Kostel svatého Štěpána (Skřivaň)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kostel svatého Štěpána
Kostel sv. Štěpána ve Skřivani 02.jpg
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Základní informace
CírkevŘímskokatolická
Architektonický popis
Stavební slohRenesance
Typ stavbyJednolodní
Další informace
Kód památky20101/2-2743 (PkMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Podoba v roce 1797

Kostel svatého Štěpána ve Skřivani je jednolodní stavba kdysi obklopená hřbitovem, obehnaným ohradní zdí, kterou vybudovali v renesančním slohu na sklonku 16. století Jan a Ferdinand Renšperkové. Na dobovém vyobrazení, kresbě J. K. Wolfa z roku 1797, je znázorněna původní podoba členité budovy kostela a jejího vznosného zastřešení.

Ke krátké lodi kostela přiléhá oboustranně odsazený presbytář, k němuž byla připojena raně barokní kruhová sakristie, vystavěná nad podzemní kryptou Renšperků.

Vnější fasády svatostánku původně zdobila sgrafita završená vlysem s ornamentálním dekorem. Pokud jde o vnitřní výmalbu, pokrývaly stěny rostlinné motivy.

Z pozoruhodné a velkolepé renesanční výzdoby kostela zbylo pouze torzo oltáře. To stojí na kamenné tumbě. Na podsvícníku bývala řezba Večeře Páně, rámovaná pilastry a dětskými postavami po stranách. V ústřední části se skvěl bohatě vyřezávaný výjev Ukřižování Ježíše Krista mezi dvěma lotry, v boltcovitých postranicích vroubených anděly byly medailony s vyobrazením Zvěstování a narození Panny Marie. V nástavci býval obraz Uložení Ježíše Krista do hrobu, nad jeho římsou tři andělé a po stranách znaky dárců mobiliáře kostela Ferdinanda z Renšperku a jeho manželky Markéty z Fictum.

Křitelnice z roku 1603

Křtitelnice byla roku 1603 slita konvařskou hutí v Široké ulici na Novém Městě Pražském v držení M. Václava Macka.

V současné době je umístěna v kapli hradu Křivoklát.

V jižní zdi presbytáře a lodi jsou zazděny náhrobní desky z červeného mramoru s reliéfy postav Jana a Adama Chotka z Chockova a na Skřivani.

Mimořádně ceněný a dochovaný je soubor 11 okenních vitrážových výplní ze skleněných pravidelných přířezů ve tvaru spojovaných mezikruží zasazených do olova a vložených do původních dubových goticky profilovaných rámů vsazených do okenních ostění. (Okna byla v roce 2005 restaurována.) Součástí této neobvyklé, originální okenní výbavy byly i ručně esovitě splétané drátěné sítě zavěšené na vnější straně okenních rámů. Šlo o dílo nevidomého příslušníka rodiny Renšperků. Jejich část je uložena v depozitáři Arcibiskupství pražského.

Ke kostelu přiléhá samostatně stojící dřevěná vzpěradlová zvonice, jedna ze tří dochovaných dřevěných zvonic na Rakovnicku. Pochází z počátku 17. století.

Je postavena na půdorysu o rozměrech 6,90 x 6,63 m a kryta šindelem. Byla osazena třemi zvony darovanými rodem Renšperků (1607). Dva z nich byly později přelity v dílnách pražských zvonařů Ignáce Kühnera (1755) a Karla Bellmanna (1858). V současnosti se zde nachází jediný zvon z roku 1607.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CECHNER, Antonín. Soupis památek, 39. Politický okres rakovnický, II. díl. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. Dostupné online. Kapitola Skřivaň – kostel svatého Štěpána, s. 272–282. 
  • RYBIČKA, Antonín. O českém zvonařství : studie kulturní, kterou zdělal Antonín Rybička. Praha: Nákladem Král. české společnosti nauk, 1885. 85 s. Dostupné online.