Koen Wessing

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Koen Wessing
Narození26. ledna 1942
Amsterdam
Úmrtí2. února 2011 (ve věku 69 let)
Amsterdam
Povolánífotograf
RodičeHan Wessing a Eva Eisenloeffel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Koen Wessing (26. ledna 1942 v Amsterdamu, Nizozemské království2. února 2011 tamtéž) byl nizozemský fotograf.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Wessing byl synem interiérového designéra a sochaře. Na konci padesátých let potkal nizozemského fotografa Edu van der Elskena. V roce 1961 navštěvoval Amsterdam School of Art, později Gerrit Rietveld Academie, kde přednášela jeho matka. Poté pracoval jako asistent Van der Elskena a v roce 1963 zahájil podnikání jako fotograf na volné noze. V roce 1968 fotografoval květnové nepokoje v Paříži. V roce 1969 následovala fotografická zpráva o amsterdamském systému protipovodňových hrází Deltawerken a ve stejném roce o obsazení Maagdenhuis na Amsterdamské univerzitě. Jeho záběry z Chile se bezprostředně po vojenském puči v roce 1973 staly světově proslulými. V roce 1975 dokumentoval nepokoje Nieuwmarkt v Amsterdamu. V následujících letech pořídil reportážní fotografie i z jiných krizových oblastí na světě, jako je Severní Irsko, Guinea-Bissau, Nikaragua, Salvador a Kosovo.[1]. V roce 2007 se hlásil z Čínské lidové republiky.

Výstavy a ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • 1989: Ablasprijs.
  • 2000: Retrospektiva v Amsterdamském historickém muzeu.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

  • S Paulinou Terreehorst a Edem Grazdou: Chili, september 1973. Edice Errata, New York City 2010.

Sbírky (výběr)[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Koen Wessing na německé Wikipedii.

  1. Turbulence, trauma, hope: Koen Wessing's indelible images of history – in pictures [online]. 2019-01-17 [cit. 2019-01-20]. The Guardian. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Œuvres présentes au Rijksmuseum

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]