Kryštof Puchner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kryštof Puchner OFM
Zasvěcený život
Institut františkáni
Francescocoa.png
Sliby  
            dočasné před rokem 1682
Svěcení
Služby kazatel, magistr noviců
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození před rokem 1662
Datum úmrtí 22. únor 1713 nebo 1716
Místo úmrtí Zásmuky
Příčina úmrtí staří, opakovaná mrtvice, zasažen smrtelnou horečkou
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kryštof Puchner OFM (?-1713/1716), též Buchner nebo též Pugner,[1] byl františkán působící v českých zemích. Narodil se někdy před rokem 1662, řeholní sliby složil nejpozději roku 1681, zřejmě však dříve.[2] V letech 1684-1686 pobýval v plzeňském klášteře, kde působil jako klášterní vikář (zástupce představeného) a po roce také jako magistr noviců.[3] Nejbližším a životně osudovým se mu však stal klášter v Zásmukách, u jehož zrodu stál. Se spolubratrem laikem Floriánem Libichem byli od května 1691 prvními dvěma františkány v Zásmukách, kde založili řeholní komunitu, jejímž byl Puchner představeným (protokvardiánem, od 30.7.1691 do léta 1693), a započali přípravu na vybudování místního kláštera.[4] Po řádovou disciplínou žádané přestávce se stal kvardiánem v Zásmukách opět v letech 1698-1701 a poté 1704-1706. P. Puchner se zasloužil také o prvotní rozvoj zásmucké klášterní knihovny. Snad i jeho přičiněním nařídil řádový provinciál hned při založení kláštera převést do Zásmuk několik knih z kláštera v Kadani.[5] V roce 1701 byl jmenován členem provinčního definitoria, později byl jmenován habituálním (doživotním) definitorem.[6]

Puchnerovo aktivní zapojení v pastýřské službě dokládá jeho tiskem vydaná příručka Fragmenta Nuptialia, id est, Exhortationes nuptiales LXXII. pro solatio et eruditione sana Meditantium Matrimonium. (Střípky svatebni, to jest 72 svatebních napomenutí pro zdravá potěšení a ponaučení manželského rozjímání). Františkáni knihu nachali vytisknout v Hampelově tiskárně (faktor Joannes Georgius Hoffaecker) v roce 1704 a autor jeden exemplář věnoval i zásmucké knihovně.[7]

Kryštof Puchner strávil poslední léta svého života v zásmuckém konventu a také zde 22. února pravděpodobně roku 1713[8] umírá. Místní klášterní kronikář jej při tom oslavil slovy: „mnohé zbožné úřady chvályhodně vykonával, především se však nejvíce zasloužil o tento zásmucký konvent, jelikož byl jeho prvním představeným a vícekrát kvardiánem. Konečně oslaben stařím a dvojnásobnou mrtvičkou, zasažen smrtelnou horečkou a chráněn všemi svátostmi vstoupil do života věčné země.“[9]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. GREIDERER, Vigilius OFM. Germania Franciscana seu Chronicon Geographo-Historicum Ordinis S. P. Francisci in Germania. Tomus 1.. Oeniponte : [s.n.], 1777. S. 775.  
  2. Podle Podle generálních statut františkánů z roku 1639 kvardián kláštera musel mít při svém zvolení alespoň 30 let věku a 10 let strávených v řádu. Viz Statuta generalia Cismontanae Familiae Ordinis Fratrum Minorum sancti Francisci Reformatorum. In Capitulo Generali Anno 1639 ... condita .... Příprava vydání Bernard Sannig OFM. Pragae : apud Fridericum Wenceslaum Swoboda, 1677. S. 83 (VIII, 53).  
  3. Liber Memorabilium conventus Plsnensis, s. 512-513 - strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, sign. 1 JH 54.
  4. Liber memorabilium decanatus [sic, i.e. conventus] Zasmucensis – strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, sign. 1 JH 54. RIŠLINK, Vladimír. 81. Klášter františkánů s kostelem Stigmatizace sv. Františka Serafínského. In Baroko na Kolínsku I.. Kolín : Regionální muzeum v Kolíně, 2001. ISBN 80-86403-02-5. S. 194. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v čechách. Praha : Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. S. 534.  
  5. STREITOVÁ, Miroslava. Klášterní knihovny – klášter františkánů v Zásmukách. In Baroko na Kolínsku I.. Kolín : Regionální muzeum v Kolíně, 2001. ISBN 80-86403-02-5. S. 230-231. BAJGER, Matyáš Franciszek. Česká františkánská knižní kultura : knihovny minoritů, františkánů a kapucínů v průběhu staletí. Ostrava, 2007, s. 230 (kapitola Zásmuky, klášter františkánů). Rigorózní práce Otravské univerzity. (Česká františkánská knižní kultura).
  6. Liber Memorabilium conventus Novodomensis, s. 153 - strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, sign. 1 JH 54.
  7. STREITOVÁ, Klášterní knihovny... (cit.).
  8. Rok 1713 opakovaně uvádí pamětní kniha zásmuckého kláštera (Liber memorabilium ... Zasmucensis (cit.). Provinční nekrologium františkánů zaznamenává rok úmrtí 1716.
  9. Liber memorabilium ... Zasmucensis (cit.), s. 343.