Kjeldahlova metoda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Kjeldahlova metoda (kjeldahlizace) je analytická metoda stanovení přítomnosti dusíku.

Princip: Po mineralizaci organické dusíkaté látky varem s koncentrovanou kyselinou sírovou se dusík přítomný ve formě různých funkčních skupin převede na amoniak, který zůstane vázán ve formě síranu amonného, alkalizací se ze síranu uvolní a stanoví se titračně:

a) mineralizace (kjeldahlizace) - ke vzorku se přidá kyselina sírová + peroxid vodíku nebo kyselina chloristá nebo katalyzátor [katalyzátor = směs síranu měďnatého, selenu a síranu draselného] a vzorek se zahřívá na pískové lázni nebo elektrické plotně; kyselina sírová mineralizuje bílkoviny (obsah černá uhlíkem z organických látek), oxidační činidla převádějí uhlík na oxid uhličitý (mineralizovaná směs se odbarví). Odbarvení obsahu a husté bílé dýmy oxidu sírového avizují konec mineralizace. Dusík z organických látek dává s kyselinou sírovou síran amonný;

b) stanovení amonného iontu titračně:

Po alkalizaci obsahu mineralizační baňky louhem sodným se uvolněný amoniak destiluje s vodní parou do

  • HCl + titrace nadbytku kyseliny louhem sodným, za použití metylčerveně jako indikátoru nebo do
  • H3BO3 + titrace KHI2O6 (t.j. KIO3.HIO3), což je přesnější než titrace louhem.

Poznámka: Existují i jiná uspořádání metody:

Výpočet: Nbílk x 6,25*) = bílkoviny

  • empirický faktor: 100/16 = 6,25 (bílkoviny obsahují v průměru 16 % dusíku); v literatuře lze nalézt i jiné hodnoty přepočítávacího faktoru (obsah dusíku v jednotlivých bílkovinách se různí).

Stanovení bílkovin krevního séra kjeldahlizací je komplikovanější o to, že v krvi jsou přítomny i dusíkaté látky nebílkovinného původu. Je proto zapotřebí stanovit celkový dusík v krvi, poté vysrážet bílkoviny, např. kyselinou trichloroctovou a v supernatantu stanovit také dusík. Dusík bílkovin pak bude rozdílem mezi dusíkem celkovým a nebílkovinným:

Dusík plazmatických bílkovin = celkový dusík (plná krev) - nebílkovinný dusík (supernatant).

Metoda je obecně zdlouhavá a vyžaduje digestoř. V praxi se v podstatě nepoužívá, slouží však stále jako metoda referenční pro definici referenčních materiálů.

Dříve používaná rutinní mineralizační metoda - vysrážené bílkoviny se mineralizovaly s kyselinou sírovou a vzniklý síran amonný se stanovil fotometricky při použití Nesslerova činidla (K2[HgI4] = HgI2.2KI) (tetrajodortuťnatan draselný), uvolněný amoniak reagoval za katalýzy nitroprussidem sodným s fenolovým činidlem (fenolátem sodným) Berthelotovou reakcí za vzniku modrého zbarvení vhodného k fotometrii.