Kongresové centrum Zlín

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kongresové centrum Zlín
Zlín, Kongresové centrum a TGM.JPG
Účel stavby
Konání kulturních akcí
Základní informace
Sloh moderní architektura
Architekt AI ArchitectsEva Jiřičná
Výstavba 20062010
Stavební materiál železobeton, sklo
Poloha
Adresa Zlín, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Kongresové centrum Zlín
Red pog.svg
Kongresové centrum Zlín
Další informace
Web www.kc-zlin.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kongresové centrum Zlín (zkratka KC-Zlín) je polyfunkční budova v českém městě Zlín, na náměstí T. G. Masaryka, u hlavní silniční komunikace města. Je určena pro pořádání kulturních, společenských a vzdělávacích akcí, sídlí zde Filharmonie Bohuslava Martinů. Hlavní autorkou této budovy je česká architektka Eva Jiřičná a zbytek ateliéru AI ArchitectsPetr Vágner a Jiří Hušek.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Hlavní sál

Budova se skládá ze dvou částí. První je prosklený vstup s informačním centrem, pokladnami, šatnami a restaurací v prvním patře. V hlavní části objektu se nachází víceúčelový sál pro více než 850 sedících diváků (při zasunutí jeviště až pro 1100 osob), komorní sál pro 88 osob a salónky.[1] Pod objektem se nachází také dvoupodlažní parkoviště se 150 parkovacími místy. Součástí objektu je také budova Univerzitního centra, která slouží jako sídlo rektorátu Univerzity Tomáše Bati a Univerzitní knihovna nacházející se v jižní části pozemku.[2]

Budova má dvojvrstvou fasádu, také kvůli hluku od zdejší komunikace. Výrazný prvek této stavbě je střecha inpirovaná jednobuněčnou rozsivkou (Diatomem),[3] je 60 metrů dlouhá a váží 90 tun. Budova je vyrobena ze skla, železobetonu, polotvrdé dřevovláknité desky (MDF) a sklocementových akustických panelů.[1] Užitná plocha stavby je 3073 m², obestavěný prostor 70326 m³.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pozemek měsíc před otevřením (vlevo hlavní budova, vpravo univerzitní centrum)

Na místě stavby v minulosti stály budovy Masarykovy školy, které byly v 80. letech minulého století strženy.

Vedení univerzity a města začalo na projektu "Kulturní a univerzitní centrum Zlín" spolupracovat v roce 2002. Na stavbu byly postupně získávány dotace. Důvod výstavby Pro výstavbu nebyla uspořádána architektonická soutěž. Jako architektka byla oslovena Eva Jiřičná, zlínská rodačka a dcera architekta dříve pracujícího u československého podnikatele Tomáše Bati.

Výstavba byla rozdělena do tří etap, finance se sháněly většinou po dokončení jednotlivých etap. V roce 2006 byla zahájena první fáze, čištění celého prostoru a realizace přeložek sítí.[4] Druhá fáze byla výstavba podzemních technických prostor a garáží, ta byla dokončena v roce 2008.[5] Po získání peněz se pokračovalo se stavbou. Budova byla slavnostně otevřena 29. září 2010, čtyři roky, tři měsíce a tři dny od položení základního kamene.[1] Budova byla přes podzim v testovacím provozu a v lednu 2011 plně k dispozici.[3]

Stavba celkem vyšla na 636 milionů .[5] Regionálníoperačního program (dotace z EU) uhradil největší částku – 331 milionů, město Zlín zaplatilo 160 milionů, 80 milionů daroval Zlínský kraj a český stát přispěl 65 miliony.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Barevně osvětlená fasáda KC-Zlín v noci

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d Kongresové centrum ve Zlíně konečně dokončeno! [online]. earch.cz, 2010-10-04, [cit. 2017-02-10]. Dostupné online.  
  2. a b DOMKÁŘ, Milan. Kongresové centrum Zlín [online]. archiweb.cz, 2012-02-08, [cit. 2017-02-10]. Dostupné online.  
  3. a b MEDKOVÁ, Magdaléna. Kongresové centrum Evy Jiřičné ve Zlíně otevřeno. DesignMagazin.cz. 2011-01-13. Dostupné online [cit. 2017-02-10]. (cs-CZ) 
  4. ŠIŠOLÁK, Matěj. Kongresové centrum Zlín od Evy Jiřičné [online]. ASB-portal.cz, 2011-07-01, [cit. 2017-02-10]. Dostupné online.  
  5. a b Kongresové centrum Evy Jiřičné rozdělilo Zlín na dva tábory. iDNES.cz [online]. 2010-09-29 [cit. 2017-02-10]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]