Klanění tří králů z Českých Budějovic
| Klanění tří králů | |
|---|---|
 Klanění tří králů z Českých Budějovic, AJG Hluboká nad Vltavou | |
| Základní údaje | |
| Rok vzniku | 1500–1510 |
| Popis | |
| Rozměry | 73 × 98 × 22 cm |
| Materiál | lipové dřevo |
| Umístění | |
| Umístění | AJG Hluboká nad Vltavou |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pozdně gotický reliéf se scénou Klanění tří králů pochází ze zaniklého špitálního kostela sv. Václava v Českých Budějovicích.[1] Byl vyřezán v letech 1500–1510, patrně v dílně monogramisty AI, který bývá ztotožňován s mistrem Alexandrem.[2] Reliéf je vystaven ve stálé expozici Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Špitál s kostelem sv. Václava v Českých Budějovicích byl založen před rokem 1327 a zanikl roku 1840. Reliéf s Klaněním tří králů býval vystavován během Vánoc v katedrále sv. Mikuláše. Poté byl v majetku rodiny městského písaře Illinga, jeho dcery a vnučky. Od ní reliéf roku 1910 zakoupilo Městské muzeum a odtud byl převeden do sbírek Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.
Popis a zařazení
[editovat | editovat zdroj]Vysoký reliéf z lipového dřeva s částečně zachovanou původní polychromií, rozměr 73 × 98 × 22 cm. Restaurovali Jiří Blažej (1953–1954) a Ludmila Slánská (Praha, 1965).
Na pozadí reliéfu, které tvoří zeď s naznačeným kvádrovým zdivem a malým okénkem, je pět téměř samostatných figur soustředěných kolem ústředního bodu kompozice – postavy Ježíška. Vlevo od sedící Panny Marie je otevřený chlév s hlavami osla a vola. Josef stojí za Marií, gestem rukou chrání matku a naklání se k děcku. Neklidné dítě, které na klíně přidržuje Marie, drží pravou rukou matčinu roušku a levou ruku vztahuje k poháru klečícího krále Kašpara. Ten položil svou korunu na zem a hledí vzhůru do tváře Marie a Josefa. Za klečícím nejstarším mudrcem stojí prostřední Melichar, přinášející zdobnou truhličku se zlatem a za ním Baltazar, který patrně v rukou držel nádobu s kadidlem. Na lemu jeho pláště je monogram AI.
Celková kompozice vychází volně z grafických listů Mistra E.S. a Martina Schongauera[3] a styl řezby má formální souvislost se slohem Mistra Kefermarktského oltáře. Je pro něj typická silná ornamentální stylizace vlasů a vousů a mačkaných záhybů oděvů. Vlající drapérie Ježíška a Baltazara mohou mít inspirační zdroj v raném díle Lucase Cranacha st..[4]
Tři králové, kteří jsou vyobrazeni jako představitelé všech tří v té době známých kontinentů (Evropa, Asie , Afrika), byli bezprostředními svědky Zjevení Páně a zvěstovateli naděje pro celý svět. Podle středověkých představ mohli doufat v přednostní spásu. Sochařské signatury se vyskytují i na výjevech Klanění z dílen jiných autorů. Dá se předpokládat, že sochař se zpodobením tohoto výjevu identifikuje se zvěstovateli evangelia.[5]
Dílo, přisuzované ve starší literatuře Mistru Oplakávání ze Žebráka, se vymyká regionální sochařské produkci.[6] Jeho autorem mohl být Mistr Alexander, který na jih Čech přišel patrně z Horního Porýní a byl členem českobudějovického cechu zlatníků, malířů a sochařů.[7] Koncepce a modelace reliéfu, žánrový motiv neklidného děcka i typika postav má blízko ke slohovému okruhu vídeňských následovníků Nicolause Gerhaerta van Leyden.[8] Oproti dílům Mistra žebráckého Oplakávání se reliéf Klanění vyznačuje nepatetickým slavnostním stylem a precizní řezbou s detaily odpozorovanými ze skutečnosti (vrásky, měkkost dětského tělíčka).[9]
Detaily
[editovat | editovat zdroj],_AJG_Hlubok%C3%A1_nad_Vltavou.jpg)
,_AJG_Hlubok%C3%A1_nad_Vltavou.jpg)
,_AJG_Hlubok%C3%A1_nad_Vltavou.jpg)
Příbuzná díla
[editovat | editovat zdroj]- Madona z Třebotovic (MO, 2013, s. 338-339)
- Klanění z Vodňan – dílna Mistra Oplakávání ze Zvíkova[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ADÁMEK, Jan; KADLEC, Jaroslav; THOMA, Juraj. Špitál s kostelem svatého Václava [online]. encyklopedie.c-budejovice.cz [cit. 2019-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Mudra A, Ottová M, 2013, s. 341
- ↑ Mudra A, Ottová M, 2013, s. 344
- ↑ Kropáček J, 1965, s. 211
- ↑ Mudra A, Ottová M, 2013, s. 342
- ↑ Rulíšek H, NG, 1989, s. 31
- ↑ Látal H, 2016, č. 29
- ↑ Kropáček J, 1965, s. 210
- ↑ Kutal A, 1966, s. 226-227
- ↑ Mudra A, Ottová M, 2013, s. 386-387
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Evidenční list, inv. č. P-284
- Hynek Látal, Petra Lexová, Martin Vaněk, Meziprůzkumy, Sbírka AJG 1300-2016, č. 29, AJG Hluboká nad Vltavou 2016, ISBN 978-80-87799-52-9
- Aleš Mudra, Milada Ottová, Monogramista AI – Alexander Obenstein (?): Klanění tří králů z českých Budějovic, in: Jindra P, Ottová M, (ed.), Obrazy krásy a spásy, Gotika v jihozápadních Čechách, s.341-345, Arbor Vitae, ISBN 978-80-7467-059-6 a Západočeská galerie v Plzni 2013, ISBN 978-80-86415-93-2
- Hynek Rulíšek, Gotické umění jižních Čech, Průvodce, sv. 3, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou 1989, ISBN 80-900057-6-4
- Hynek Rulíšek, Gotické umění v jižních Čechách, Národní galerie v Praze 1989, ISBN 80-7035-013-X
- Jaroslav Kadlec, Špitál sv. Václava v Českých Budějovicích. Acta regionalia. 1970—1971, s. 65—76.
- Albert Kutal, K výstavě jihočeská pozdní gotika 1450-1530, Umění XIV, 1966
- Jiří Kropáček, in: Katalog plastiky, Jihočeská pozdní gotika 1450-1530, s. 210-212, Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou 1965
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Klanění tří králů (Gentile da Fabrino, 1423)
- Klanění tří králů (da Vinci)
- Klanění tří králů (Lorenzo Monaco, 1421)
- Klanění tří králů (Botticelli, 1475)
- Klanění tří králů (Dürer, 1504)
- Klanění tří králů (Filippino Lippi)
- Klanění tří králů (Andrea Mantegna)
- Klanění tří králů (Brandl, 1727)