Lėvuo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Lėvuo
řeka u vsi Akmeniai
řeka u vsi Akmeniai
Základní informace
Délka toku 145,0 km
Plocha povodí 1628,8 km²
Průměrný průtok 9,02 m³/s
Světadíl Evropa
Hydrologické pořadí 41010850
Pramen
jezero Lėvenaičio ežeras (Okres Kupiškis)
Ústí
Mūša
Protéká
LitvaLitva Litva (Panevėžyský kraj)
Úmoří, povodí
Baltské moře, Lielupe, Mūša
Mapka průběhu toku řeky Lėvuo
Lėvuo u Geobrastů

Lėvuo je řeka na severu Litvy, v Panevėžyském kraji, protéká okresy Kupiškis, Panevėžys a Pasvalys. Vytéká z jezera Lėvenaičio ežeras. Vlévá se do řeky Mūša jako její pravý přítok 50,5 km od jejího soutoku s řekou Nemunėlis.

Průběh toku[editovat | editovat zdroj]

Vytéká z jezera Lėvenaičio ežeras, 8 km na severovýchod od Skapiškisu, v mokřadu Notigalės pelkė. Teče zpočátku západním směrem přes ves Palėvenėlė a města Kupiškis (zde je na řece přehradní nádrž nazývaná Kupiškio marios - Kupiškiské moře) a Subačius. Protéká na sever od města Panevėžys, kde se stáčí směrem na sever, protéká mezi městy Pumpėnai a Pušalotas a u Pasvalysu se vlévá do řeky Mūša. Řeka protéká Lėvenskou chráněnou krajinnou oblastí; mezi okresním městem Kupiškis a vsí Kunčiai je zřetelné fluvioglaciální (utvořené krajinotvornou činností vod z tajícího ledovce) údolí, ve kterém je chráněná přírodní památka: Stirniškių dolomito atodanga - Dolomitový sesuvný břeh u Stirniškiů.
Koryto řeky je od počátku až k obci Naniškiai regulované a napřímené, o šířce 5 - 6 m a od Naniškiů až ke Kupiškisu tvoří zmíněnou přehradní nádrž Kupiškio marios, která je podle plochy (828 ha) třetí největší v Litvě. Neregulovaný úsek koryta je meandrující s nestálou šířkou v rozmezí od 16 do 35 m a hloubkou od 0,7 do 3,1 m. Průměrný spád je 0,52 m/km, rychlost proudu je 0,2–0,3 m/s. Průměrný průtok je u Kupiškisu 1,79m3/s (maximální - 92m3/s; u Pasvalysu 6,5m3/s (maximální - 274m3/s. Průtok pod obcí Bernatoniai se snižuje na polovinu, protože Sanžilėským kanálem z Lėveně do Nevėžisu průměrně odtéká 3,29m3/s. Úroveň hladiny kolísá mezi 1,6 a 3,7 m.

Ostrovy[editovat | editovat zdroj]

V řece je 29 ostrovů (nejsou sem započítány ostrovy v nádržích) s průměrnou častostí 0,19/km, nejvíce jich je ve středním toku. Celkově tyto ostrovy zaujímají plochu 7,8 ha (největší dosahují 2 ha). Při porovnání s celkovou plochou koryta je podíl ostrovů 3,4 %.

Přítoky[editovat | editovat zdroj]

  • Levé:
Hydrologické
pořadí
[1]
Řeka Délka (km) Povodí (km²)[2] Vzdálenost
od ústí (km)
Ústí kde Koordináty ústí
41010852 Daulipys 4,6 9,6 134,9    
41010853 L - 5(Narštupys)? 10,3 17,5 130,1    
41010859 Mituva 17,6 112,5 119,3    
41010884 Bočiupis 8,9 16,9 116,9    
41010885 Juodupė 7,6 15,3 110,4    
41010887 Kupa 25,0 172,6 107,2    
41010921 Naktakė 7,4 14,4 100,3    
41010922 Krioklys 3,5 3,9 99,7    
41010923 Suosa 13,9 96,8 93,8    
41010932 Gorpys 7,6 7,6 92,7    
41010933 Pilpis 3,9 3,0 91,9    
41010934 Gastamas 2,7 1,6 89,2    
41010935 Viešinta 24,0 235,5 88,1    
41010968 Šonas 2,6 4,2 80,1    
41010976 Pietupis 4,1 3,7 68,2    
41010977 Gieglaitis 8,0 29,7 68,0    
41010981 Geležė 5,9 6,2 63,9    
41010982 Ramunis 8,2 13,5 62,9    
41010983 Liekupis 4,0 7,3 60,6    
41010984 L - 3 4,1 5,8 57,9    
41010985 L - 3 4,0 4,8 56,6    
13020001 Sanžilė
(kanál do Nevėžisu)
7,8 57,3 47,4    
41010988 Vėbrupė 2,8 4,6 38,3    
41010996 Amata 20,2 79,7 26,1    
41011029 Žąsa 16,0 85,2 13,3    
  • Pravé:
Hydrologické
pořadí
Řeka Délka (km) Povodí (km²) Vzdálenost
od ústí (km)
Ústí kde Koordináty ústí
41010851 L - 6 3,9 10,9 140,1    
41010855 L - 4 7,9 8,9 129,4    
41010856 Šiekštė 13,2 33,8 127,4    
41010858 Dumblė 4,4 6,1 121,2    
41010883 Naudžiupis 3,4 3,4 117,0    
41010919 Aukštuoliupis 3,0 4,9 102,9    
41010962 Marnaka 21,2 73,0 80,8    
  Marnakėlė 5,7 6,5 80,7    
41010969 Rūdupys 5,9 11,0 77,0    
41010971 Sausinė 4,8 6,2 73,3    
  Siesartis          
41010972 Žambas 18,0 47,2 68,8    
41010986 L - 2(Kanavas?) 2,2 2,1 53,5    
41010987 Kodžiupis 3,7 3,0 45,1    
41010989 Pišia 9,2 17,1 36,8    
41010993 Svirnupis 8,5 20,0 26,6    
41011027 Robata 4,9 4,8 20,9    
41011028 Dusa 5,0 6,8 17,1    
41011044 Talačkonių upelis 4,0 3,6 10,8    
  Pyvesa          
41011045 Įstras 40,5 112,5 9,0    
41011053 Svalia 35,2 96,2 4,1    
16010877 Kartupis 10,8 7,7 6,3    

Původ názvu[editovat | editovat zdroj]

Lėvuo znamená mokřad, bažinu. Slovo je příbuzné lotyšskému lēvenis - třasovisko, místo, kde je možno uvíznout nebo zapadnout.

Skloňování[editovat | editovat zdroj]

Název Lėvuo je v litevštině rodu ženského, číslo jednotné, skloňování je v poměrně zřídka se vyskytující V. třídě, kde se v jiných (než v 1. p. č.j.) pádech mezi kmen a příponu vkládá vsuvka -en-. Pokud by se měla respektovat tato zvláštnost, skloňovalo by se v češtině takto:
1. p. Lėvuo
2. p. Lėveně
3. p. Lėveni
4. p. Lėvuo
5. p. Lėveni!
6. p. (o) Lėveni
7. p. Lėvení
Přivlastńovací přídavné jméno: Lėvenský, -á, -é. Podobně, jako je od Labe odvozeno slovo Polabí, od Lėveně je Polėvení.
Tento způsob skloňování není potvrzen ÚJČ AV ČR!

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Oficiální klasifikátor litevských řek
  2. Lietuvos upės: B. Gailiušis, J. Jablonskis, M. Kovalenkovienė, Kaunas, Lietuvos energetikos institutas, 2001, str. 683

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lėvuo na litevské Wikipedii.