Dimitrij Zvonimír
Dimitrij Zvonimír Chorvatský | |
---|---|
Úmrtí | 20. dubna 1089 Knin |
Pohřben | Knin |
Potomci | Radovan Chorvatský a Klaudie Chorvatská |
Otec | Štěpán Světoslavić |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Král Dimitrij Zvonimír, či jen Zvonimír (chorvatsky Zvonimir či Dmitar Zvonimir, nebo Dimitrije Zvonimir, latinsky Demetrius, též Demetrius Zvonimirus/Sunimirio, † 20. dubna 1089) byl od roku 1075 až do své smrti králem středověkého Chorvatského království. Byl posledním (či předposledním) chorvatským králem z domácí dynastie Trpimírovců, který panoval nad celým Chorvatským královstvím.
Původ
[editovat | editovat zdroj]Zvonimír (lze se také setkat s variantami Suinimir, Suenimir, Zolomer, Zorobel ad.) pocházel z chorvatského rodu Trpimírovců. Byl nejprve zemským bánem Slavonie ve službách krále Štěpána I. Chorvatského a poté se stal chorvatským knížetem ve službách krále Petra Krešimíra IV. Ten před svou smrtí v roce 1074 Zvonimíra určil za svého nástupce. Zvonimír na trůn nastoupil na jaře roku 1075.
Vláda
[editovat | editovat zdroj]Zvonimír byl korunován 8. října 1075 v bazilice svatých Petra a Mojžíše v Solinu z rukou Gebiza, zmocněnce papeže Řehoře VII. Své královské sídlo měl v Kninu, který dodnes nese přídomek „město krále Zvonimíra“.
Patřil mezi spojence papeže, zaváděl Gregoriánské reformy a během svého panování zrušil otroctví. Zároveň bojoval jako spojenec Normanů s Byzantskou říší.
V roce 1089 požádal papež Urban II. Zvonimíra o vojenskou podporu v boji proti Seldžukům u Konstantinopole. Zvonimír svolal sabor (shromáždění) na chorvatském Kosově poli poblíž Kninu, aby podpořil papežské vojsko, zemřel však ještě během shromáždění.
Ohledně jeho úmrtí existují dvě verze: jedna říká, že se stal obětí spiknutí a byl zavražděn,[1] druhá hovoří o přirozené smrti.
Rodina a rodové svazky
[editovat | editovat zdroj]V roce 1063 se Zvonimír oženil se svou vzdálenou příbuznou, uherskou princeznou Helenou Spanilou (chorv. Jelena lijepa), sestrou králů Gejzy I. a Ladislava I. Tímto sňatkem se Zvonimír dostal do rodové blízkosti s panovnickými rody Uherského království, ale také Polska, Dánska, Bulharska a Byzance.
Helena přivedla na svět dvě děti: syna Radovana, jenž však zemřel ještě za života svého otce a dceru Klaudii, která se později vdala za vojvodu Vinihu z rodu Lapčanů.
Krátce po Zvonimírově smrti vznikla Bašská tabulka, kulturně a historicky významný artefakt, který odkazuje na krále a některé další urozené osoby 11. století.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Edgar Hösch: Geschichte der Balkanländer. 4. Auflage. Verlag C. H. Beck, München 2002, ISBN 3-406-49019-0 (Beck’s Historische Bibliothek.)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Srećko Matko Džaja. In: Mathias Bernath, Karl Nehring (nakl.), Gerda Bartl (red.): Biographisches Lexikon zur Geschichte Südosteuropas. Sv. 4. Oldenbourg, München 1981, ISBN 3-486-42421-1, s. 506–508. https://www.biolex.ios-regensburg.de/BioLexViewview.php?showdetail=&ID=1907 (německy)
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Seznam chorvatských panovníků
- Chorvatsko ve středověku
- Řád koruny krále Zvonimíra
- Ferdinand Zvonimír
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dimitrij Zvonimír Chorvatský na Wikimedia Commons
- Další informace na croatianhistory.net (anglicky)
Předchůdce: Petr Krešimír IV. |
Chorvatský král Dimitrij Zvonimír 1075–1089 |
Nástupce: Štěpán II. |