Konjugovaná vakcína
Konjugovaná vakcína je typ podjednotkové vakcíny, která kombinuje slabý antigen se silným antigenem jako nosičem. Silný antigen podněcuje imunitní systém k ráznější odpovědi na slabý antigen.
Vakcíny potlačují infekci tak, že vyvolávají imunitní reakci na antigen, tj. část bakterie nebo viru, který imunitní systém rozpozná.[2] K tomu obvykle slouží oslabená nebo mrtvá verze patogenní bakterie nebo viru ve vakcíně, takže imunitní systém může rozpoznat daný antigen i s odstupem času.[2]
Většina vakcín obsahuje jeden antigen, který tělo rozpozná. Antigen některých patogenů však nevyvolává silnou imunitní odpověď, takže očkování proti tomuto slabému antigenu by neposkytlo člověku dostatečnou ochranu. V tomto případě se používá konjugovaná vakcína, které se daří vyvolat silnou imunitní odpověď proti slabému antigenu. V konjugované vakcíně je slabý antigen kovalentně připojen k silnému, což zprostředkuje silnější imunitní odpověď vůči slabému antigenu. Nejčastěji je slabým antigenem polysacharid, který se váže k silnému proteinovému antigenu. Byly však také vyvinuty konjugáty peptid/protein a protein/protein.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Myšlenka konjugované vakcíny poprvé vzešla z experimentů na králících v roce 1927, kdy se podařilo zvýšit imunitní odpověď na polysacharidový antigen Streptococcus pneumoniae 3. typu kombinací s proteinovým nosičem.[4] První konjugovaná vakcína použitá u lidí byla dostupná v roce 1987.[4] Jednalo se o konjugát Haemophilus influenzae typu b (Hib), který chrání před meningitidou. Vakcína byla brzy začleněna do očkovacího plánu dětí ve Spojených státech amerických.[4] Konjugovaná vakcína Hib využívá kombinace s jedním z několika různých nosných proteinů, jako je difterický toxoid nebo tetanový toxoid.[5] Brzy poté, co byla vakcína zpřístupněna, míra infekce Hib klesla, a to o 90,7 % mezi lety 1987 a 1991.[5] Po zpřístupnění vakcíny pro kojence se míra infekce ještě snížila.[5]
Technika[editovat | editovat zdroj]
Vakcíny vyvolávají imunitní odpověď na antigen a imunitní systém reaguje tvorbou T-lymfocytů a protilátek.[2] Paměťové B lymfocyty si antigen pamatují, takže pokud se s ním tělo setká později, mohou B lymfocyty reagovat tvorbou protilátek, které antigen rozloží. V případě bakterií s polysacharidovým obalem dochází v důsledku imunitní reakce k tvorbě B-lymfocytů nezávislých na stimulaci T-lymfocytů.[6] Konjugací polysacharidu s proteinovým nosičem lze vyvolat odpověď T-lymfocytů. Normálně nemohou být polysacharidy samy o sobě navázány na hlavní histokompatibilní komplex (MHC) buněk prezentujících antigen (APC), protože MHC může vázat pouze peptidy. V případě konjugované vakcíny se nosičový peptid s navázaným polysacharidovým cílovým antigenen může projevit na molekule MHC a vyvolá tím aktivaci T-lymfocytů. To znásobuje ochrannou funkci vakcíny, protože T-lyfocyty stimulují ráznější imunitní odpověď a také podporují rychlejší a dlouhotrvají paměť. Konjugace polysacharidového cílového antigenu na nosný protein zvyšuje účinnost vakcíny, o čemž svědčí to, že nekonjugovaná vakcína proti polysacharidovému antigenu u malých dětí neposkytuje ochranu.[5] Imunitní systém malých dětí není schopen rozpoznat antigen, protože ten je maskován polysacharidovým obalem.[2] Navázáním bakteriálního polysacharidu na jiný antigen je možné podnítit imunitní reakci.
Schválené konjugované vakcíny[editovat | editovat zdroj]
Nejčastěji používanou konjugovanou vakcínou je vakcína Hib. Ke zvýšení imunitní odpovědi se využívají i další patogeny jako Streptococcus pneumoniae a Neisseria meningitidis, navázané na stejné proteinové nosiče jako u konjugované vakcíny Hib.[5] Streptococcus pneumoniae i Neisseria meningitidis jsou podobné Hib v tom, že infekce může vést k meningitidě.[5] V roce 2018 doporučila Světová zdravotnická organizace použít konjugované vakcíny proti tyfu,[7] což by poskytlo účinnější ochranu před břišním tyfem u dětí mladších pěti let.[8] V roce 2021 získala Soberana 02, konjugovaná vakcína proti covidu-19 vyvinutá na Kubě, povolení k nouzovému použití na Kubě a v Íránu.[9][10]
Související články[editovat | editovat zdroj]
- Meningokoková vakcína
- Pneumokoková vakcína
- Pneumokoková konjugovaná vakcína
- Pneumokoková polysacharidová vakcína
- Vakcína proti tyfu
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Conjugate vaccine na anglické Wikipedii.
- ↑ Immunization: You Call the Shots [online]. [cit. 2022-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-03.
- ↑ a b c d Understanding How Vaccines Work | CDC [online]. 2018-10-18 [cit. 2018-11-29]. Dostupné online.
- ↑ Vaccine design : innovative approaches and novel strategies. Rappuoli, Rino., Bagnoli, Fabio.. Norfolk, UK: Caister Academic, 2011. ISBN 9781904455745. OCLC 630453151
- ↑ a b c GOLDBLATT, D. Conjugate vaccines. Clinical and Experimental Immunology. January 2000, s. 1–3. ISSN 0009-9104. DOI 10.1046/j.1365-2249.2000.01109.x. PMID 10671089.
- ↑ a b c d e f AHMAD, Hussain; CHAPNICK, Edward K. Conjugated Polysaccharide Vaccines. Infectious Disease Clinics of North America. March 1999, s. 113–33. ISSN 0891-5520. DOI 10.1016/s0891-5520(05)70046-5. PMID 10198795.
- ↑ Lee C, Lee LH, Koizumi K. Polysaccharide Vaccines for Prevention of Encapsulated Bacterial Infections: Part 1. Infect. Med.. 2002, s. 127–33.
- ↑ ((World Health Organization)). Typhoid vaccines: WHO position paper – March 2018. Weekly Epidemiological Record. 4 April 2018, s. 153–72. Dostupné online.
- ↑ LIN, FY; HO, VA; KHIEM, HB; TRACH, DD; BAY, PV; THANH, TC; KOSSACZKA, Z. The efficacy of a Salmonella typhi Vi conjugate vaccine in two-to-five-year-old children.. The New England Journal of Medicine. 26 April 2001, s. 1263–69. DOI 10.1056/nejm200104263441701. PMID 11320385.
- ↑ Cuba grants emergency approval to second homegrown COVID-19 vaccine. www.gmanetwork.com. GMA News, 21 August 2021. Dostupné online.
- ↑ Autorizo de emergencia SOBERANA 02 en Irán [online]. Instituto Finlay de Vacunas, 1 July 2021 [cit. 2021-07-06]. Dostupné online.