Kino Central (Olomouc)
| Kino Central | |
|---|---|
.jpg) Budova Muzea umění, sídlo kina Central | |
| Základní informace | |
| Sloh | art deco |
| Výstavba | 1926 |
| Přestavba | 2019–2023 |
| Zánik | 2005 |
| Stavebník | Mořic Donát |
| Současný majitel | Muzeum umění Olomouc |
| Poloha | |
| Adresa | Olomouc,  Česko |
| Ulice | Denisova |
| Souřadnice | 49°35′47,48″ s. š., 17°15′22,54″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kino Central bylo jednosálové kino v Olomouci, které patřilo mezi nejstarší olomoucká kina (založeno v roce 1926). Od roku 1990 se stalo součástí společnosti Olomoucká kina, s. r. o., sídlící v budově Muzea umění Olomouc v Denisově ulici. V roce 2024 je znovu otevřeno pro veřejnost jako multifunkční kulturní prostor, využívající sál bývalého kina i prostor bývalého Divadla hudby.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
20.–30. léta[editovat | editovat zdroj]
Budovu bývalé věznice koupili v roce 1915 manželé Donátovi.[2] Mořic Donát, sladovník a lihovarník, který měl zájem na rozvoji moderních způsobů zábavy, otevřel kulturní a zábavní komplex, jehož součástí bylo právě kino a Radio Bar. Kino Central bylo otevřeno v roce 1926 s 428 sedačkami.[3] Zvuková aparatura Kinophon olomoucké firmy Elektroradio byla nainstalována v kině v roce 1929, kino se tak stalo jedním z prvních 10 kin v Československu.[3] Jedním z provozovatelů kina byl také novinář Josef Šanta, který kino provozoval v druhé polovině 30. let, před okupací a obsazením země nacisty. Odmítl jim kino vydat, proto bylo násilně obsazeno a Šanta byl deportován do koncentračního tábora Dachau.[4] V průběhu 2. světové války bylo kino přejmenováno na Lichtspiele Zentral Olmütz, po částečné rekonstrukci v roce 1943 byla zvýšena kapacita na 500 míst.[5]
Po roce 1945[editovat | editovat zdroj]
V letech 1946–1990 neslo kino název Moskva, poté bylo opět přejmenováno na Central. V rámci procesu centralizace spadlo kino v roce 1954 do organizační složky olomoucké Městské správy kin. V roce 1968 změnilo kino na několik měsíců název na kino Svoboda.[6]
Po roce 1990[editovat | editovat zdroj]
Budova kina se stala součástí Muzea umění v roce 1990, kino samotné přešlo v roce 1991 organizačně pod společnost Olomoucká kina, kterou založil ředitel Městské správy kin Jan Joukal. Kino pokračovalo pod původním názvem, součástí programu byl také filmový klub s významnou návštěvností.[3] Po ukončení provozu kina Central v roce 2005 (posledním promítaným filmem byly Ženy pro měny) se projekce přesunuly v rámci Muzea umění Olomouc do sálu Mozarteum umístěném v Arcidiecézním muzeu.[7]
20. léta[editovat | editovat zdroj]
V letech 2020–2024 kino procházelo důkladnou rekonstrukcí na multifunkční sál, který zahrnuje také prostory bývalého Divadla hudby Olomouc (organizačně součástí Muzea umění v Olomouci). Původní náklady na rekonstrukci (50 mil. korun) se zvýšily o dalších 15 milionů, termín otevření se kvůli komplikacím s podzemní vodou a statikou budovy posunul z původního roku 2020.[8] Zahájení provozu bylo naplánováno na září 2023, konečný termín otevření byl stanoven na 20. února 2024.[1] Otevřena byla první Velká scéna ze tří plánovaných. Dále bude následovat Malá scéna a Radiobar, ve kterém bude Zkušebna. Možné otevření zvýajících prostor je k roku 2026.[9]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
vstup do sálu -
historická světelná cedule -
pohled z balkonu -
jeviště
_01.jpg)
_02.jpg)
_03.jpg)
_04.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b VRÁNOVÁ, Magda. Nový olomoucký Central brzy otevře pro veřejnost. Nahlédněte dovnitř. Olomoucký deník. 2024-01-23. Dostupné online [cit. 2024-02-08].
- ↑ ŠEVCŮ, Petra. Budova bývalého kina Central v Olomouci se mění na multifunkční kulturní sál. V jaké fázi je rekonstrukce?. Olomouc [online]. 2023-02-06 [cit. 2023-04-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c BITTNEROVÁ, Alice. Historie kin v Olomouci od čtyřicátých let po současnost [online]. Olomouc: Univerzita Palackého (bakalářská práce), 2011-06-01 [cit. 2023-04-04]. Dostupné online.
- ↑ POLÁČEK, Michal. Ponurý příběh olomouckého kina Central, jeho správce skončil v Dachau. iDNES.cz [online]. 2019-02-17 [cit. 2023-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Zapomenuté stavby: Věznice, zábavní centrum a znárodnění. Čím si prošlo kino Central? | Olomoucký Report [online]. 2022-03-09 [cit. 2023-05-08]. Dostupné online.
- ↑ FOLTA, Michal. Zaprodanci ďábla, Když struny lkají, Edison, Central a další. Historie olomouckých kin | Olomoucký REJ. Zaprodanci ďábla, Když struny lkají, Edison, Central a další. Historie olomouckých kin | Olomoucký REJ [online]. [cit. 2024-02-21]. Dostupné online.
- ↑ MUZEUM UMĚNÍ, Olomouc. Historie Kina Central je pestrá a mnohdy velmi ponurá - Muzeum umění Olomouc. www.muo.cz [online]. [cit. 2023-05-08]. Dostupné online. (cz)
- ↑ HORÁKOVÁ, Alena. Rekonstrukce kina Central v Olomouci se prodraží o 15 milionů Kč. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2023-04-04]. Dostupné online.
- ↑ FOTOGALERIE: Olomoucká scéna Central se po letech znovu otevírá, bývalý kinosál skýtá rozmanité možnosti. Hanácká Drbna - zprávy z Olomouce a Olomouckého kraje [online]. [cit. 2024-02-29]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kino Central na Wikimedia Commons - Sál Mozarteum, kde probíhají projekce Muzea umění Olomouc
