Kjeldahlova metoda

Kjeldahlova metoda (kjeldahlizace) je analytická metoda stanovení přítomnosti dusíku. Po mineralizaci organické dusíkaté látky varem s koncentrovanou kyselinou sírovou se dusík přítomný ve formě různých funkčních skupin převede na amoniak, který zůstane vázán ve formě síranu amonného, alkalizací se ze síranu uvolní a stanoví se titračně.

Mineralizace (kjeldahlizace) spočívá v tom, že ke vzorku se přidá kyselina sírová + peroxid vodíku nebo kyselina chloristá, příp. katalyzátor [katalyzátor = směs síranu měďnatého, selenu a síranu draselného] a vzorek se zahřívá na pískové lázni nebo elektrické plotně; kyselina sírová mineralizuje bílkoviny (obsah černá uhlíkem z organických látek), oxidační činidla převádějí uhlík na oxid uhličitý (mineralizovaná směs se odbarví). Odbarvení obsahu a husté bílé dýmy oxidu sírového avizují konec mineralizace. Dusík z organických látek dává s kyselinou sírovou síran amonný.

Stanovení amonného iontu lze provést titračně: po alkalizaci obsahu mineralizační baňky hydroxidem sodným se uvolněný amoniak destiluje s vodní parou do

HCl a následně se titruje nadbytek kyseliny hydroxidem sodným, za použití metylčerveně jako indikátoru nebo do
H₃BO₃ a následně se titruje KHI₂O₆ (tj. KIO₃.HIO₃), což je přesnější než titrace louhem.

Existují ovšem i jiná uspořádání metody: výpočet N_bílk x 6,25*) = bílkoviny, kde

empirický faktor: 100/16 = 6,25 (bílkoviny obsahují v průměru 16 % dusíku); v literatuře lze nalézt i jiné hodnoty přepočítávacího faktoru (obsah dusíku v jednotlivých bílkovinách se různí).

Stanovení bílkovin krevního séra kjeldahlizací je komplikovanější o to, že v krvi jsou přítomny i dusíkaté látky nebílkovinného původu. Je proto zapotřebí stanovit celkový dusík v krvi, poté vysrážet bílkoviny, např. kyselinou trichloroctovou a v supernatantu stanovit také dusík. Dusík bílkovin pak bude rozdílem mezi dusíkem celkovým a nebílkovinným: dusík plazmatických bílkovin = celkový dusík (plná krev) - nebílkovinný dusík (supernatant).

Metoda je obecně zdlouhavá a vyžaduje digestoř. V praxi se v podstatě nepoužívá, slouží však stále jako metoda referenční pro definici referenčních materiálů.

Dříve byla používána rutinní mineralizační metoda – vysrážené bílkoviny se mineralizovaly s kyselinou sírovou a vzniklý síran amonný se stanovil fotometricky při použití Nesslerova činidla (K₂[HgI₄] = HgI₂.2KI) (tetrajodortuťnatan draselný), uvolněný amoniak reagoval za katalýzy nitroprussidem sodným s fenolovým činidlem (fenolátem sodným) Berthelotovou reakcí za vzniku modrého zbarvení vhodného k fotometrii.