Kozennův atlas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Kozennův atlas je - v širším významu - název pro atlasy, jejichž tvůrcem byl slovinský katolický kněz a pedagog Blaž Kocen (v německém přepisu Blasius Kozenn). V užším významu se jedná o Kocenův atlas pro střední školy (německy Geographischer Schul-Atlas: für die Gymnasien, Real- und Handels-Schulen der Österreichischen Monarchie von B. Kozenn, česky Školní atlas v 31 mapách pro gymnasie, reální a obchodní školy, jež vydal B. Kozenn, c. k. profesor pro Čechoslovany. Uspořádal c. kr. profesor Fr. Vaněk), který vyšel v několika jazykových mutacích a mnoha vydáních. První vydání vyšlo v roce 1861.

Kozennův atlas, mapa č. 47, Rakousko-Uhersko. Politický přehled a přední trati obchodní. 15. české vydání, 1914

Vznik Kozennova atlasu[editovat | editovat zdroj]

Slovinský katolický kněz Blaž Kocen (Neměcky Blasius Kozenn) od roku 1858 vyučoval na c. a k. německém vyšším gymnáziu v Olomouci. Zde se seznámil s olomouckým knihkupcem a vydavatelem Eduardem Hölzlem. Kocen si stěžoval na absenci školního atlasu pro střední školy. Hölzell jej přesvědčil, aby takový školní zeměpisný atlas sestavil. V roce 1861 získal Eduard Hölzel litografickou dílnu ve Vídni a zbudoval zde zeměpisný ústav a hlavní sídlo svého nakladatelství. Zde bylo v roce 1861 publikováno první vydání Kozennova školního atlasu jako "Školní atlas v 31 mapách pro gymnasie, reální a obchodní školy."[p 1] (Geographischer Schulatlas für die Gymnasien, Real- und Handelsschulen der österreichischen Monarchie). Atlas měl 31 mapový list vytištěný barevnou litografií. Byl dostupný buď v brožované verzi jako 3 sešity (11, 11 a 9 map) pro jednotlivé třídy po 1 zlatém, nebo kompletní ve vázané verzi za 3 zlaté.

Z atlasu se stal bestseller rakouské školní kartografie. Vyšlo postupně několik "doplněných a opravených" vydání, jehož autory byli přední geografové a kartografové Vinzenz von Haardt, Friedrich Umlauft, Wilhelm SchmidtFranz Heiderich. Vydání atlasu z roku 1900 sneslo srovnání s nejlepšími atlasy své doby. Celkem vyšlo toto a další vydání, již s původním atlasem. Společný mají pouze název Kozennův školní atlas (Kozenn-Schulatlas), pod kterým vycházejí školní atlasy pro rakouské školy dodnes (stav v roce 2022)[1].

Obsah prvního vydání[editovat | editovat zdroj]

První vydání ve všech jazykových verzích obsahovalo 31 map:

  • 1. Kartenprojektionen, Geländedarstellung
  • 2. Erdansichten
  • 3. Europa, Übersicht der Bodengestaltung
  • 4. Europa, politische Überschnit
  • 5. Asien, Übersicht der Bodengestaltung
  • 6. Asien (polit.)
  • 7. Afrika
  • 8. America
  • 9. Australien und Polynesien
  • 10. Mitteleuropa, Übersicht der Bodengestaltung
  • 11. Mitteleuropa, politische Überschnit
  • 12/13. Land- und Seekarte des Mittelmeer-Beckens
  • 14. Die Nillaender u. das Rothe Meer
  • 15. Italien
  • 16. Frankreich
  • 17. Grossbritanien und Ireland
  • 18. Kaiserthum Oesterreich
  • 19. West-Deutschland, Niederlande und Belgien
  • 20. Nord-Deutschland und West-Polen
  • 21. Schweden, Norwegen, Dänemark
  • 22. Russland
  • 23. Ostindien und China
  • 24. Die Staaten von Nord- u. Centralamerica mit Westindien
  • 25/26. Die Alpenlaender
  • 27. Böhmen. Mähren und Schlesien, Ober- u. Nieder-Oesterreich
  • 28/29. Ungarn, Siebenbürgen, Slavonien u. Bukowina
  • 30. Von Kroaten-Serben bewohnte Südslavenländer
  • 31. Galizien und Bukowina[2]

Jazykové verze Kozennova atlasu[editovat | editovat zdroj]

Atlas vyšel současně v německé, maďarské, české a polské jazykové mutaci v roce 1861. Jednotlivé jazykové verze jsou:

  • němčina (1861 - 1918) Celkem vyšlo 42 vydání, poslední dotisk 42. vydání vyšel v roce 1918.[2]
  • maďarština, Kozenn Balázs. Földrajzi iskolai atlás 31 abroszszal gymnasiumok , reál- s kereskedelmi tanodák számára, Bécs és Olmützcelkem, Hölzel Ede sajátja : 1861, druhé vydání v letech 1869-1870[3]
  • polština, první vydání v roce 1861, 2. vydání 1868-1870, 3. vydání 1879, dotisk 1889
  • česky Školní atlas v 31 mapách pro gymnasie, reální a obchodní školy, jež vydal B. Kozenn, c. k. profesor pro Čechoslovany. Uspořádal c. kr. profesor Fr. Vaněk, vydáno v roce1861, celkem vyšlo 16 českých vydání.
  • italsky 1904

Česká vydání Kozennova atlasu[editovat | editovat zdroj]

V tomto prvním vydání, jehož českou verzi zpracoval Kozennův gymnazijní kolega František Vaněk, byly ale použity německé mapy a české byly jen titulní strana a překlady úvodních statí Průměty map, Nauka polohopisná a Vysvětlení jazyková.[4]

V publikaci Josefa Erbena Počátkové zeměpisu z roku 1863 je uvedena anotace "druhé opravené a rozmnožené vydání".[5] Není ale jasné, zda se jedná o inzerci na druhé české vydání, nebo na druhé německé vydání, které vyšlo v tomto roce.[4]

V roce 1869 vyšlo druhé české vydání, které upravil Matěj Radoslav Kovář.

V roce 1875 vyšel B. Kozennův Zeměpisný atlas pro školy střední. Toto třetí české vydání připravil Josef Jireček, který zpracovával již od roku 1862 i české verze jiných Kozennových kartografických děl, a Antonín Balcar. Atlas měl 30 map a byl velmi dobře přijat[6] a výnosem ministerstva kultu a vyučování číslo 11 850 ze dne 19. srpna 1875 schválen pro užívání na českých středních školách. Třetí české vydání z následujícího roku bylo rozšířeno na 36 map. Další vydání následovala v letech: snad 1877, 1878, 1879, 1880, 1882. V každém vydání byly upravovány, aktualizovány nebo doplňovány některé mapy.

Vydání z roku 1886 upravil Josef Jireček a Jaroslav Zdeněk. Jedenácté vydání z roku 1888 obsahovalo již 42 mapy. Jazykové úpravy prováděl po Josefu Jirečkovi profesor dějepisu a zeměpisu na pražských gymnáziích Antonín Balcar. Po jeho náhlé smrti převzal tuto úlohu Jindřich Metelka. Ten připravil dvanácté vydání v roce 1890. To již vznikalo péčí Vinzenze von Haardt a Friedricha Umlaufta, po němž práci v roce 1878 převzal Wilhelm Schmidt, zcela přepracované 37. německého vydání středoškolského Kozennova atlasu. Česká verze, připravená opět Jindřichem Metelkou, vyšla v roce 1900 jako 14. české vydání pod názvem B. Kozenna Zeměpisný atlas pro střední školy. Atlas obsahoval již 85 map a úvodní stať o matematicko-zeměpisných pojmech.

Poslední české vydání atlasu "Kozenn – Metelka" vyšlo v roce 1919. U tohoto vydání ale nebyl uveden původní (rakousko-uherský) vydavatel, ale jeho komisionářská pražská firma Höfer a Klouček.[4]

Atlas "rakouského" původu byl postupně na československých školách nahrazován "československým" atlasem Brunclík-Machátovým (Zeměpisný atlas pro školy střední, ústavy učitelské a školy obchodní). Přesto se Kozennův atlas používal na československých středních školách ještě koncem dvacátých let.[4]

Další atlasy[editovat | editovat zdroj]

Od základního Kozennova atlasu pro střední školy byly odvozeny další školní atlasy:

  • B. Kozennův Malý zeměpisný atlas k potřebám školním i obecným. (Kleiner geographischer Schul-Atlas.) 1862, česká verze 1863, upravil Josef Jireček. Tentokrát se jednalo skutečně o mapy s českým názvoslovím,
  • Kozennův Horo-vodopisný atlas v devíti mapách. (B. Kozenn's Oro-hydrographischer Atlas in 9 Karten.) 1862 nebo 1863, česky 1865,
  • Zeměpisný atlas ku potřebě ve školách středních i občanských. (Geographischer Schul-Atlas.). Českou verzi připravil Matěj Radoslav Kovář (1837–1872) – rok českého vydání 1868,
  • Kozennův Zeměpis pro školy národní, na jazyk českoslovanský převedl Vilém Appelt,
  • Zeměpisný atlas říše Rakousko-Uherské (Schul-Atlas der Österreichisch-Ungarisches Monarchie.), českou verzi zpracoval Jaroslav Zdeněk. České vydání 1886.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Uveden je český název prvního vydání, které vyšlo současně s německým, polským a maďarským, nikoliv doslovný překlad názvu německého.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kozenn Schulatlas [online]. Ed. Hölzel G.m.b.H. [cit. 2016-01-16]. Dostupné online. 
  2. a b DÖRFLINGER, Johannes; HÜHNEL, Helga, Ludvík Mucha. Atlantes Austriaci : kommentierter Katalog der österreichischen Atlanten von 1561 bis 1994. Svazek 1. Band, 2. Teilband. Wien: Böhlau Verlag, 1995. 3 svazky (2 volumes in 3 banden s.). Dostupné online. ISBN 3-205-98369-6, ISBN 978-3-205-98369-9. OCLC 34526536 S. 516–630. 
  3. KNAUZ, Nandor; NAGY, Ivan. Magyar tudomanyos Ertekezö. Svazek 2. Pest: Pfeifer Nádor Bizománya, 1862. Dostupné online. S. 87. (maďarsky) 
  4. a b c d MUCHA, Ludvík. Česká vydání Kozennových školních zeměpisných atlasů. Acta Universitatis Carolinae Geographica. 1971, roč. 6, čís. 1–2, s. 119–134. ISSN 2336-1980. 
  5. ERBEN, Josef. Počátkové zeměpisu / kteréž (s částečným užitím Kozenn’ova zeměpisu) pro školy mocnářství Rakouského složil Josef Erben. Olomouc: Eduard Hölzl, 1863. Dostupné online. S. 155. 
  6. Školník : časopis katolického učitelstva. Roč. 1875, s. 255. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]