Klanění tří králů z Českých Budějovic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Klanění tří králů z Českých Budějovic, AJG Hluboká nad Vltavou

Pozdně gotický reliéf se scénou Klanění tří králů pochází ze zaniklého špitálního kostela sv. Václava v Českých Budějovicích[1]. Byl vyřezán v letech 1500-1510, patrně v dílně monogramisty AI, který bývá ztotožňován s mistrem Alexandrem.[2] Reliéf je vystaven ve stálé expozici Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Špitál s kostelem sv. Václava v Českých Budějovicích byl založen před rokem 1327 a zanikl roku 1840. Reliéf s Klaněním tří králů býval vystavován během vánoc v katedrále sv. Mikuláše. Poté byl v majetku rodiny městského písaře Illinga, jeho dcery a vnučky. Od ní reliéf roku 1910 zakoupilo Městské muzeum a odtud byl převeden do sbírek Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou.

Popis a zařazení[editovat | editovat zdroj]

Vysoký reliéf z lipového dřeva s částečně zachovanou původní polychromií, rozměr 73 x 98 x 22 cm. Restaurovali Jiří Blažej (1953-1954) a Ludmila Slánská (Praha, 1965).

Na pozadí reliéfu, které tvoří zeď s naznačeným kvádrovým zdivem a malým okénkem, je pět téměř samostatných figur soustředěných kolem ústředního bodu kompozice – postavy Ježíška. Vlevo od sedící Panny Marie je otevřený chlév s hlavami osla a vola. Josef stojí za Marií, gestem rukou chrání matku a naklání se k děcku. Neklidné dítě, které na klíně přidržuje Marie, drží pravou rukou matčinu roušku a levou ruku vztahuje k poháru klečícího krále Kašpara. Ten položil svou korunu na zem a hledí vzhůru do tváře Marie a Josefa. Za klečícím nejstarším mudrcem stojí prostřední Melichar, přinášející zdobnou truhličku se zlatem a za ním Baltazar, který patrně v rukou držel nádobu s kadidlem. Na lemu jeho pláště je monogram AI.

Celková kompozice vychází volně z grafických listů Mistra E.S. a Martina Schongauera[3] a styl řezby má formální souvislost se slohem Mistra Kefermarktského oltáře. Je pro něj typická silná ornamentální stylizace vlasů a vousů a mačkaných záhybů oděvů. Vlající drapérie Ježíška a Baltazara mohou mít inspirační zdroj v raném díle Lucase Cranacha st..[4]

Tři králové, kteří jsou vyobrazeni jako představitelé všech tří v té době známých kontinentů (Evropa, Asie , Afrika), byli bezprostředními svědky Zjevení Páně a zvěstovateli naděje pro celý svět. Podle středověkých představ mohli doufat v přednostní spásu. Sochařské signatury se vyskytují i na výjevech Klanění z dílen jiných autorů. Dá se předpokládat, že sochař se zpodobením tohoto výjevu identifikuje se zvěstovateli evangelia.[5]

Dílo, přisuzované ve starší literatuře Mistru Oplakávání ze Žebráka, se vymyká regionální sochařské produkci.[6] Jeho autorem mohl být Mistr Alexander, který na jih Čech přišel patrně z Horního Porýní a byl členem českobudějovického cechu zlatníků, malířů a sochařů.[7] Koncepce a modelace reliéfu, žánrový motiv neklidného děcka i typika postav má blízko ke slohovému okruhu vídeňských následovníků Nicolause Gerhaerta van Leyden.[8] Oproti dílům Mistra žebráckého Oplakávání se reliéf Klanění vyznačuje nepatetickým slavnostním stylem a precizní řezbou s detaily odpozorovanými ze skutečnosti (vrásky, měkkost dětského tělíčka).[9]

Detaily[editovat | editovat zdroj]

Příbuzná díla[editovat | editovat zdroj]

  • Madona z Třebotovic (MO, 2013, s. 338-339)
  • Klanění z Vodňan – dílna Mistra Oplakávání ze Zvíkova[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Špitál s kostelem Svatého Václava
  2. Mudra A, Ottová M, 2013, s. 341
  3. Mudra A, Ottová M, 2013, s. 344
  4. Kropáček J, 1965, s. 211
  5. Mudra A, Ottová M, 2013, s. 342
  6. Rulíšek H, NG, 1989, s. 31
  7. Látal H, 2016, č. 29
  8. Kropáček J, 1965, s. 210
  9. Kutal A, 1966, s. 226-227
  10. Mudra A, Ottová M, 2013, s. 386-387

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Evidenční list, inv. č. P-284
  • Hynek Látal, Petra Lexová, Martin Vaněk, Meziprůzkumy, Sbírka AJG 1300-2016, č. 29, AJG Hluboká nad Vltavou 2016, ISBN 978-80-87799-52-9
  • Aleš Mudra, Milada Ottová, Monogramista AI – Alexander Obenstein (?): Klanění tří králů z českých Budějovic, in: Jindra P, Ottová M, (ed.), Obrazy krásy a spásy, Gotika v jihozápadních Čechách, s.341-345, Arbor Vitae, ISBN 978-80-7467-059-6 a Západočeská galerie v Plzni 2013, ISBN 978-80-86415-93-2
  • Hynek Rulíšek, Gotické umění jižních Čech, Průvodce, sv. 3, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou 1989, ISBN 80-900057-6-4
  • Hynek Rulíšek, Gotické umění v jižních Čechách, Národní galerie v Praze 1989, ISBN 80-7035-013-X
  • Jaroslav Kadlec, Špitál sv. Václava v Českých Budějovicích. Acta regionalia. 1970—1971, s. 65—76.
  • Albert Kutal, K výstavě jihočeská pozdní gotika 1450-1530, Umění XIV, 1966
  • Jiří Kropáček, in: Katalog plastiky, Jihočeská pozdní gotika 1450-1530, s. 210-212, Alšova jihočeská galerie, Hluboká nad Vltavou 1965

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]