Kristiánov (Bedřichov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kristiánov
Fuchsloch v Kristiánově pod lesním hřbitovem
Fuchsloch v Kristiánově pod lesním hřbitovem
Základní informace
Charakter sídla osada
Zeměpisné souřadnice
Kristiánov
Kristiánov
Další údaje
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kristiánov (německy Christiansthal) je osada poblíž Bedřichova v Jizerských horách, v okrese Jablonec nad Nisou. Po dobu téměř sto let zde působila nejvýznamnější z lesních skláren v Jizerských horách.[1] Dnes není trvale osídlen, v posledním zachovaném historickém stavení je zde však v provozu Památník sklářství v Jizerských horách a osada je oblíbeným cílem či zastavením na několika turistických a cyklistických trasách. Zachován je také hřbitov, kde byli pohřbíváni obyvatelé osady včetně rodiny majitelů hutě. Hřbitov je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Osada byla založena současně se sklárnou v roce 1775 na základě smlouvy mezi hrabětem Kristiánem Clam-Gallasem a sklářem Janem Leopoldem Riedelem, jehož rodině pak huť v Kristiánově patřila po celou dobu své existence.[3] První sklo bylo utaveno 17. ledna 1776.[4] V době svého rozkvětu měl Kristiánov vedle vlastní hutě s vysokou pecí a komínem i svého duchovního (od roku 1780), školu (od roku 1848 do roku 1887, kdy shořela), mlýn, pilu i vlastní hřbitov, kde byl roku 1800 pochován Jan Leopold Riedel. [5]

Horské sklárny se změnou technologie vytápění pecí a nástupem železnice postupně zanikaly. Roku 1882 přesunul pravnuk původního majitele Leopold Riedel výrobu z Kristiánova do nové sklárny v jabloneckých Rýnovicích.[6] Kristiánov pak z větší části zanikl při dvou požárech: roku 1887 huť a většina domů, až roku 1938 pak výstavný Panský dům. Varhany z kaple v panského domu, pocházející z r. 1813, se však zachovaly v bedřichovském kostelíku, protože je poslední z Clam-Gallasů věnoval na jeho připravovanou stavbu [7].

Památník sklářství[editovat | editovat zdroj]

Z historických budov se zachovaly jen dvě. Jednou je hájovna z roku 1866, druhou roubený dům již zmíněného Památníku sklářství, tradičně zde zvaný Liščí bouda či původně Fuchshaus podle rodiny Fuchsů. Ta dům vlastnila a provozovala v něm hospodu. Přenesla ho sem v roce 1839 z Nové Louky, když byla stržena tamní sklářská huť, již dávno předtím uzavřená. Památník sklářství spadá pod Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou. Je otevřen pouze v letních měsících. Nevelká expozice obsahuje i model Kristiánova v době jeho největšího rozkvětu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. NEVRLÝ, Miloslav. Kniha o Jizerských horách. 1. vyd. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1976. 267 s. Kapitola O skleněných horách, s. 86. 
  2. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-08-24]. Identifikátor záznamu 147175 : hřbitov lesní. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  3. NEVRLÝ, Kniha o Jizerských horách, s. 87
  4. Kristiánov v novém. Turista. Roč. LVI/129, čís. Červen 2017, s. 30-33. 
  5. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Průvodce po Čechách, Moravě, Slezsku. Jizerské hory. 1. vyd. Praha: Soukup & David. Merkur, 1994. 128 s. ISBN 80-901517-4-4. S. 86. 
  6. NEVRLÝ, Kniha o Jizerských horách, s. 88
  7. NEVRLÝ, Kniha o Jizerských horách, s. 88

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]