Kostel svatého Štěpána Menšího
Kostel svatého Štěpána Menšího | |
---|---|
Místo | |
Stát | Česko |
Obec | Praha |
Čtvrť | Staré Město |
Souřadnice | 50°4′54,82″ s. š., 14°24′57,29″ v. d. |
Základní informace | |
Zasvěcení | Svatý Štěpán |
Další informace | |
Adresa | Praha, Česko |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kostel svatého Štěpána Menšího v Praze na Starém Městě se nacházel u západní hradby a příkopů Starého města pražského. Dnes na jeho místě stojí dům čp. 315 v ulici Karoliny Světlé.[1]
Jméno
[editovat | editovat zdroj]Tento kostel byl pojmenován po svatém Štěpánovi a nazýván kostel sv. Štěpána Menšího, aby se odlišil od mnohem většího kostela sv. Štěpána na Novém Městě. Býval též nazýván sv. Štěpán ve zdi. Protože poblíž chrámu stávala od roku 1438 Rečkova kolej, pro kterou se zde sloužily bohoslužby, říkalo se mu i kaple Řečkovy koleje či kaple chudých studentů.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Tento kostel byl vybudován ve 13. století. Měl čtvercový půdorys, vedle něj stála zvonice a kolem něho byl hřbitov. Od roku 1524 v něm sídlili pauláni, kteří se poté přestěhovali do nedalekého kostela sv. Salvátora. Tento chrám roku 1590 vyhořel, následující rok byl obnoven. 1593 byl na jeho strop vymalován erb donátora rekonstrukce Jakuba Granovského z Granova. Duchovní správu tohoto kostela vykonávali a tamní matriky vedli kněží z kostela sv. Jiljí na Starém Městě. V roce 1789 byl kostel v rámci josefinských reforem uzavřen, prodán a zbořen.[1]
Interiér
[editovat | editovat zdroj]Tento kostel míval pět oltářů. Hlavní oltář sv. Štěpána pocházel od Jana Jakuba Quirina Jahna.[1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ČECHURA, Martin. Zaniklé kostely Čech. 1. vyd. Praha: Libri, 2012. 344 s. ISBN 978-80-7277-507-1. S. 216 - 217.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Plán Prahy J. D. Hubera z roku 1769 (perspektivní). In: Historický atlas měst: Praha. Historický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., 1994. Dostupné online.