Kateřina z Hennebergu

Kateřina z Hennebergu
	durynská lantkraběnka a míšeňská markraběnka
	Malba Fridricha III. a Kateřiny z Hennebergu v Albrechtsburgu v Míšni
Narození	1334; Schleusingen
Úmrtí	15. července 1397; Míšeň
Pohřbena	Klášter Altzella
Manžel	Fridrich III. Míšeňský
Potomci	Fridrich I. Saský; Vilém II. Míšeňský; Jiří Míšeňský
Rod	Babenberkové
Otec	Jindřich IV. z Hennebergu-Schleusingenu
Matka	Judita Braniborsko-Salzwedelská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kateřina z Hennebergu (1334^?, Schleusingen – 15. července 1397, Míšeň) byla hraběnka z Hennebergu a sňatkem od roku 1347 míšeňskou markraběnkou a durynskou lankraběnkou.

Život

Narodila se jako druhá ze čtyř dcer hraběte Jindřicha IV. z Hennebergu-Schleusingenu a jeho manželky Judity Braniborsko-Salzwedelské. Provdala se za Fridricha III. Míšeňského a rod Wettinů tak zdědil franské majetky jejího otce.

Při přechodu oblasti Coburg od rodu Hennebergů k rodu Wettinů však došlo ke komplikacím. Závěť Jindřicha IV. zajistila část území jeho manželky jako dědictví manželce a dcerám a zbytek bývalého hrabství Henneberg jeho bratru Janovi. Tak byl majetek Hennebergů rozdělen. Jedním z důsledků ženského následnictví bylo, že po smrti Jindřicha IV. v roce 1347 nemohli jeho zeťové okamžitě dědit; to umožnila až smrt Judita Braniborské 1. února 1353. O osm dní později, 9. února 1353, se Fridrich Míšeňský objevil u císařského dvora Karla IV. v Praze, aby mu byla udělena oblast kolem Coburgu.

Složitá dědická pravidla neodpovídala očekáváním Kateřinina tchána Fridricha Vážného. To se odráží v epizodě v dochované kronice, která vypráví, jak byla Kateřina poslána zpět domů, když se nepodařilo dodat její věno. Jiný příběh z Kateřinina života říká, že poté, co její prvorozený syn brzy zemřel, nosila pouze černé šaty a zřekla se všech šperků, dokud se jí nenarodil další syn. Oba příběhy jsou pravděpodobně legendy, ale poukazují na dvě neobvyklé okolnosti: neobvyklé nástupnictví a 20 let mezi jejím sňatkem a narozením dědice. Mezi lety 1370 až 1380 pak porodila tři přeživší syny:

Fridrich I. Saský (1370–1428)
Vilém II. Míšeňský (1371–1425)
Jiří Míšeňský (?–1402)

Regentka

Když její manžel v roce 1381, byli synové ještě nezletilí. V souladu s manželovou poslední vůlí se Kateřina ujala jejich poručnictví a vládla až do své smrti svým vlastním územím Coburg a Weißenfels a společně se syny území podél střední Sály a mezi Sálou a Muldou, které získali při dělení v Chemnitz v roce 1382.

Jako durynská lankraběnka a míšeňská markraběnka zpečeťovala mnoho listin a za tím účelem měla vlastní pečeť. Za vdovské sídlo si vybrala Coburg, kde žila i její matka, Judita Braniborská. Často tam pobývala i během života manžely, který často cestoval.

Na Kateřinu je pamatováno také tím, že objednala u Heinricha von Vippacha knížecí zrcadlo Katherina divina.

Kateřina zemřela 15. července 1397 asi ve věku 63 let v Míšni. Pochována byla v klášteře Altzella u Nossenu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Catherine of Henneberg na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Kateřina z Hennebergu na Wikimedia Commons