Kriva Reka
| Kriva Reka | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 75 km |
| Plocha povodí | 1002 km² |
| Světadíl | Evropa |
| Pramen | |
| Tsarev vrv | |
| Ústí | |
| Pčinja, 294 m n. m. | |
| Protéká | |
 Severní Makedonie Řecko | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Středozemní moře, Egejské moře, Povodí Vardaru (Severní Makedonie 62,83%, Srbsko 25,22%, Řecko 11,94%)[1] | |
 | |
| Geodata | |
| OpenStreetMap | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kriva Reka je jednou z pěti řek, které odvodňují severovýchodní oblast Severní Makedonie. Řeka je dlouhá přibližně 75 km a její povodí je 1002 km². Je to největší přítok řeky Pčinja.
Průběh toku[editovat | editovat zdroj]
Řeka pramení přibližně 2 km severo-severně od vrcholu hory Tsarev vrv (2085 m n. m.) v pohoří Osogovo ve východní části Severní Makedonie. Pramen se nachází v nadmořské výšce asi 1930 m. Nedaleko obce Klečevce se Kriva Reka ve výšce 294 m n. m. vlévá do řeky Pčinja.
Kriva Reka protéká několika soutěskami (Židilovsko-Palanečka, Psachka, Markova, Vakufska Klisura), které se střídají s erozními expanzemi (Uzemsko, Trnovechko, Sredorečko) a údolími (Slaviška, Kumanovska). Až k obci Opila tvoří údolí řeky převážně krystalické horniny (rula, slída, chlorit, muskovitová břidlice). Dále po proudu k obci Beljakovce se skládá z třetihorních vulkanitů: andezity, ignimbrity, tufy, brekcie atd. Od obce Beljakovce až po ústí do řeky Pčinja tvoří údolí řeky eocénní (mořské) sedimenty: pískovce a vápence.
Sídla podél řeky[editovat | editovat zdroj]
Na svém toku řeka postupně protéká těmito obcemi: Kostur, Uzem, Židilovo, Trnovo, Kriva Palanka, Konopica, Psača, Odren, Krilatica, Ketenovo, Kuklica, Beljakovce, Dovezence a Klečevce.
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kriva Reka na Wikimedia Commons
