Kincugi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Korejská kameninová miska ze 16. století s opravami vpravo (ve sbírce Ethnologisches Museum Berlin)

Kincugi (金継ぎ, doslova „zlatý/kovový spoj“) nebo kincukuroi (金繕い, „zlatá/kovová oprava“)[1] je japonská umělecká technika aplikovaná na rozbité hrnčířské výrobky. Poškozená část se vyspraví lakem posypaným nebo smíchaným s práškovým zlatem, stříbrem nebo platinou, podobně jako u dekorativního stylu malování vzorů touto směsí maki-e.[1][2] Filosofií kincugi je považovat poničení a nutnou opravu předmětu jako součást jeho historie spíše než něco hodno skrývání.

Původ[editovat | editovat zdroj]

Tenké zlaté linky na opraveném džbánku ze 17. století (období Edo)

Umělecké i čistě užitné uplatnění laku získaného z mízy škumpy lakodárné (Toxicodendron vernicifluum) má v Japonsku tradici trvající několik tisíc let.[2][3] Kincugi je často spojováno s keramickými nádobami pro japonský čajový obřad čanoju.[1][4] Podle legendy o vzniku této techniky nechal na konci 15. století japonský šógun Jošimasa Ašikaga poslat poškozenou vzácnou čajovou misku (čavan) se seladonovou glazurou zpět do Číny k opravě respektive nahrazení (líčení příběhu se v tomto rozchází).[2][3] Miska přišla zpět opravená pomocí kovových svorek, které připadaly šógunovi nevzhledné, což mělo japonské řemeslníky podnítit k vytvoření lépe vypadajícího způsobu opravy keramiky.[5] Na přelomu 16. a 17. století již bylo užívání laku se zlatým práškem k opravě keramiky běžné.[2] Ze 17. století pochází zmínka o válečníkovi, který zbohatl prodejem záměrně rozbitých a tímto způsobem vyspravených čajových misek.[5] Kincugi bylo nejprve mimo Japonsko opomíjeno jako samostatná forma umění, ve 21. století se ale spolu s podobnými technikami dostalo na výstavy např. v Metropolitním muzeu umění, Freer Gallery of Art (v rámci Smithsonova institutu)[6] nebo Herbert F. Johnson Museum of Art.[4]

Filosofie[editovat | editovat zdroj]

Filosofie kincugi je podobná estetickému stylu wabi-sabi, který přijímá a oslavuje nedokonalost a vady.[3] Japonská estetika také oceňuje známky zanechané užíváním předmětu. To může být jedním z důvodů k ponechání a dalšímu užívání předmětu i po jeho rozbití se zvýrazněnými prasklinami a opravami jako událostmi v životě dané věci.[7] Kincugi může být považováno za fyzickou manifestaci Zenového principu mušin (無心 „čistá mysl“), který zahruje koncepty jako žití okamžikem, vyrovnanost se změnami a nezájem aktivně měnit svět.[1] Do povědomí se mimo Japonsko dostalo mimo jiné díky knihám pro osobní rozvoj, které užívají kincugi jako metaforu k přijmutí vlastních nedostatků.[2]

Typy spojů[editovat | editovat zdroj]

Existuje několik hlavních způsobů aplikace kincugi:

  • Hibi (ひび) – spojení střepů pomocí zlatého prášku a laku s minimálními mezerami mezi jednotlivými dílky[5]
  • Kake no kincugi rei (欠けの金継ぎ例) – pokud není keramický úlomek použitelný nebo chybí, vytvoří se celá jeho náhrada ze zlata respektive zlata a laku[5]
  • Jobicugi (呼び継ぎ) – chybějící část se nahradí tvarem podobným kusem z úplně jiné nádoby, čímž vznikne unikátní dílo podobné technice patchwork[5]
Keramická nádoba z 18. století opravená pomocí kovových sponek

Podobné techniky[editovat | editovat zdroj]

Kovové svorky jsou podobným způsobem používány k opravování keramických výrobků – po obou stranách praskliny jsou vyvrtány malé dírky, do kterých jsou vloženy drátky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kintsugi na anglické Wikipedii.

  1. a b c d ITEN, Charly. Ceramics Mended with Lacquer – Fundamental Aesthetic Principles, Techniques and Artistic Concepts. In: Flickwerk – The Aesthetics of Mended Japanese Ceramics. [s.l.]: Herbert F. Johnson Museum of Art, 2008. S. 18–24. (anglicky)
  2. a b c d e LESSER, Casey. The Centuries-Old Japanese Tradition of Mending Broken Ceramics with Gold. Artsy [online]. 2018-08-24 [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c LIVNI, Ephrat. The Japanese art principle that teaches how to work with failure. Quartz [online]. 2018-08-03 [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b AVRIL, Ellen. The Aesthetics of Mended Japanese Ceramics [online]. Herbert F. Johnson Museum of Art, 2008-06 [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d e RICHMAN-ABDOU, Kelly. Kintsugi: The Centuries-Old Art of Repairing Broken Pottery with Gold. My Modern Met [online]. 2019-09-05 [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. CODRINGTON LIPPKE, Andrea. In Make-Do Objects, Collectors Find Beauty Beyond Repair. The New York Times [online]. 2010-12-15 [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. KWAN, Pui Ying. Exploring Japanese Art and Aesthetic as inspiration for emotionally durable design [online]. DesignEd Asia, 2012 [cit. 2020-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]