost Průměr
1 centim bronz 1 g 15 mm
2 centimy bronz 2 g 20,2 mm
5 centimů bronz 5 g 25 mm
10 centimů bronz 10 g 30 mm
20 centimů stříbro (835/1000) 1 g 16 mm
50 centimů stříbro (835/1000) 2,5 g 18 mm
1 frank stříbro (835/1000) 5 g 23 mm
2 franky stříbro (835/1000) 10 g 27 mm
5 franků stříbro (900/1000) 25 g 37 mm
10 franků zlato (900/1000) 3,2258 g 19 mm
20 franků zlato (900/1000) 6,45161 g 21 mm
50 franků zlato (900/1000) 16,12903 g 28 mm
100 franků zlato (900/1000) 32,25806 g 35 mm
  1. Glossary - Latin monetary union [online]. Belgická národní banka [cit. 2012-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Switzerland: an Island in Euroland? [online]. Řecká národní banka [cit. 2012-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b The Latin Monetary Union – 1865 [online]. goldcoin.org [cit. 2013-09-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-04. (anglicky) 
  4. Search the coin catalogue – Numista. en.numista.com [online]. Numista [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]