Krypta v Colònii Güell
| Krypta v Colònii Güell | |
|---|---|
_-_12.jpg) | |
| Účel stavby | |
krypta, kaple | |
| Základní informace | |
| Sloh | moderna, secese |
| Architekt | Antoni Gaudí |
| Výstavba | 1904-1905 |
| Přestavba | 2002 |
| Materiály | čedič, pálené cihly |
| Stavebník | Eusebi Güell |
| Poloha | |
| Adresa | Santa Coloma de Cervelló, provincie Barcelona,  Španělsko |
| Souřadnice | 41°21′49,67″ s. š., 2°1′40,25″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Krypta v Colònii Güell (katalánsky Cripta de la Colònia Güell, španělsky Cripta de la Colonia Güell) je nedokončený fragment kostela v dělnické kolonii Güell v Santa Coloma de Cervelló jižně od Barcelony. V roce 2005 byla stavba zařazena do souboru Gaudího staveb zařazených do Světového dědictví UNESCO.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Textilní továrna[editovat | editovat zdroj]
Gaudího přítel a mecenáš Eusebi Güell postavil v roce 1890 v Santa Coloma de Cervelló textilní továrnu. Po smrti zakladatele rodina provozovala továrnu dále. V období druhé španělské republiky v roce 1936 byla továrna znárodněna, později rodině vrácena. V roce 1945 prodala rodina Güell továrnu rodině Bertrand Serra. Textilní výroba sametu a manšestru zde byla ukončena v roce 1973.[2]
Kolonie[editovat | editovat zdroj]
Současně postavil Güell v její blízkosti i dělnickou kolonii zvanou Colònia Güell. Tím chtěl předejít tehdy častým sociálním nepokojům. Projekt kolonie má rozlohu asi 6 hektarů a sestává z patrových domků se zahradami, dále jsou zde penzion, škola, obchody, nemocnice i divadlo. Gaudí se věnoval celkové koncepci a projektu kostela. Další stavby kolonie projektovali jeho asistenti, architekti Francisco Berenguer, Juan Rubio a José Canaleta.[3]
Kostel[editovat | editovat zdroj]
Dochovaly se skici a fotografie provázkové konstrukce, pomocí které Gaudí vytvořil základní podobu stavby. Tento model sloužil rovněž k vyřešení statiky stavby. Z té byla realizována pouze krypta, protože po smrti Eusebi Güella v roce 1918 jeho potomci další práce na stavbě kostela zastavili.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Z plánovaného kostela byla postavena pouze krypta. Projekt má několik charakteristických Gaudíovských prvků: parabolické věže projektovaného kostela odkazují k věžím chrámu Sagrada Família i k nerealizovanému projektu hotelu v New Yorku. Rozvlněná linie půdorysu je obdobou teras Güellova parku. Nepravidelné šikmé sloupy, ze kterých vycházejí zalomená klenební žebra, se opět opakují na konstrukci Güellova parku, který vznikal ve stejných letech.[2]
Vnitřní prostor krypty je sklenut cihlovou klenbou, sloupy se často rozvětvují a vybíhá z nich síť cihlových žeber. Okna krypty mají tvary převzaté z přírody.[2]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Zvonice a okna zvenčí. -
Sloupová síň před vstupem. -
Sloupová síň před vstupem. -
Mozaika nad vstupem. -
Klenák ve vrcholu klenby. Obraz pily odkazuje na svatého Josefa. -
Interiér krypty -
Barevná vitráž v jednom z oken. -
_-_20.jpg)
_-_15.jpg)
_-_40.jpg)
_-_7.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ CENTRE, UNESCO World Heritage. Works of Antoni Gaudí. UNESCO World Heritage Centre [online]. [cit. 2019-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c ZERBST, Reiner. Antoni Gaudí. Ilustrace François René Roland. Kolín nad Rýnem: Taschen, 1993. 239 s. ISBN 3-8228-9699-3. Kapitola Casa El Capricho, s. 108–125.
- ↑ Colonia Guell. coloniaguellbarcelona.com [online]. [cit. 2019-04-19]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ZERBST, Reiner. Antoni Gaudí. Ilustrace François René Roland. Kolín nad Rýnem: Taschen, 1993. 239 s. ISBN 3-8228-9699-3. Kapitola Casa El Capricho, s. 108–125.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Krypta v Colònii Güell na Wikimedia Commons
