Komárov (Toužim)
| Komárov | |
|---|---|
 Domy v Komárově na návsi | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Toužim |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°2′27″ s. š., 13°3′56″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 74 (2021)[1] |
| Katastrální území | Komárov u Štědré (9,26 km²) |
| PSČ | 364 01 |
| Počet domů | 33 (2021)[2] |
  Komárov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 68675 |
| Kód k. ú. | 668672 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Komárov (německy Kumerau) je vesnice, část města Toužim v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji. Nachází se asi šest kilometrů východně od Toužimi. Komárov leží v katastrálním území Komárov u Štědré o rozloze 9,26 km².[3] Na území sídla se nachází rekreační osada Hrádek, vzniklá na místě zaniklé sklárny Na Hrádku (Glashütte Schlössles) a zaniklá osada Rozporenské Domky (Rossborner Waldhäuseln). Komárov leží na západním okraji Štěderské pánve.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ves středověkého založení náležela k sousednímu rytířskému panství Prohořský Hrádek, později byla také součástí toužimského panství. První písemná zmínka pochází z roku 1358,[4] kdy je zde připomínán kostel. Vrchnost (hrabě Karel z Kokořova) založila v roce 1827 jižně od vsi sklárnu, která ukončila provoz 8. března 1926. V první polovině 20. století proběhly pokusy o dolování hnědého uhlí. Po roce 1945 došlo k vysídlení německého obyvatelstva a dosídlení obce českým obyvatelstvem.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 286 obyvatel (z toho 131 mužů), z nichž bylo 85 Čechoslováků a 201 Němců. Kromě jednoho žida a 66 lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[5] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 224 obyvatel: 37 Čechoslováků, 186 Němců a jednoho cizince. Výrazně převažovala římskokatolická většina, ale žili zde také tři evangelíci, jeden člen církve československé, čtyři příslušníci jiných nezjišťovaných církví a patnáct lidí bez vyznání.[6]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 207 | 322 | 312 | 296 | 316 | 286 | 224 | 107 | 90 | 88 | 87 | 68 | 61 | 67 | 74 |
| Počet domů | 33 | 37 | 39 | 42 | 44 | 43 | 48 | 31 | 21 | 25 | 23 | 28 | 30 | 31 | 33 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v letech 1869–1974 Komárov byl samostatnou obcí, se kterým patřil nejprve do okresu Žlutice, ale v roce 1950 v okrese Toužim a od roku 1960 v okrese Karlovy Vary. Od 1. ledna 1975 je částí města Toužim v okrese Karlovy Vary. V letech 1961–1974 k obci patřil Smilov.[9]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]Sídlo s dochovanou obdélnou návsí[10], s dominantou bývalého farního kostela sv. Vavřince, zbytky lidové architektury, mezi nimiž se nachází i jedna z nejstarších staveb tohoto druhu v ČR[11].
- Kostel svatého Vavřince – v jádru gotický, barokně upravený v 18. století, s barokním (ale již ukradeným) mobiliářem
- Návesní kaplička
- Usedlost čp. 14 – obytné stavení s místně typickým hrázděným polopatrem
- Bývalá rychta čp. 12 – pozůstatek pozdně středověké, barokně a novodobě upravované rychty s krčmou. Jedna z nejstarších dochovaných staveb lidové architektury v ČR, s unikátním středověkým "kamenným" stropem (trámový strop s kamenným záklopem) po roce 1484.
- Smírčí kříž
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-23.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 354.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 261.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 406.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 241, 519. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Komárov na indikační skice mapy stabilního katastru z roku 1841 (ČÚZK Praha). archivnimapy.cuzk.cz [online]. [cit. 2015-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-02.
- ↑ PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. Díl 3. Západní Čechy. Praha: Libri, 2005. ISBN 80-7277-150-7.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Komárov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Komárov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Komárov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
