Kostel Nejsvětější Panny Marie Pomocné (Laliki–Pochodzita)
| Kostel Nejsvětější Panny Marie Pomocné | |
|---|---|
.jpg) | |
| Místo | |
| Stát |  Polsko |
| Souřadnice | 49°32′36,24″ s. š., 18°59′48,48″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Zasvěcení | Panna Maria |
| Architektonický popis | |
| Výstavba | 1947 |
| Další informace | |
| Adresa | Laliki, Polsko |
| Kód památky | A/559/2019 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kostel Nejsvětější Panny Marie Pomocné (polsky: Kościół Najświętszej Maryi Panny Nieustającej Pomocy) je dřevěný římskokatolický filiální kostel v obci Laliki–Pochodzita v gmině Milówka v okrese Żywiec ve Slezském vojvodství v Polsku a náleží farnosti Seslání Ducha svatého v Lalikách děkanátu Milówka. Dřevěný kostel z roku 1947 je v seznamu kulturních památek Slezského vojvodství pod číslem A–559/2019 z 14. října 2019[1] a je součástí Stezky dřevěné architektury ve Slezském vojvodství. Je příkladem horalské lidové tvorby.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Do roku 1948 území současné vesnice Laliki byla součástí obce Szare také známé jako Szare Gronie. Kolem roku 1890 v její části nazývané Pochodzita, na místě nynějšího kostela, byla postavena první dřevěná kaple se zvonicí, která byla nahrazena novou v roce 1917. V období druhé světové války shořela. Třetí kaple byla postavena v roce 1947. Do kaple přicházel co dva týdny kněz z farnosti Milówka. V roce 196 byla kaple rozšířená a přestavěna do současné podoby.V roce 1989 byla v obci Laliki ustanovena římskokatolická farnost Seslání Ducha svatého a kostel Panny Marie Pomocné se stal její filií.[2]
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Exteriér
[editovat | editovat zdroj]Kostel je dřevěná roubená trojlodní stavba na kamenné podezdívce s nevýrazně vyděleným kněžištěm. Stěny a sedlová střecha jsou pokryty šindelem. Na východní straně střechy je kvadratická věž s malým zvonem. Před vchodem do kostela je prosklená předsíň.
Interiér
[editovat | editovat zdroj]Loď má plochý strop. V roce 1965 byly přistavěny boční lodě, které jsou propojeny s hlavní lodí arkádami. Všechny stěny a strop jsou vyzdobeny rytinami místními lidovými umělci jako je Jan Krężelok z Koniakova a Jan Porębski z Lalik. Rytiny jsou provedeny pomocí nože a hřebíků. Mezi scénami je vyobrazení: Dílo Stvoření, Biblické oběti, Oběti současného lidu, Tajemství Svatého růžence, Matku Boží Pomocnou a mnoha svatých. Vedle hlavního oltáře na epištolní straně jsou mechanické hodiny s betlémem.[3][4][5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nejsvětější Panny Marie Pomocné na Wikimedia Commons
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kościół Najświętszej Maryi Panny Nieustającej Pomocy w Lalikach na polské Wikipedii.
- ↑ Narodowy Instytut Dziedzictwa Archivováno 27. 1. 2021 na Wayback Machine.: Rejestr zabytków nieruchomych – województwo śląskie. [cit. 2020-03-05] Dostupné online. S.139
- ↑ KATOWICE, Tech Studio s c-Strony WWW. Historia. Parafia Zesłania Ducha Świętego w Lalikach [online]. [cit. 2020-03-05]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ ADAMCZYK, Irena, et al. Dřevěné kostely a kaple v Beskydech a okolí = Drewniane kościoły i kaplice w Beskidach i okolicy. 1. vyd. Český Těšín: WART, 2009. 362 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-5500-5, ISBN 80-254-5500-9. OCLC 613212430 S. 137–139.
- ↑ Szlak Architektury Drewnianej w powiecie żywieckim. zywiecinfo.pl [online]. [cit. 2020-03-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (polsky)
- ↑ Kościół MB Nieustającej Pomocy w Lalikach. wisla.org [online]. [cit. 2020-03-05]. Dostupné online. (polsky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Irena Adamczyk, Ewa Janoszek, Mariusz Makowski, Jaromír Polášek, Janusz Spyra, Henryk Wawreczka: Dřevěné kostely a kaple v Beskydech a okolí. Drewniane kościoły i kaplice w Beskidach i okolicy.. Český Těšín: Wart, 2009, s. 137–139. ISBN 978-80-254-5500-5.
- Magdalena Michniewska, Artur Michniewski, Marta Duda, Sebastian Wypych: Kościoły drewniane Karpat. Polska i Słowacja. Wyd. 2. Pruszków: Oficyna Wydawnicza "Rewasz", 2006, s. 26–27. ISBN 83-89188-43-0.
- Mirosław Barański: Beskid Śląski. Przewodnik, Wydanie I. Pruszków: Oficyna Wydawnicza "Rewasz", 2007, s. 411. ISBN 978-83-89188-71-7.