Přeskočit na obsah

Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské (Bílá Lhota)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské v Bílé Lhotě
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajOlomoucký
OkresOlomouc
ObecBílá Lhota
Souřadnice
Základní informace
CírkevŘímskokatolická
ProvincieMoravská
DiecézeOlomoucká
DěkanátKonice
FarnostBílá Lhota
ZasvěceníKateřina Alexandrijská
Architektonický popis
Stavební slohklasicismus
Výstavba1789
Další informace
Kód památky104823 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské je farní kostel v Bílé Lhotě zasvěcený svaté Kateřině Alexandrijské vystavěný ve slohu klasicismu v roce 1789. Kostel je zapsán na seznam kulturních památek ČR.[1]

Architektura

[editovat | editovat zdroj]

Jde o prostou orientovanou jednolodní stavbu s odsazeným kněžištěm, k němuž z východní strany přiléhá čtyřboká sakristie. Loď má obdélníkový půdorys, nad odsazeným vstupem se v ose stavby zvedá hranolová zvonice. Kněžiště i loď jsou zaklenuty plackami, které mezi pasy nesou přízední pilíře, vytvářející mělké oltářní výklenky. V západní části lodi je hudební kruchta, jejíž střední část vstupuje do hlavní lodi. [2]

Zařízení je klasicistní, pochází z doby po dokončení kostela. Hlavní oltář se sloupovým retabulem zobrazuje oslavu svaté Kateřiny (obraz je údajně od Jana Havelky), sochy sv. Petra a Pavla po bocích jsou z dílny Jana Michaela Scherhaufa. V lodi je boční oltář sv. Kříže s kamenným sousoším Malé Kalvárie od Cyrila Kutzera. Volně je úmístěna drobná pozdně gotická dřevořezba Ukřižovaného z první poloviny 16. století Zvon v sanktusníku je z roku 1687. Kostelní hřbitov byl založen po roce 1789, nacházejí se na něm některé památkově chráněné klasicistní náhrobky majitelů panství Bílá Lhota.

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-06-25]. Identifikátor záznamu 104823 : kostel sv. Kateřiny se hřbitovem. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. SAMEK, Bohumil. Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I). Praha: Academia, 1994. ISBN 80-200-0474-2. S. 43. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • PINKAVA, Viktor. Litovelský okres. 1. vyd. Brno: GARN, 2011. 312 s. (Vlastivěda moravská). ISBN 978-80-86347-45-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]