Přeskočit na obsah

Kyj Herkulův

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKyj Herkulův
alternativní popis obrázku chybí
Kyj Herkulův (Clavariadelphus pistillaris)
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
PododděleníAgaricomycotina
Třídastopkovýtrusé (Agaricomycetes)
Řádstročkovcotvaré (Gomphales)
Čeleďkyjovité (Clavariadelphaceae)
Rodkyj (Clavariadelphus)
Binomické jméno
Clavariadelphus pistillaris
(L.) Donk 1933
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyj Herkulův (Clavariadelphus pistillaris) je vzácná houba s plodnicemi kyjovitého tvaru z čeledi kyjovitých.

Plodnice je asi 5–20 cm vysoká. V mládí je válcovitá či útle kyjovitá, záhy se však zřetelně kyjovitě rozšiřuje tak, že na bázi je úzká a v horní části nejširší. Její povrch je zejména ve stáří vrásčitý a důlkatý, nejdříve žlutý, žlutookrový a u starších plodnic okrově hnědý, občas s hnědofialovými tóny. Vrchol plodnice je vyboulený a zaoblený či tupě zahrocený.

Její dužnina má bělavou barvu, po poranění se může zbarvovat trochu do lila, její vůně je nevýrazná, chuť nahořklá. [1]

Výtrusy jsou elipsoidní[2], bezbarvé, velké 10–13 × 5–7 μm, výtrusný prach má nažloutlou barvu.

Roste spíše vzácně od srpna do listopadu hlavně ve vápencových oblastech v listnatých lesích, hlavně pod buky a duby.[1][3]

Kyj Herkulův (Clavariadelphus pistillaris), starší plodnice.

Bývá uváděn jako jedlý, pro nahořklou chuť dužniny je však méně chutný. Navíc se jedná o vzácný druh houby.[3][4][5] Někteří autoři jej považují za nejedlého.

Podobné druhy

[editovat | editovat zdroj]
  • Velice vzácný kyj uťatý (Clavariadelphus truncatus) roste v horských jehličnatých lesích a má temeno plodnice ploché až vmáčklé, nikoli oblé.[3]
  • Kyj jazýčkovitý (Clavariadelphus ligula) má mnohem menší plodnice se svraskalou pokožkou a roste spíše v jehličnatých lesích.[1][3]
  • Další druhy kyjů jsou kyji Herkulovu velice podobné a velmi vzácné. Jde např. o kyj žlutotemenný (Clavariadelphus xanthocephalus) či kyj citronový (Clavariadelphus flavoimmaturus). Liší se např. mikroskopickými znaky či jinak.[1][3]
  1. a b c d PAPOUŠEK, Tomáš; BERAN, Miroslav, a kol. Velký fotoatlas hub z jižních Čech. 2. vyd. Praha: Josef Posekaný, 2010. ISBN 978-80-254-5908-9. 
  2. BERAN, Miroslav; HOLEC, Jan. Přehled hub střední Evropy. Ilustrace Bielich. Praha: Academia, 2012. 624 s. ISBN 978-80-200-2077-2. 
  3. a b c d e HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 978-80-7360-334-2. 
  4. Kyj herkulův na Nahub.sk
  5. Kyj herkulův na Naturfoto.cz

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]