Přeskočit na obsah

Kino Central (Olomouc)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kino Central
Budova Muzea umění, sídlo kina Central
Budova Muzea umění, sídlo kina Central
Základní informace
Slohart deco
Výstavba1926
Přestavba20192023
Zánik2005
StavebníkMořic Donát
Současný majitelMuzeum umění Olomouc
Poloha
AdresaOlomouc, ČeskoČesko Česko
UliceDenisova
Souřadnice
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kino Central bylo jednosálové kino v Olomouci, které patřilo mezi nejstarší olomoucká kina (založeno v roce 1926). Od roku 1990 se stalo součástí společnosti Olomoucká kina, s. r. o., sídlící v budově Muzea umění Olomouc v Denisově ulici. V roce 2024 je znovu otevřeno pro veřejnost jako multifunkční kulturní prostor, využívající sál bývalého kina i prostor bývalého Divadla hudby.[1]

20.–30. léta

[editovat | editovat zdroj]

Budovu bývalé věznice koupili v roce 1915 manželé Donátovi.[2] Mořic Donát, sladovník a lihovarník, který měl zájem na rozvoji moderních způsobů zábavy, otevřel kulturní a zábavní komplex, jehož součástí bylo právě kino a Radio Bar. Kino Central bylo otevřeno v roce 1926 s 428 sedačkami.[3] Zvuková aparatura Kinophon olomoucké firmy Elektroradio byla nainstalována v kině v roce 1929, kino se tak stalo jedním z prvních 10 kin v Československu.[3] Jedním z provozovatelů kina byl také novinář Josef Šanta, který kino provozoval v druhé polovině 30. let, před okupací a obsazením země nacisty. Odmítl jim kino vydat, proto bylo násilně obsazeno a Šanta byl deportován do koncentračního tábora Dachau.[4] V průběhu 2. světové války bylo kino přejmenováno na Lichtspiele Zentral Olmütz, po částečné rekonstrukci v roce 1943 byla zvýšena kapacita na 500 míst.[5]

Po roce 1945

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1946–1990 neslo kino název Moskva, poté bylo opět přejmenováno na Central. V rámci procesu centralizace spadlo kino v roce 1954 do organizační složky olomoucké Městské správy kin. V roce 1968 změnilo kino na několik měsíců název na kino Svoboda.[6]

Po roce 1990

[editovat | editovat zdroj]

Budova kina se stala součástí Muzea umění v roce 1990, kino samotné přešlo v roce 1991 organizačně pod společnost Olomoucká kina, kterou založil ředitel Městské správy kin Jan Joukal. Kino pokračovalo pod původním názvem, součástí programu byl také filmový klub s významnou návštěvností.[3] Po ukončení provozu kina Central v roce 2005 (posledním promítaným filmem byly Ženy pro měny) se projekce přesunuly v rámci Muzea umění Olomouc do sálu Mozarteum umístěném v Arcidiecézním muzeu.[7]

V letech 2020–2024 kino procházelo důkladnou rekonstrukcí na multifunkční sál, který zahrnuje také prostory bývalého Divadla hudby Olomouc (organizačně součástí Muzea umění v Olomouci). Původní náklady na rekonstrukci (50 mil. korun) se zvýšily o dalších 15 milionů, termín otevření se kvůli komplikacím s podzemní vodou a statikou budovy posunul z původního roku 2020.[8] Zahájení provozu bylo naplánováno na září 2023, konečný termín otevření byl stanoven na 20. února 2024.[1] Otevřena byla první Velká scéna ze tří plánovaných. Dále bude následovat Malá scéna a Radiobar, ve kterém bude Zkušebna. Možné otevření zvýajících prostor je k roku 2026.[9]

  1. a b VRÁNOVÁ, Magda. Nový olomoucký Central brzy otevře pro veřejnost. Nahlédněte dovnitř. Olomoucký deník. 2024-01-23. Dostupné online [cit. 2024-02-08]. 
  2. ŠEVCŮ, Petra. Budova bývalého kina Central v Olomouci se mění na multifunkční kulturní sál. V jaké fázi je rekonstrukce?. Olomouc [online]. 2023-02-06 [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. 
  3. a b c BITTNEROVÁ, Alice. Historie kin v Olomouci od čtyřicátých let po současnost [online]. Olomouc: Univerzita Palackého (bakalářská práce), 2011-06-01 [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. 
  4. POLÁČEK, Michal. Ponurý příběh olomouckého kina Central, jeho správce skončil v Dachau. iDNES.cz [online]. 2019-02-17 [cit. 2023-05-08]. Dostupné online. 
  5. Zapomenuté stavby: Věznice, zábavní centrum a znárodnění. Čím si prošlo kino Central? | Olomoucký Report [online]. 2022-03-09 [cit. 2023-05-08]. Dostupné online. 
  6. FOLTA, Michal. Zaprodanci ďábla, Když struny lkají, Edison, Central a další. Historie olomouckých kin | Olomoucký REJ. Zaprodanci ďábla, Když struny lkají, Edison, Central a další. Historie olomouckých kin | Olomoucký REJ [online]. [cit. 2024-02-21]. Dostupné online. 
  7. MUZEUM UMĚNÍ, Olomouc. Historie Kina Central je pestrá a mnohdy velmi ponurá - Muzeum umění Olomouc. www.muo.cz [online]. [cit. 2023-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-08. 
  8. HORÁKOVÁ, Alena. Rekonstrukce kina Central v Olomouci se prodraží o 15 milionů Kč. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2023-04-04]. Dostupné online. 
  9. FOTOGALERIE: Olomoucká scéna Central se po letech znovu otevírá, bývalý kinosál skýtá rozmanité možnosti. Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]