Přeskočit na obsah

Kiyacursor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxKiyacursor
Stratigrafický výskyt: Spodní křída, asi před 121 až 113 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Fotografie typového exempláře druhu Kiyacursor longipes.
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádTheropoda
ČeleďNoasauridae
RodKiyacursor
Binomické jméno
Kiyacursor longipes
Averianov et al., 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kiyacursor („běžec od řeky Kija“), byl teropodní dinosaurus z čeledi Noasauridae, který obýval území současné jižní asijské části Ruské federace (Kemerovská oblast, Kuzbas) v období pozdní rané křídy (geologický stupeň apt, asi před 121 až 113 miliony let).

Objev a popis[editovat | editovat zdroj]

Porovnání velikosti člověka a teropoda rodu Kiyacursor.

V létě roku 2023 byla v sedimentech geologického souvrství Ilek objevena nekompletní kostra malého teropodního dinosaura, která dostala později označení KOKM 5542. Již v tom roce bylo v odborné práci pojednáno o krčním obratli, náležejícím patrně stejnému dinosaurovi.[1] Původně se paleontologové domnívali, že by se mohlo jednat o neznámý druh terizinosauroida, podobného rodu Falcarius. V květnu roku 2024 byl ale teropod formálně popsán jako nový rod a druh Kiyacursor longipes, v obouslovném překladu „dlouhonohý běžec od řeky Kija“.[2]

Zařazení[editovat | editovat zdroj]

Tento teropod byl blízce příbuzný severoafrickému rodu Afromimus, dříve považovanému za zástupce kladu Ornithomimosauria.[3] Mezi jeho další příbuzné patřil dosud nepopsaný taxon z australského souvrství Eumeralla a ještě vzdálenějšími příbuznými pak byli noasauridi jako rody Vespersaurus, Noasaurus nebo Velocisaurus.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Averianov, A. O.; Lopatin, A. V. (2023). A long-necked theropod from the Lower Cretaceous of Western Siberia, Russia. Journal of Vertebrate Paleontology. 42 (6). e2216761.
  2. Averianov, A. O.; Skutschas, P. P.; Atuchin, A. A.; Slobodin, D. A.; Feofanova, O. A.; Vladimirova, O. N. (2024). The last ceratosaur of Asia: a new noasaurid from the Early Cretaceous Great Siberian Refugium. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 291 (2023). 20240537.
  3. Mauricio A. Cerroni, Federico L. Agnolin, Federico Brissón Egli & Fernando E. Novas (2019). The phylogenetic position of Afromimus tenerensis Sereno, 2017 and its paleobiogeographical implications. Journal of African Earth Sciences. 159 (103572). doi: https://doi.org/10.1016/j.jafrearsci.2019.103572
  4. Poropat, Stephen F.; Pentland, Adele H.; Duncan, Ruairidh J.; Bevitt, Joseph J.; Vickers-Rich, Patricia; Rich, Thomas H. (2020). First elaphrosaurine theropod dinosaur (Ceratosauria: Noasauridae) from Australia — A cervical vertebra from the Early Cretaceous of Victoria. Gondwana Research. 84: 284–295.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]