Jindřich Metelka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
PhDr. Jindřich Metelka

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1909 – 1911

Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1911 – 1913

Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920
Stranická příslušnost
Členství mladočeská str.
Č. státopráv. demokracie
Čs. národní demokracie

Narození 11. srpna 1854
Svémyslice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 9. září 1921 (ve věku 67 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Univerzita Karlova
Profese poslanec a kartograf
Commons Kategorie Jindřich Metelka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jindřich Metelka (11. srpna 1854 Svémyslice[1]9. září 1921 Praha) byl český středoškolský profesor, kartograf a politik. Poslanec Říšské rady a Revolučního národního shromáždění. Zasazoval se o české menšiny v pohraničí severozápadních Čech.

Život[editovat | editovat zdroj]

Odborná a veřejná činnost[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Svémyslicích u Brandýsa nad Labem. Na pražské univerzitě studoval geografii a historii a v roce 1883 získal titul doktora filozofie.

V odborné činnosti se profiloval především jako kartograf, který cestoval po Evropě, Asii i Africe a je autorem několika prací z této oblasti.[2] V roce 1894 se podílel na založení české zeměpisné společnosti (pod názvem Česká společnost zeměvědná) a stal se jejím tajemníkem. V rámci společnosti se stal jedním z prvních redaktorů Sborníku České společnosti zeměvědné, který pod různými názvy vychází do současnosti. Podnítil rovněž vznik ediční řady Knihovny České společnosti zeměpisné, která vydávala rozsáhlejší odborné práce. Již v roce 1892 vyšla Metelkova studie O Komenského mapě Moravy[3] a v roce 1895 pojednání O mapě kardinála Mikuláše Cusy z prostředka XV. století.[4] Základem jeho odborné práce však byla redakce českého atlasu světa (Ottův zeměpisný atlas), pro jehož úvod napsal dějiny kartografie. Na tomto díle pracoval od roku 1900, konečného vydání v roce 1924 se však již nedožil.

Zastal se oproti kritice od Františka Palackého díla Václava Hájka z Libočan. Faktické omyly přičítal nikoliv Hájkově fabulaci ale dobovému nedostatku jasných pramenů. Metelka měl nabídnutu habilitaci na profesora, ale z neznámých důvodů (jak uvádí jeho nekrolog) z toho sešlo.[5]

Druhou oblastí, ve které byl Jindřich Metelka činný, byly národnostní poměry české menšiny v pohraničí. Významná byla především jeho podpora v úsilí o zakládání českých škol. Byl členem sboru Matice české. V roce 1909 usedl do výboru Ústřední matice školské a roku 1912 se stal jejím předsedou.[5]

Politická činnost[editovat | editovat zdroj]

Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Angažoval se v Národní straně svobodomyslné (mladočeské). V roce 1909 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 004 (Praha-Nové Město). Nastoupil 7. května 1909 místo Karla Černohorského jako společný kandidát všech stran. Usedl do poslanecké frakce Český klub. Ve vídeňském parlamentu setrval do konce funkčního období sněmovny, tedy do roku 1911.[5][6]

Působil i jako poslanec Českého zemského sněmu, kam byl zvolen v doplňovacích volbách v prosinci 1911 v městské kurii za obvod Mnichovo Hradiště, Turnov, Bělá pod Bezdězem. Byl kandidátem mladočechů.[7] Zemský sněm se ale v té době kvůli trvalým česko-německým obstrukcím již fakticky nescházel ve svém plénu a roku 1913 byl rozpuštěn.

Pomník J. Metelky v Metelkových sadech v Turnově.

Roku 1901 ho zemský výbor vyslal do zemské školní rady.[5] Ve své politické činnosti se zaměřil na pomoc českému obyvatelstvu v severočeském pohraničí, zejména na Teplicku. Během 1. světové války byl činný v protirakouském odboji. Od roku 1917 se podílel na činnosti radikálního listu Národ, který se vymezoval proti linii Národních listů, v té době loajálních vůči Rakousku-Uhersku. V květnu 1917 byl zvolen předsedou výkonného výboru mladočeské strany.[8]

Po vzniku samostatného Československa se stal poslancem Revolučního národního shromáždění Republiky československé za Českou státoprávní demokracii, respektive za z ní vzniklou Československou národní demokracii.[9][10] Jako poslanec Revolučního národního shromáždění prosadil menšinový školský zákon z 3. dubna 1919, který podpořil zakládání českých škol v převážně etnicky německém pohraničí a který byl terčem ostrého nesouhlasu tamních Němců. V roce 1918 se stal zemským školním radou.[2][5]

Metelkův hrob v Turnově

Zemřel v Praze 9. září 1921 a je pochován v Turnově.[2] Jeho jméno nese i Základní škola na Metelkově náměstí v Teplicích.[11]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • B. Kozenna Zeměpisný atlas pro střední školy, Metelka připravil českou verzi atlasu v jeho 12. – 15. českém vydání (1890 – 1919)[12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Svémyslice
  2. a b c Jindřich Metelka [online]. knihovna-teplice.cz [cit. 2013-05-21]. Dostupné online. (česky) 
  3. METELKA, Jindřich. O Komenského mapě Moravy. Praha: vlastním nákladem, 1892. 
  4. METELKA, Jindřich. O mapě kardinála Mikuláše Cusy z prostředka XV. století. Praha: Královská česká společnost nauk, 1895. 
  5. a b c d e Za drem. Jindřichem Metelkou. Národní listy. Září 1921, roč. 61, čís. 248, s. 1. Dostupné online. 
  6. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  7. Skvělé volební vítězství. Národní listy. Prosinec 1911, roč. 51, čís. 337, s. 2. Dostupné online. 
  8. Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 162, 173, 175. (česky) 
  9. Jindřich Metelka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-20]. Dostupné online. (česky) 
  10. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-21]. Dostupné online. (česky) 
  11. Oficiální stránky školy
  12. MUCHA, Ludvík. Česká vydání Kozennových školních zeměpisných atlasů. Acta Universitatis Carolinae Geographica. 1971, roč. 6, čís. 1-2, s. 119-134. ISSN 2336-1980. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]