Přeskočit na obsah

Křižáci (Sienkiewicz)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Křižáci
obálka vydání z roku 1900
obálka vydání z roku 1900
AutorHenryk Sienkiewicz
Původní názevKrzyżacy
ZeměPolsko
Jazykpolština
Žánrhistorická fikce
VydavatelB. Milski
Datum vydání1900
Česky vydáno1926
Počet stran1122
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Křižáci (polský originál Krzyżacy [kšyžacy]) je historický román od polského nositele Nobelovy ceny za literaturu Henryka Sienkiewicze. Části románu vycházely nejprve časopisecky na pokračování v letech 1897-1899 a v roce 1900 byl román kompletně vydán knižně. V době vydání byla kniha protestem proti germanizaci prováděné úřady v pruské části rozděleného Polska. Sienkiewicz psal Křižáky především proto, aby Poláky posílil na duchu.

Podle knihy natočil roku 1960 polský režisér Aleksander Ford stejnojmenný film.

Děj velmi čtivé knihy se odehrává na přelomu 14. a 15. století. Rytíř Matěj z Bohdance a jeho synovec Zbyšek se vrací z války v Litvě, aby se usadili na rodovém panství. Po cestě narazí na kněžnu Annu Danutu, manželku mazovského knížete Januše, a Zbyšek se zamiluje do dívky z jejího dvora Danušky, dcery slavného bojovníka proti Němcům Juranda ze Spychova. Zbyšek se zaváže získat paví pera z přileb německých rytířů a složit je k Danuščiným nohám, na co málem doplatí, když napadne velvyslance řádu Německých rytířů.

Za to jej odsoudí král Vladislav II. Jagello v Krakově k trestu smrti, z čehož jej vysvobodí Danuška slibem, že si jej vezme za muže. S tím ovšem nesouhlasí její otec Jurand, a odváží si ji domů. Matěj se Zbyškem se pak konečně vracejí do Bohdance, aby jej postavili na nohy. V Bohdanci se do Zbyška zamiluje dcera jejich souseda Jagienka. On však myslí na Danušku a spolu s Jagienčiným sluhou, českým zemanem Hlavou, se vydá do Mazovska splnit svou přísahu a bít se s německými rytíři.

Po cestě na knížecí dvůr se setká s knížecími hosty, řádovými bratry Gotfriedem, Rotgierem a hostem řádu panem de Lorche, kterého vyzve na souboj. K souboji ale nakonec nedojde, neboť Zbyšek a de Lorche zachrání při lovu kněžnu, za což oba získají rytířské ostruhy, a stanou se přáteli.

Na knížecím dvoře se zároveň štítnenský (Szczytno) purkrabí Danveld a rychtář z Jansborku de Löwe spolu s oběma bratry dozví o tom, že Jurand zajal významné německé šlechtice, a vymyslí plán, jak se Juranda zbavit. Unesou Danušku, která se mezitím stala Zbyškovou ženou, a Juranda vylákají na štítenský hrad. Když Jurand zjistí, že byl podveden, zabije Danvelda a bratra Gotfrieda. Nakonec je ale přemožen, oslepen a je mu vyřezán jazyk a useknuta ruka.

Zbyšek nejprve v souboji zabije Rotgiera a pak se vydá Danušku hledat na území řádu. Matěj s Jagienkou se vydají za ním a naleznou oslepeného Juranda. Doprovodí jej na jeho panství, kde se dozví, že Zbyšek po přijetí u velmistra řádu (Konráda von Jungingen) odjel do Litvy bojovat proti Němcům.

Bitva u Grunwaldu, obraz od Jana Matejky.

Zatímco se Jagienka stará o Juranda, Matěj se vydá za Zbyškem. Při jednom útoku se dozví o panu de Löwe a Danušku mu vyrvou ze spárů, ale jsou hned potom zajati německými šlechtici. Zbyšek se vydá s nemocnou Danuškou na panství jejího otce, ona však po cestě umírá. Šlechtic Jurand umírá o několik dnů později poté, co udělí milost panu de Löwe, který neunese vinu a oběsí se. Po složení výkupného německým šlechticům se vrací Matěj se Zbyškem na rodové panství, kde si Zbyšek pomalu hledá cestu k Jagience. Nakonec si ji vezme za manželku a žijí po několik let spokojeně v Bohdanci.

Román vrcholí bitvou u Grunwaldu (15. července 1410), jednou z největších bitev středověku, kde Matěj se Zbyškem bojují po boku polského krále Vladislava II. Jagella a litevského knížete Vytautase, jejichž vojska porážejí na hlavu vojsko velmistra řádu Ulricha von Jungingen. Bitvu Sienkiewicz popisoval na základě kroniky Jana Długosze (1415–1480).

Dílo online

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]