Přeskočit na obsah

Kavkazský imámát

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kavkazský imámát
Imámát Šamal al Kavkáz
إمامة شمال القوقاز
 Ruské impérium
 Čečenci
18281859 Ruské impérium 
Vlajka státu
vlajka
Geografie
žádné
Obyvatelstvo
až 400 000
Státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející
Ruské impérium Ruské impérium
Čečenci Čečenci
Následující
Ruské impérium Ruské impérium

Kavkazský neboli severokavkazský imámát (arabsky إمامة شمال القوقاز, Imámát Šamal al Kavkáz) byl státní útvar muslimských povstalců na severním Kavkaze. Existoval v první polovině 19. století během kavkazské války (18171864) na území Dagestánu, Čečenska a Čerkeska. Zformoval se roku 1828 imáma, příčinou byl odpor proti nadvládě Ruského impéra v Dagestánu a Čečně a podpora islámského zákona šaría. Zajetím třetího vůdce tohoto státu, Imáma Šamila, Kavkazský imámát zanikl a avarsko-čečenské povstání skončilo.

Imámové Ghazi Muhammad a Imám Šamil radikalizovali muslimské obyvatelstvo a přešli v partyzánský způsob boje. Po jistých vítězstvích v severním Dagestánu se Ghazi sám ustanovil hlavou nového státního útvaru. Po smrti Ghaziho nastoupil na jeho místo dagestánský imám Gamzat-bek, který byl roku 1834 zavražděn. Až třetí vůdce státu, avarský imám Imám Šamil, se stal nejvýraznějším protiruským velitelem v celé oblasti. Šamilovi se podařilo sjednotit Avary, Čečence a další národy v boji proti Rusům.

Šamil během modlitby před bitvou, 1896

Roku 1845 Šamilovo vojsko (pod velením Bajsangura Benojského) drtivě porazilo armádu generála Voroncova a Rusové byli vyhnáni ze svých pevností v ČečenskuDagestánu. Za krymské války (18531856) ruská aktivita v celé oblasti Kavkazu poklesla a se Šamilem byl vyjednán mír. K obnovení válečného stavu však došlo již v roce 1855.

V roce 1859 nemohlo Šamilovo vojsko odolat nově posílené ruské armádě generála Alexandra Barjatinského o síle 240 000 mužů. Šamil se vzdal Rusům a od té doby žil v zajetí v Rusku. Válka na východním Kavkazu zajetím Šamila skončila, ale na západním Kavkazu stále ještě docházelo k ozbrojeným střetům, především s Čerkesy. Za oficiální ukončení války je považován dekret cara Alexandra II. z 2. června 1864.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]