Krmné okopaniny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Krmné okopaniny patří mezi vodnatá sacharidová krmiva obsahující málo hrubé vlákniny a hrubého tuku. Mají vyšší obsah bílkovin, vitaminu C a draslíku; méně vápníku a fosforu, než jiná krmiva. Hlavními krmnými okopaninami v mírném pásu jsou brambory, krmná řepa, krmná mrkev a další. V tropech a subtropech pak batáty, maniok, ale i krmná řepa. Většina okopanin obsahuje jedovaté látky, které se ničí tepelně, nebo jedovaté látky vznikající po rozrušení pletiv.

Brambory[editovat | editovat zdroj]

Brambory jsou podzemní hlízy lilku bramboru (Solanum tuberosum). Obsahují 20-25 % sušiny (hlavně škrob), 1,2 % stravitelných dusíkatých látek, bílkovinu tuberin, glykosid solanin, který může způsobovat otravy. Z potravinářského hlediska se vyznačují příznivými dietetickými a mírně projímavými účinky. Krmí se buď syrové (dojnicím 10–15 kg denně), pařené (dojnicím 10–15 kg denně, prasatům 3–7 kg denně, ovcím 1–2 kg/den), silážované (prasatům), bramborové řízky či bramborové vločky.

Krmná řepa[editovat | editovat zdroj]

Krmná řepa se zkrmuje hlavně v mírném pásu, ale i v subtropech. Působí příznivě dieteticky a mírně projímavě.

Krmná mrkev[editovat | editovat zdroj]

Batáty[editovat | editovat zdroj]

Obsahují 28 % sušiny, 1,5 % stravitelných dusíkatých látek, hodně karotenu a vitamínu C. Dále více vápníku a fosforu než brambory. Zkrmují se sušené (energetický doplněk krmných dávek).

Maniok[editovat | editovat zdroj]

Maniok je tropická okopanina. Obsahuje glykosid linamarin, který je při narušení buněk pletiva hydrolizován enzymem linamarázou na kyanovodík. Podle obsahu linamarinu se rozlišují odrůdy hořké a sladké. Dávky vyšší než 100 mg HCN/kg krmiva jsou smrtelné. Zkrmuje se v podobě řízků, maniokové moučky hlavně prasatům, skotu, ovcím a kozám.

Další krmné okopaniny[editovat | editovat zdroj]

Mezi další okopaniny patří druhy rodu Dioscorea obsahující jedovatý alkaloid dioscorin (ničí se tepelnou úpravou). Dále taro (Colocasia esculenta), škrobnaté oddénky Maranta arundianacea, Canna edulis, škrobnaté hlízy Cyperus esculentus, Xanthosoma sagittifolium, topinambur, krmný vodní meloun, krmná tykev, vodnice, tuřín a krmná kapusta.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BLÁHA, Jan. Výživa a krmení hospodářských zvířat. Praha : Vysoká škola zemědělská v Praze, 1986. str. 64-67.