Klášter svatého Barnabáše
| Klášter svatého Barnabáše | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Výstavba | Desetiletí od 400 |
| Poloha | |
| Adresa |  Kypr |
| Souřadnice | 35°10′29,07″ s. š., 33°52′49,03″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klášter svatého Barnabáše (Hagios Barnabas) je bývalý klášterní komplex 2 km na západ od zřícenin města Salamis[1] na severním Kypru, nyní fungující jako muzeum.[2]
Původní kostel vznikl koncem pátého století, snad v roce 477,[2] když císař Zenon přispěl na stavbu baziliky poblíž místa, kde arcibiskup Anthemios objevil tělo svatého Barnabáše.[1] Kostel měl dřevěnou střechu a zahrnoval zázemí pro poutníky, kteří se zde zastavovali cestou do Jeruzaléma.[3] Laudatio Barnabae ze šestého století popisuje nový Barnabášův hrob zdobený stříbrem a mramorem.[1] Také dosvědčuje existenci klášterní komunity žijící u svatyně. Relikvie byly nakonec přesunuty do baziliky svatého Epifania v Salamidě.[4]
Za vlády Justiniána I. (527–565) arcibiskup Filoxenos přistavěl dvě budovy a zanechal o tom krátký nápis.[3] Na konci sedmého století byla bazilika zničena během arabských nájezdů.[2]
Dnes je to, co zbylo z původní baziliky, začleněno do východního konce novější klenuté baziliky s centrální kopulí postavené kolem roku 900. Kostel má tři lodě a dvě ploché kopule na vysokých tamburech.[2] Na několik staletí po opuštění Salamidy na konci osmého století tu možná bylo sídlo arcibiskupů.[5]
Přestože druhá stavba zůstala stát po celá staletí a nadále fungovala jako poutní kostel,[6] kontinuitu klášterní komunity prokázat nelze, i když je možná.[7] Wilbrand z Oldenburgu navštívil kostel ve 13. století a poznamenal, že město kolem něj bylo „zničeno“.[8] V roce 1735 navštívil místo Vasil Grigorovič-Barskij a zanechal náčrt ambitů, nádvoří a hospodářských budov.[4] Současná podoba budov je výsledkem přestavby, kterou v roce 1756 provedl arcibiskup Filotheos. V letech 1971 až 1974 měl klášter tři mnichy, kteří se živili prodejem medu a malováním ikon. Po turecké invazi na Kypr byl klášter opuštěn.[2]
Kostel dnes funguje jako muzeum ikon. V ambitech je archeologické muzeum s nejstaršími předměty až z neolitu.[2]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Monastery of Saint Barnabas na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Loverance 2018.
- ↑ a b c d e f Majle a Paseczny 2016, s. 137.
- ↑ a b Metcalf 2009.
- ↑ a b Metcalf 2009, s. 310.
- ↑ Metcalf 2009, s. 492.
- ↑ Huffman 2015
- ↑ Metcalf 2009, s. 519.
- ↑ Huffman 2015.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu klášter svatého Barnabáše na Wikimedia Commons
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HUFFMAN, Joseph P. The Donation of Zeno: St. Barnabas and the Origins of the Cypriot Archbishop's Regalia Privileges. Journal of Ecclesiastical History. 2015, s. 1–26. DOI 10.1017/S0022046914002073. S2CID 155251320.
- Loverance, Rowena K. (2018). "Barnabas, Monastery of S.". In Nicholson, Oliver (ed.). The Oxford Dictionary of Late Antiquity. Oxford: Oxford University Press. p. 214. ISBN 978-0-19-866277-8.
- DK Eyewitness Cyprus. Redakce Majle Agnieszka. [s.l.]: Dorling Kindersley, 2016.
- MEGAW, A. H. S. Byzantine Style, Religion, and Civilization: In Honour of Sir Steven Runciman. Redakce E. Jeffreys. [s.l.]: Cambridge University Press, 2006. Kapitola The Campanopetra Reconsidered: The Pilgrimage Church of Apostle Barnabas, s. 394–404.
- METCALF, David Michael. Byzantine Cyprus, 491–1191. [s.l.]: Cyprus Research Centre, 2009.