Eduard Hölzel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eduard Hölzel
Rodné jménoEduard Joseph Hölzel
Narození8. října 1817
Praha
Úmrtí21. prosince 1885 (ve věku 68 let)
Salcburk
Povolánívydavatel a knihkupec
DětiAdolf Hölzel
PříbuzníRomuald Promberger (synovec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Joseph Hölzel (8. října 1817 Praha[1][2]21. prosince 1885 Salcburk[3]) byl rakouský knihkupec a nakladatel. Založil nakladatelství Verlag Ed. Hölzel, které je činné dodnes (stav k roku 2022).[4]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině pražského kupce a obchodníka železářským zbožím Johanna Thomase Hölzela (1788–1840)[5] a matky Tekly (1798–??).[2] Otec se zajímal rovněž o hudbu a výtvarné umění. Pro svého přítele Aloise Senefeldera zpracovával litografické šablony.

Matka mu zemřela, když mu bylo šest let. Otec se ořenil podruhé s Teklou Srbovou, dcerou z bohaté pivovarnické rodiny. S ní měl Johan Thomas Hölzel dalších pět dětí:

Po maturitě na gymnáziu odešel do Prahy, kde se učil po čtyři roky v knihkupectví Borrosch & André. Následně se vydal na zkušenou a pracoval v knihkupectvích v Lipsku, Mohuči, Augsburgu, Würzburgu, ve Vídni a v Brně.

Byl vzdělaný muž se širokou škálou zájmů.

V roce 1844 přesídlil do Olomouce, kde založil knihkupectví.[5] Zde se oženil dne 26. února 1848 s tehdy dvacetiletou Hedwigou Niemannovou (26. 10. 1827–1881), dcerou penzionovaného c. a k. důstojníka (Hauptmann) Heinricha Niemanna.[6] Měli spolu devět dětí, z nichž jen několik přežilo dětství. Jedním z nich byl pozdější malíř Adolf Hölzel (1853–1934).

Od roku 1871 sídlilo jeho nakladatelství ve Vídni. Poslední rok svého života prožil jako vdovec v Salcburku, kde také zemřel. Pohřben byl ve Vídni.[3]

Vydavatel[editovat | editovat zdroj]

Činnost v Olomouci a dalších místech[editovat | editovat zdroj]

Dne 13. září 1844 bylo oznámeno otevření "sortimentní knihkupectví"[p 1] pod názvem Obchod s knihami, uměním a hudebninami Eduard Hölzel.[7] Obchod byl otevřen dne 15. října 1844 na Horním náměstí č. 8. Finanční či jinou podporu mu v úvodu jeho činnosti poskytla knihkupectví Johanna Christopha Arnolda (Arnoldische Buchhandlung) z Lipska, Friedricha Jaspera z Vídně a knihkupectví Borrosch & André z Prahy. Díky svým znalostem oboru a podnikatelskému talentu začalo knihkupectví přes počáteční těžkosti vzkvétat. Mezi zákazníky patřiy osobnosti arcibiskupské kapituly, příslušníci moravské šlechty, bohatí měšťané (například bankéř Karl Anton Primavesi) i bohatí statkáři.

V revolučním roce 1848 začal vydávat rovněž noviny. Německojazyčný olomoucký deník Die Neue Zeit se stal populárními nejen na Moravě ale i v Moravském Slezsku. Redaktorem prvních šesti čísel byl Ignác Jan Hanuš.[7] Noviny Hölzel vydával v letech 1848-1858, poté je předal Františku Slavíkovi.

Pokusil se vydávat také Sedlské noviny v českém jazyce, které byly určeny pro česky mluvící venkov a měly mít především vzdělávací účel. Jejich hlavním redaktorem byl Jan Helcelt. Noviny ale neuspěly a vyšly pouze dvě čísla.

Po roce 1848 otevřel pobočky svého knihkupectví v Novém Jičíně (1849), v Ostravě (1857), Šumperku (1858), Šternberku (1862), v Uherském Hradišti (1863) a v Přerově a v Kroměříži. Vedle knihkupecké činnosti začal i s činností nakladatelskou. Vydával například tehdy velmi populární litografické veduty českých a moravských měst.[7]

Vývoj nakladatelství Eduard Hölzel[editovat | editovat zdroj]

Od sedmdesátých let 19. století neslo nakladatelství název Eduard Hölzel, umělecké nakladatelství, umělecký ústav pro barevný olejotisk a zeměpisný ústav (Eduard Hölzel, Kunstverlag, Kunstanstalt für Oelfarbendruck und Geographisches Institut) a stalo se hlavním vydavatelem v oblasti školní kartografie a učebnic v Rakousko-Uhersku.

Eduard Hölzel byl viceprezidentem Olomoucké obchodní a hospodářské komory, předsedou Svazu rakouských knihkupců a později zástupcem ředitele Vídeňského knihkupeckého grémia. V roce 1871 přesídlil do Vídně.[3] Hlavičkový firemní papír ze dne 28. října 1876 uvádí dvě adresy

  • tiskárna, Louis Gasse 5 – dnes Mommsengasse,
  • sklad, Kärntnerring 12 – dnes Ringstraße.

V roce 1877 obdrželo Nakladatelství Hölzel ve svém oboru, na Obchodní a průmyslové výstavě ve Vídni zlatou medaili.

V sedmdesátých letech 19. století se v Hölzelově olomouckém obchodě vyučil knihkupcem jeho synovec Romuald Promberger. Ten roku 1884 založil v Olomouci vlastní české knihkupectví.

Eduard Hölzel chtěl, aby nakladatelství převzali jeho synové Hugo a Adolf. Protože syn Hugo byl často nemocný, vkládal velkou nadějí do Adolfa a poslal ho v roce 1868 na stáž do německého kartografického nakladatelství Justus Perthes, Gotha. Adolf se ale obrátil k malířské kariéře a v roce 1876 odešel na Akademii výtvarných umění v Mnichově. Otec tedy předal v roce 1885 nakladatelství synu Hugovi a švagrovi Emilu Kosmackovi.

Nakladatelství bylo pod názvem Verlag Ed. Hölzel činné dp roku 2018. V roce 2018 se nakladatelství spojilo s nakladatelstvím MANZ Verlag Schulbuch a nadále působí pod názvem Hölzel Verlag GmbH.[8]

Významná ediční díla (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Geografie a kartografie[editovat | editovat zdroj]

  • Karl Myrbach von Rheinfeld: Karte vom Olmützer-Kreise des Markgrafthumes Maehren (Mapa Olomouckého kraje, 1845), mapa ve 2 mapových listech : čb. ; 105 × 74 cm složeno na 53 × 74 cm.[9]
  • Karel Kořistka: Die Kronländer der österreichischen Monarchie in ihren geographischen Verhältnissen. I. Band, Die Markgrafschaft Mähren und das Herzogthum Schlesien in ihren geographischen Verhältnissen / unter Mitwirkung mehrerer vaterländischer Naturforscher und Geographen (Popis Markrabství moravského a Vévodství slezského, 1860), součíástí publikace je generální mapa Moravy, další 4 mapy (mapa průmyslu, výškopisná mapa, geologická mapa, mapa národnostní), 12 černobílých dřevořezů a 5 barevných litografií.[10]
  • Blaž Kocen: Visečí mapa Evropy [1861-1867], nástěnná mapa Evropy, českojazyčnou mapu upravil Matěj Radoslav Kovář[11]
  • Karel Kořistka: General-karte des Königreiches Böhmen, (Mapa českého království, 1862)[12]
  • Camillo Sitte: Plan der königl. Hauptstadt Olmütz (Sitteho plán Olomouce, 1895), urbanistický návrh na uspořádání Olomouce po zbourání hradeb.

Kozennův atlas[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Kozennův atlas.
Titulni list Kozennova atlasu, 15. české vydání, 1914
Kozennův atlas, mapa č. 47, Rakousko-Uhersko. Politický přehled a přední trati obchodní. 15. české vydání, 1914

Vznik Kozennova atlasu[editovat | editovat zdroj]

V Olomouci se Hölzel seznámil s Blažejem Kozennem, který zde od roku 1858 učil na c. a k. německém vyšším gymnáziu. Přesvědčil jej, aby sestavil školní zeměpisný atlas, který tehdy v Rakousku chyběl. V roce 1861 získal Eduard Hölzel litografickou dílnu ve Vídni a zbudoval zde zeměpisný ústav a hlavní sídlo svého nakladatelství. Zde bylo v roce 1861 publikováno první vydání Kozennova školního atlasu jako "Školní atlas v 31 mapách pro gymnasie, reální a obchodní školy."[p 2] (Geographischer Schulatlas für die Gymnasien, Real- und Handelsschulen der österreichischen Monarchie). Atlas měl 31 mapový list vytištěný barevnou litografií. Atlas byl vydán v němčině, maďarštině, češtině, polštině a chorvatštině, později také v italštině.[13]

Z atlasu se stal bestseller rakouské školní kartografie. Vyšlo postupně několik "doplněných a opravených" vydání, jehož autory byli přední geografové a kartografové Vinzenz von Haardt, Friedrich Umlauft, Wilhelm SchmidtFranz Heiderich. Vydání atlasu z roku 1900 sneslo srovnání s nejlepšími atlasy své doby. Toto a další vydání již s původním atlasem mají společný pouze název Kozennův školní atlas (Kozenn-Schulatlas), pod kterým vycházejí školní atlasy pro rakouské školy dodnes[14].

Další atlasy[editovat | editovat zdroj]

Od základního Kozennova atlasu pro střední školy byly odvozeny další školní atlasy:

  • B. Kozennův Malý zeměpisný atlas k potřebám školním i obecným. (Kleiner geographischer Schul-Atlas.) 1862, česká verze 1863, upravil Josef Jireček. Tentokrát se jednalo skutečně o mapy s českým názvoslovím,
  • Kozennův Horo-vodopisný atlas v devíti mapách. (B. Kozenn's Oro-hydrographischer Atlas in 9 Karten.) 1862 nebo 1863, česky 1865,
  • Zeměpisný atlas ku potřebě ve školách středních i občanských. (Geographischer Schul-Atlas.). Českou verzi připravil Matěj Radoslav Kovář (1837–1872) – rok českého vydání 1868,
  • Kozennův Zeměpis pro školy národní, na jazyk českoslovanský převedl Vilém Appelt,
  • Zeměpisný atlas říše Rakousko-Uherské (Schul-Atlas der Österreichisch-Ungarisches Monarchie.), českou verzi zpracoval Jaroslav Zdeněk. České vydání 1886.

Beletrie a odborné publikace[editovat | editovat zdroj]

Obrazové publikace[editovat | editovat zdroj]

  • Série šesti pohledů na Olomouc (ca 1848-1849), kreslil: Felix Philipp Kanitz, do litografie převedl František Xaver Sandmann, vytiskl Johann Rauh ve Vídni.
  • Ferdinand Fiscali: Deutschlands Forstcultur-Pflanzen (1856), Ilustrace: 18 barevných litografických tabulí.
  • Johann Friedrich Julius Schmidt, Die Eruption des Vesuv in ihren Phänomene im Mai 1855 nebst Ansichten und Profilen der Vulkane des phlegräischen Gebietes Roccamonfina’s und des Albaner Gebirges (1856), ilustrace: devět barevných litografií
  • Malerisch-historische Skizzen aus Mähren und Schlesien (Vlastenecké album Moravy a Rakouského Slezska, 1857-1860). Dílo bylo vydáno ve dvou sekcích v sešitech po třech obrazech. Zákazník si mohl objednat jednotlivé sešity nebo celé dílo v elegantní vazbě. Album bylo vydáno ve třech verzích, nejlevnější s tónovanými litografiemi, druhá verze obsahovala kolorované litografie, třetí, nejluxusnější, pak barevné litografie v akvarelové úpravě. Základní podoba díla obsahuje 42 litografií, ke druhé sekci bylo později přidáno dalších šest obrazů, takže jednotlivé dochované exempláře díla se mohou v počtu obrazů lišit.[15]
  • Malerisch-historisches Album vom Königreich Böhmen (do češtiny překládáno jako Vlastenecké album Království českého nebo Album vedut Království českého, 1857-1860). Podobně jako moravské album vycházelo dílo po jednotlivých sešitech a ve třech různých barevných provedeních. celkem vyšlo 48 obrazových tabulí.[16][17]
  • Malerisch-historisches Album vom Schloss Eisgrub (Album lednického zámku, 1860), album obsahuje pět barevných litografií
  • NOWAK, Adolf: Kirchliche Kunst-Denkmale aus Olmütz (Církoevní umělecké památky Olomouce, dva svazky 1890, 1892) Dílo obsahuje celkem 50 fotografií Salomona Wasservogela.

Zeměpisné publikace[editovat | editovat zdroj]

  • VANĚK, František Eduard: Stručná vlastivěda Moravy a Slezska (1863)
  • JUNKER, Wilhelm a BUCHTA, Richard: Dr. Wilh. Junkers Reisen in Afrika 1875-1886 (tři díly, 1889-1891)
  • BAUMANN, Oscar: In Deutsch-Ostafrika während des Aufstandes : Reise der Dr. Meyerschen Expedition in Usambara (Německá východní Afrika během povstání, 1890)
  • HESSE-WARTEGG, Ernst von: Mexiko Land und Leute : Reisen auf neuen Wegen durch das Aztekenland : Mit zahlreichen Abbildungen und einer Generalkarte Mexicos (Mexiko - země a lidé, dva díly, 1890)
  • JEDINA-PALOMBINI, Leopold von: An Asiens Küsten und Fürstenhöfen : Tagebuchblätter von der Reisse Sr. Maj. Schiffes "Fasana" und über den Aufenthalt an asiatischen Höfen in den Jahren 1887, 1888 und 1889 / von Leopold von Jedina k.u.k. Linienschiffslieutenant (Zápisky z cesty po Asii, 1891)
  • Friedrich Simony: Das Dachsteingebiet (Pohoří Dachstein, 1889)

Noviny[editovat | editovat zdroj]

  • Sedlské noviny (1848)
  • Die Neue Zeit (1848-1858[p 3])

Výstava[editovat | editovat zdroj]

V roce 2017 uspořádala Vědecká knihovna v Olomouci výstavu Eduard Hölzel: 1817–1885 k jeho dvoustému výročí narození. Výstava proběhla v Galerii Biblio (Vědecká knihovna v Olomouci), ve dnech 2. listopadu - 29. prosince 2017.[18]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. "Obchod s knihami, spisy a tisky z nejrůznějších oborů a rozličného nákladu"
  2. Uveden je český název prvního vydání, které vyšlo současně s německým, polským a maďarským, nikoliv doslovný překlad názvu německého.
  3. Noviny vycházely až do roku 1902, v roce 1858 převzal jejich vydávání František Slavík

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eduard Hölzel na německé Wikipedii.

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Jindřicha na Novém Městě pražském
  2. a b c Soupis pražských příslušníků, Hölzel Thomas, 1788
  3. a b c Salzburger Volksblatt, 29.12.1885, s. 1–2, Eduard Hölzel (nekrolog, německy)
  4. Verlag Ed. Hölzel. alt.hoelzel.at [online]. [cit. 2022-09-10]. Dostupné online. (německy) 
  5. a b Hölzel, Johann Thomas, 1788–1840 [online]. Praha: Knihovna Národního muzea [cit. 2016-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-02. 
  6. Matrika O, OV12, 1823–1860, snímek 147
  7. a b c Knihkupectví, založené v roce 1844 v Olomouci, dodnes funguje ve Vídni!. Olomoucký REJ [online]. 2015-06-07 [cit. 2016-01-29]. Dostupné online. 
  8. Ed. Hölzel und MANZ Verlag Schulbuch sind nun gemeinsam die Hölzel Verlag GmbH. alt.hoelzel.at [online]. [cit. 2022-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-10. (německy) 
  9. GLONEK, Jiří. Katalog: Geografie a kartografie. In: Petra Kubíčková, Jiří Glonek, Rostislav Krušinský, Lubomír Novotný. Eduard Hölzel : 1817-1885. Olomouc: Vědecká knihovna v Olomouci, 2017. ISBN 978-80-7053-317-8. S. 33–34.
  10. Glonek (2017), s. 35-36
  11. Glonek (2017), s. 41-43
  12. Glonek (2017) s. 44-45
  13. DÖRFLINGER, Johannes; HÜHNEL, Helga, Ludvík Mucha. Atlantes Austriaci : kommentierter Katalog der österreichischen Atlanten von 1561 bis 1994. Svazek 1. Band, 2. Teilband. Wien: Böhlau Verlag, 1995. 3 svazky (2 volumes in 3 banden s.). Dostupné online. ISBN 3-205-98369-6, ISBN 978-3-205-98369-9. OCLC 34526536 S. 516–630. 
  14. Kozenn Schulatlas [online]. Ed. Hölzel G.m.b.H. [cit. 2016-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-02. 
  15. KUBÍČKOVÁ, GLONEK, KRUŠINSKÝ, NOVOTNÝ (2017), s. 74-75
  16. KUBÍČKOVÁ, GLONEK, KRUŠINSKÝ, NOVOTNÝ (2017), s. 76-77
  17. Album vedut Království českého = Malerisch-historisches Album des Königreichs Böhmen = A Pictorial Album of the Kingdom of Bohemia. Příprava vydání Jiří Úlovec. Praha: Argo, 2007. ISBN 978-80-7203-922-7. S. 50 + 48 tabulí. (česky, německy, anglicky) 
  18. KUBÍČKOVÁ, Petra; GLONEK, Jiří; KRUŠINSKÝ, Rostislav; NOVOTNÝ, Lubomír. Eduard Hölzel : 1817-1885. Olomouc: Vědecká knihovna v Olomouci, 2017. 131 s. ISBN 978-80-7053-317-8. Vydáno ke stejnojmenné výstavě v Galerii Biblio (Vědecká knihovna v Olomouci), 2.11.2017-29.12.2017. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]