Přeskočit na obsah

Ključevskaja

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ključevskaja
Ключевская сопка
Klučevskaja za východu slunce
Klučevskaja za východu slunce

Vrchol4750 m n. m.
Prominence4649 m
Izolace2748 km → Mount Foraker, Aljaška
SeznamyNejprominentnější hory #13
Nejizolovanější hory #15
Ultraprominentní hory
PoznámkaNejvyšší hora Kamčatky
Poloha
SvětadílAsie
StátRuskoRusko Rusko / Kamčatský kraj
PohoříKljučevský masiv
Souřadnice
Ključevskaja
Ključevskaja
Prvovýstup1788
Daniel Gauss a dva další horolezci
Typstratovulkán
Erupcečervenec 2008 November 2022
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ključevskaja (rusky Ключевская сопка) je se svými 4750 m n. m. nejvyšší horou na kamčatském poloostrově. Prominence 4649 metrů z ní dělá 13. nejprominentnější horu světa a díky izolaci 2748 km je 15. nejizolovanější horou světa. Jedná se o kompozitní sopku s nejlepší kruhovitostí základny na celé planetě Zemi.[1]

Hora Ključevskaja se nachází asi 450 km na sever od města Petropavlovsk-Kamčatskij a asi 100 km od Beringova moře. Sopka tvoří se svými sousedy (Kameň, Bezymjannyj, Udina, Zimina a Uškovskij) jeden vulkanický masiv, který tvoří samostatnou skupinu ve východní vulkanické zóně poloostrova. Základna sopky má průměr cca 15 kilometrů, průměr hlavního kráteru je 500 - 600 metrů. Zhruba 30 kilometrů od sopky se nachází vesnice Ključi, v níž je místní vulkanologická stanice.[2]

První historicky doložený výstup na vrchol Ključevské uskutečnili v srpnu roku 1788 členové ruské expedice, vedené anglickým mořeplavcem a hydrografem Josephem Billingsem.[2]

Je to nejaktivnější sopka poloostrova a zároveň i jedna z nejaktivnějších sopek na Zemi. K první zaznamenané erupci došlo v roce 1697, a od té doby je sopka víceméně stále činná, stejně jako mnohé další sopky v oblasti. Přestože je její věk jen 6000 let, za posledních 3000 let eruptovala více než stokrát.

Tvořena je převážně čedičovými horninami, vyvrhovanými explozivními, ale i efuzívními erupcemi z hlavního, resp. parazitických kráterů, kterých je na svazích sopky minimálně 30. Samotný vrcholový kráter má průměr přibližně 600 metrů a jeho morfologie je měněna častými erupcemi.

Radarový snímek sopky Klučevskaja z oběžné dráhy kolem Země
  1. KARÁTSON, Dávid; FAVALLI, Massimiliano; TARQUINI, Simone; FORNACIAI, Alessandro; WÖRNER, Gerhard. The regular shape of stratovolcanoes: A DEM-based morphometrical approach. Journal of Volcanology and Geothermal Research. June 2010, s. 171–181. DOI 10.1016/j.jvolgeores.2010.03.012. 
  2. a b Моя планета / Вершины России. Ключевская сопка [online]. 2.Russia.tv [cit. 2018-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-09. (rusky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]