Přeskočit na obsah

Kočevje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kočevje
Kočevje – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška465 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátSlovinskoSlovinsko Slovinsko
Kočevje
Kočevje
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha14,1 km²
Počet obyvatel8 151 (2020)[1]
Hustota zalidnění576,4 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.kocevje.si
Telefonní předvolba01
PSČ1330
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kočevje (německy Gotschee) je město na řece Rinža v jižním Slovinsku, správní centrum občiny Kočevje. Žije v něm okolo 8 000 obyvatel.

Zámek a město, ilustrace z Dějin Kraňska J. V. Valvasora (1689)

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1339 pod jménem Mahovnik, roku 1362 se připomíná akvilejský šlechtic Lodovico della Torre, který zde postavil vodní hrad, v renesanci přestavěný na zámek. V roce 1471 Kočevje dostalo městská práva. Později se jmenovalo Hvojčevje podle chvojí, což si němečtí kolonisté upravili na Gottschee, z toho vznikl současný název. Místní Němci hovořili dialektem Göttscheabarisch. V roce 1809 zde proběhlo ozbrojené povstání proti okupaci Kraňska napoleonskými vojáky. zdevastovaný a opuštěný zámek chátral, až byl koncem 19. století zbořen. Roku 1893 byla do města přivedena železnice.

Za druhé světové války bylo město obsazeno italskou armádou a většina místních Němců odešla do Říše. Po válce byly v okolí zmasakrovány tisíce příslušníků kolaborantské Slovinské domobrany.

Kostel sv. Bartoloměje, Floriána a Šebestiána
  • Římskokatolický kostel svatého Bartoloměje (slovinsky Cerkov svetego Jerneja), novorománská stavba z roku 1903, projektoval architekt F. F. von Schmidt, stojí na místě gotického chrámu téhož patrona, připiomínaného již roku 1336; hlavní památka města
  • Kostel Božího Těla, gotického původu (připomínaný roku 1481), přestavěný v barokním slohu
  • Oblastní muzeum (Pokrajinsky muzej), sídlí v Šeškově domě místní sokolské jednoty z roku 1936
  • hrad Fridrihštajn
  • Most přes řeku Rinžu - založen roku 1843, po povodních a válečných škodách postaven znovu ve 20. století
  • Kočevské jezero
  • krasová planina Kočevski Rog
  • budova reálného gymnázia z 19. století

Místní obyvatelé se často živili jako podomní obchodníci, toto povolání získalo podle města označení „kočebr“.[2]

Slavní rodáci

[editovat | editovat zdroj]
  1. Prebivalstvo - izbrani kazalniki, naselja, Slovenija, letno. Statistický úřad Republiky Slovinsko. Dostupné online. [cit. 2021-04-28].
  2. Lumír Klimeš: Slovník cizích slov. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1985, s. 348

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • GAUSS, Karl-Markus. Vymírající Evropané: putování za Sefardy do Sarajeva, za Němci z Kočevje, za Arbereši, za Lužickými Srby a Arumuny. Praha: Vitalis, 2003. ISBN 80-7253-122-0. s.45–80.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]